Zákon rychle schválil Kongres ovládaný republikány, které při hlasování podpořila řada demokratů, uvádí agentury. Obhájci práv přistěhovalců normu odsoudili jako extrémní, jelikož by mohla vyvolat masové zátahy proti lidem kvůli drobným přestupkům, jako je krádež v obchodě.
Legislativní opatření je pojmenované po Laken Rileyové, studentce ošetřovatelství, kterou v únoru 2024 zabil Venezuelan Jose Antonio Ibarra, když si šla zaběhat. Ibarra, který v USA pobýval nelegálně, byl za vraždu odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.
Migranti bez dokumentů budou končit na Guantánamu, ohlásil Trump |
Ibarra byl nejprve zatčen za nelegální vstup do země v září 2022 poblíž texaského města El Paso v době bezprecedentního nárůstu migrace do USA. Následně byl propuštěn a jeho případ měl řešit imigrační soud.
Podle federálních úřadů byl v srpnu 2023 zatčen newyorskou policií za ohrožení dítěte a propuštěn. V říjnu 2023 byl podezřelý také z krádeže v Georgii, uvedla policie. K těmto událostem došlo ještě před tím, než zabil Rileyovou.
Kritici zákona podle agentury AP tvrdí, že opatření zneužívá tragédii k rozpoutání chaosu a krutosti, přičemž se příliš nesnaží bojovat proti kriminalitě nebo napravit zastaralý federální imigrační systém, který nebyl desítky let revidován.
Trumpovi vadí pomalé tempo deportací, zavádí kvóty. Děsí i naturalizované |
V USA podle odhadů žije více než deset milionů lidí, kteří nemají k pobytu v zemi oprávnění. Jedním z hlavních slibů Trumpovy předvolební kampaně bylo zahájení „největší deportační operace“ v dějinách země, přičemž vždy nebylo jasné, zda mají být terčem všichni tito lidé, nebo například jen imigranti podezřelí z trestného činu.
Nový prezident své sliby kombinoval s extrémní rétorikou namířenou proti přistěhovalcům, kteří podle něj představují „invazi“ násilníků a „otravují krev“ USA.
20. ledna 2025 |
