Deník The Guardian připomněl, že ještě v květnu Trump ujišťoval, že v kampani ke svému znovuzvolení nevyužije žádné informace, které zahraniční mocnosti ukradnou.
„Myslím, že byste to chtěli slyšet, na vyslechnutí není nic špatného,“ řekl Trump na dotaz, zda by informace o rivalech od zahraniční vlády přijal a zda by je předal FBI. „Pokud někdo zavolá z nějaké země, Norska, máme informace o vašem oponentovi, myslím, že bych je chtěl slyšet,“ vysvětlil.
Trump se nedomnívá, že takovéto předání informací o politických protivnících by znamenalo zahraniční zasahování do amerických prezidentských voleb. „Není to zasahování, oni mají údaje a já bych je zřejmě přijal,“ řekl. „Pokud bych si myslel, že je tam něco špatného, šel bych možná k FBI,“ uvedl. „Pokud ale někdo přijde s prověrkou protivníka, tak prostě přijde s prověrkou,“ dodal.
Ještě v květnu přitom podle The Guardian prohlásil, že ukradené informace ze zahraničí nepřijme. „Nepotřebuji je,“ řekl tehdy. Otázka z nynějšího rozhovoru ABC News ale pozadí získání kompromitujících informací neupřesňovala.
Trump rovněž prohlásil, že nikdy takové informace nepoužil a že to dokázala i zpráva zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který objasňoval roli Ruska v prezidentských volbách. Mueller nenašel žádné důkazy, že by Trump či jiný Američan s Ruskem kvůli volbám tajně spolupracoval.
Před prezidentskými volbami v roce 2016 se ale Trumpův syn Donald Trump mladší s prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem sešli v newyorském mrakodrapu Trump Tower s ruskou právničkou Nataljou Veselnickou. Očekávali od ní kompromitující údaje o Hillary Clintonové, žádné ale nedostali. O schůzku se ve svém vyšetřování zajímal Mueller a stále se jí věnují demokratičtí zákonodárci, kteří ještě volební kauzu z roku 2016 neuzavřeli.
