Návrh podle listu The Wall Street Journal(WSJ) zahrnuje například přesun amerických vojsk z takových členských zemí do států, které více podpořily válku proti Íránu. Kromě toho by plán mohl obsahovat také uzavření americké základny nejméně v jedné z evropských zemí.
Plán je podle deníku v rané fázi a je jednou z několika možností, o kterých Bílý dům diskutuje, aby NATO potrestal.
Podle zdroje agentury Reuters, který vzhledem k citlivosti záležitosti hovořil pod podmínkou zachování anonymity, však Bílý dům o žádném stahování amerických vojáků nerozhodl. Nepřikázal ani Pentagonu vypracovat konkrétní plány.
„Upřímně a otevřeně“ o rozpadu NATO. Rutteho čeká nelehká debata s Trumpem |
Samotná debata o tom, že by USA stáhly část svých vojáků z Evropy dokládá, jak moc se vztahy mezi USA a evropskými spojenci v NATO v posledních měsících zhoršily.
Ani středeční návštěva generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Bílém domě transatlantické vztahy příliš nezlepšila. Jsou teď zřejmě nejhorší od založení Severoatlantické aliance v roce 1949.
Šéf Bílého domu nedávno pohrozil i odchodem Spojených států z Aliance, což ale nemůže udělat bez souhlasu Kongresu.
Spojené státy mají aktuálně v Evropě více než 80 tisíc vojáků a od konce druhé světové války je jejich role klíčová v evropské bezpečnostní architektuře. Více než 30 tisíc z nich je v Německu, značné počty jsou také v Itálii, Spojeném království a Španělsku.
Přesný počet se liší v závislosti na vojenských cvičeních a rotacích, píše The Wall Street Journal (WSJ). Americké základny v Evropě podle něj hrají důležitou roli v globálních vojenských operacích USA a poskytují hostitelské zemi ekonomický přínos prostřednictvím investic. Ty ve východní Evropě jsou pak považovány za odstrašující prostředek proti Rusku.
Které země by o americké vojáky mohly v případě realizace zmíněného plánu přijít, nelze podle WSJ určit. Nicméně řada členů NATO se dostala s Trumpem od jeho návratu do Bílého domu do konfliktu nebo vyvolala jeho hněv.
Například Španělsko, které se jako jediné nezavázalo vynaložit pět procent svého HDP na obranu, nepovolilo americkým letadlům zapojeným do války proti Íránu využívat svůj vzdušný prostor, podotkl deník. Američané jsou podle něj frustrovaní také Berlínem.
Naopak prospěch by z případných změn mohly mít země jako Polsko, Rumunsko, Litva nebo Řecko, které jsou ve Washingtonu vnímány jako podporující, dodali činitelé. Východoevropské země mají jedny z nejvyšších výdajů na obranu v Alianci a byly jedny z prvních, které signalizovaly, že podpoří mezinárodní koalici pro monitorování Hormuzského průlivu, píše list.
Rumunsko rychle umožnilo americkému letectvu využívat své základny. Plán by tak podle deníku mohl vést k přesunu většího počtu amerických vojáků blíže k ruským hranicím, což by nejspíš rozezlilo Moskvu.
Server Politico mezitím napsal, že podle nejmenovaného představitele administrativy by Trump mohl omezit financování operací NATO ze strany USA v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině, snížit americkou vojenskou přítomnost v Evropě nebo zastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
Trump je z NATO zklamaný, řekl po jednání Rutte
S Trumpem se v noci na čtvrtek setkal generální tajemník NATO Mark Rutte, který zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla podle něj Spojeným státům během války proti Íránu nápomocna, řekl po jednání Rutte v rozhovoru se stanicí CNN.
Trump podle něj opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Prezident své stížnosti na adresu Aliance po setkání také zopakoval na sociální síti.
„Je zjevně zklamaný z mnoha spojenců v NATO a já jeho postoj chápu,“ řekl Rutte v pořadu CNN „The Lead with Jake Tapper“. „Byla to velmi upřímná a otevřená diskuse, ale také rozhovor mezi dvěma dobrými přáteli,“ dodal. V Bílém domě Rutte podle agentur strávil přes dvě hodiny.
Nepomohli jste s Íránem, proč bychom chodili na pomoc my? vzkázal Trump NATO |
Na dotaz, zda se domnívá, že členské státy Severoatlantické aliance byly podrobeny zkoušce, v níž neuspěly, Rutte řekl: „Ano, některé z nich, ale převážná většina evropských zemí – a o tom jsme dnes hovořili – splnila to, co pro takový případ slíbila.“ Trumpovi v této souvislosti připomněl, že evropské země NATO pomáhaly Spojeným státům například s logistikou a plnily i další závazky, řekl Rutte, aniž by dotyčné země jmenoval.
„NATO tu nebylo, když jsme je potřebovali, a nebude tu ani tehdy, až je budeme potřebovat znovu. Pamatujte na Grónsko, ten obrovský, špatně spravovaný kus ledu!!!“ napsal Trump po setkání s Ruttem velkými písmeny na své sociální síti Truth Social s odkazem na nedávný spor o autonomní území Dánska, členské země NATO, které chtěl Trump získat pro Spojené státy. Bílý dům se k průběhu ani výsledkům schůzky oficiálně nevyjádřil.
Mluvčí NATO podle agentury Reuters uvedl, že Rutte s Trumpem vedli upřímnou diskusi o řadě otázek ohledně společné bezpečnosti. Šéf Aliance přitom podle mluvčího zdůraznil, že je důležité, aby spojenci nadále vyvíjeli více úsilí, aby byla Aliance silnější a spravedlivější.
Ještě před schůzkou v Bílém domě se Rutte ve středu setkal také s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Ministerstvo v prohlášení uvedlo, že hovořili o válce s Íránem, o snahách Spojených států vyjednat ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou a o „posílení koordinace a sdílení zátěže se spojenci z NATO“.
Trump se opět otřel o NATO: S Íránem nijak nepomohlo, nikdy na to nezapomeneme |
Trump vyvolal transatlantickou krizi, když začal opět hovořit o svém záměru získat Grónsko, které je autonomním územím Dánska.
Zároveň dal americký prezident opakovaně najevo, že je naštvaný, že mu spojenci v NATO nenabídli pomoc se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Ten je klíčový pro světovou přepravu ropy a zůstal do značné míry zablokovaný Íránem a to i navzdory tento týden oznámenému křehkému příměří.
Diplomaté z NATO podle Reuters uvedli, že Spojené státy neupřesnily, zda chtějí, aby byla mise v Hormuzském průlivu spuštěna až po skončení konfliktu nebo ještě v jeho průběhu. USA podle nich také nesdělily, co přesně v tomto směru od spojenců očekávají.
28. března 2026 |
