Je to tak trochu paradoxní situace. Migrační divočinu na hranicích s Mexikem pomáhá americké armádě krotit i osmikolový obrněný kolos Stryker, který vychází z podobného stroje vyráběného v Kanadě. Tedy zemi, jež je se současným vedením Bílého domu na nože. Seržant Carlos Zamora a jeho jednotka však politiku neřeší, mají jasný úkol a ten každý den pečlivě plní. Patrolování podél hranic ve stroji, který se cítí jako doma ve válečných konfliktech, podle něj funguje.
Jakmile ho běženci spatří, dají se na ústup. „Když přijede Stryker, nevidíme z běženců nic jiného než jejich záda,“ směje se Zamora, jenž velí 2. bojové brigádě 4. pěší divize americké armády. Ta je malým dílem ve skládačce přímočaré migrační politiky Donalda Trumpa. Ten nejprve zavelel k vyhoštění lidí, kteří „nemají v Americe co dělat“. V druhé vlně přišel čas na posílení ochrany hranic.
 |
Zamora a jeho muži přicestovali v březnu, síly spojili s pohraniční stráží, která se musela do té doby spoléhat pouze na běžná terénní auta. Nyní už podél hranic patroluje 105 vozidel Stryker a další stovka jiné armádní techniky včetně vrtulníků. Strykery nejprve dorazily na základnu Fort Bliss, přesun první várky k hraniční zdi zabral několik dní, další budou následovat.
Peklo na kolech
Plukovník Chad Campbell, který velí 1. praporu 41. pěšího pluku, si nemůže obrněná vozidla vynachválit. Motto jeho pluku je ostatně více než výmluvné: „Peklo na osmi kolech“. Reportérům listu The Washington Post vysvětlil, že stroje nejsou vybaveny kulomety jako při misích v zahraničí. Vojáci se však stále mohou spolehnout na pokročilé systémy detekce pohybu na vzdálenost až tří kilometrů.
Zelená karta nestačí. Trumpovo migrační kladivo udeřilo, v bezpečí není nikdo |
Všichni členové jednotky u sebe pochopitelně nosí zbraně, jejich využití však má přísná omezení. Střílet mohou pouze při bezprostředním ohrožení. Vojáci v aktivní službě rovněž nemohou migranty přímo zadržet, to musí nechat na pohraničnících. Zakazuje jim to takzvaný Posse Comitatus Act. Pro jednotku je to však podle Campbella jen další úkol. „Nejsme na to sice přímo trénovaní, ale řídíme se heslem: nová mise, stejné standardy. Dobře vycvičená jednotka zvládne všechno,“ míní plukovník.
Tvrdá migrační politika a nekompromisní přístup u hranic s Mexikem se podle statistik vyplácí. Celní správa a ochrana hranic USA v březnu evidovala 7 180 pokusů o překročení hranic, v únoru to bylo 29 tisíc. V porovnání s daty během mandátu Joea Bidena jde o propastný rozdíl, za prosinec 2023 se toto číslo například vyšplhalo na závratných 371 tisíc nelegálních přechodů.
Kartely vyčkávají
Claudio Herrera, který má na starosti koordinaci pohraniční stráže v sektoru El Paso, považuje aktuální statistiky za povzbuzující. Zároveň varuje, že pašerácké gangy pravděpodobně pouze vyčkávají. „Podle mě čekají a pozorně sledují, co u hranic děláme. Určitě už mají v hlavě nové postupy, jak lidi dostat přes hranice,“ míní.
Mexiko od Trumpova nástupu už přijalo víc migrantů, než kolik posílá vojáků k hranici |
Pašeráctví je největším zdrojem příjmů pro kartely z příhraničního města Ciudad Juárez. Jejich taktika je podle Herrery nemilosrdná – běžence zavírají do improvizovaných příbytků, za propašování do USA si účtují tisíce dolarů. Trump proto už na počátku svého druhého mandátu oznámil, že kartely považuje za teroristické organizace.
Ve hře je stále i nasazení amerických ozbrojených sil na mexickém území při přesně cílených akcích zaměřených na likvidaci jednotlivých buněk převaděčů. Jakýkoli zásah na mexickém území však dlouhodobě odmítá prezidentka Claudia Sheinbaumová, jelikož by šlo o zásah do suverenity její země. Otevřená je pokračování společných operací tajných služeb obou států.
