Americký prezident Donald Trump při projevu v Greenvillu (17. 7. 2019)

Americký prezident Donald Trump při projevu v Greenvillu (17. 7. 2019) | foto: AP

Trumpovy útoky na kongresmanky jsou součástí kampaně, cílí na své voliče

  • 226
Do další volby amerického prezidenta zbývá rok a čtvrt. Demokraté doufají, že nejčerstvější konflikt Donalda Trumpa s kvartetem kongresmanek kvůli jejich původu stávajícímu prezidentovi přitíží. Ale jako v dřívějších volbách i tady se opět zapomíná, že rozhodující boj se vede jinde. O „bílého“ voliče amerického středozápadu.

„Bez ohledu na to, zda jeho tweety byly rasistické či nikoli, dostává média do situace, kdy tyto extrémně liberální, socialistické a bláznivé kongresmanky líčí jako tvář Demokratické strany,“ komentoval prezidentovy urážlivé vzkazy na sociální síti politolog a Trumpův častý kritik Terry Sullivan. „Je to možná smutné, ale mazané,“ dodal.

Jedná se o populární názor. Ti, co Trumpa nesnáší, se zviklat nenechají. Nerozhodnutí voliči by se však mohli leknout radikální levice a Trumpovi svůj hlas odevzdat.

„Neměli bychom už Trumpa označovat za rasistu, příliš se mu ta role zalíbila. Republikánští politici vytrvale líčí čtyři poměrně neškodné nové členky Sněmovny reprezentantů jako děsivé ohrožení národní bezpečnosti. Senátor Lindsay Graham je označil za bandu komunistek,“ napsala v komentáři pro The New York Times komentátorka Gail Collinsová.

Vítěz s méně hlasy

Prezidentská kampaň se rozjíždí naplno a  průzkumy jeden po druhém ukazují, jak má hned několik potenciálních demokratických vyzyvatelů šanci to Trumpovi pořádně „natřít“. Trump ale jen těžko vyslechne například svého chráněnce Borise Johnsona, který se zanedlouho nejspíš ujme dalšího dějství brexitové odysey, aby v útocích na kongresmanky nebělošského původu brzdil. Jeho chování ovlivňuje především volební systém.

Nenávidí naši zemi. Trump na mítinku znovu zaútočil na kongresmanky

Ve Spojených státech funguje princip nepřímé volby prezidenta. Namísto aby občané odevzdávali své hlasy přímo jednotlivým kandidátům, vybírají si pouze takzvané volitele. Až ti pak mají klíčovou rozhodovací moc ve výběru budoucí hlavy země.

Volitelů je dohromady 538 a mezi státy jsou rozděleni podle počtu obyvatel. Zatímco demokratická Kalifornie má 55 hlasů, „nerozhodný“ Wisconsin jen deset. Hlasy obyvatel méně lidnatých států tak můžou mít i několikanásobně vyšší hodnotu.

Nominace sboru volitelů přitom funguje ve většině států na principu „vítěz bere vše“. To může vést k situaci, kdy zvolený prezident získá méně skutečných hlasů od běžných občanů, ale více hlasů od sboru volitelů. A přesně tímhle způsobem se k úřadu dostala i současná hlava státu.

Demokratická kandidátka Hillary Clinton získala v roce 2016 o 2 868 691 více „skutečných“ hlasů než vítěz Donald Trump. Hlasů volitelů však získala jen 227 proti Trumpovým 304.

Velké množství států se již tradičně přiklání k jedné ze dvou hlavních politických stran. Ne nadarmo existuje ve státech stereotyp jižanského republikána.

Pro kandidáty jsou tak klíčové takzvané swing states, ve kterých se střídá vítězství obou stran. Do této skupiny spadá tradičně třeba Colorado, Ohio, Wisconsin nebo Severní Karolína.

Právě tam se Trump na posledním mítinku zase opřel do čtveřice kongresmanek. Zopakoval, že pokud se jim nelíbí jeho politika, měly by se vrátit tam, odkud přišly. Tři z nich jsou přitom rodilé američanky. A dav souhlasil. Při zmínce Ilhany Omarové, která se narodila v Somálsku, skandovali přítomní „pošlete ji zpět“. 

Kdo je cíl

Trumpova cílová skupina není zrovna etnicky různorodá. A to je charakteristika, kterou se „swing states“ sdílí. Není tedy důležité získat sympatie rasových menšin. Pro obchodníka s voliteli je strategičtější apelovat na úplně jinou demografickou skupinu. Bílé venkovany v klíčových státech.

Má více hlasů, přesto prohrála. Systém volitelů podrazil Clintonové nohy

Trump opakovaně vzbuzuje hněv mezi demokraty. Svou fanouškovskou základnu si však navzdory, či spíše právě díky tomu, drží. Zatímco opozice reaguje označováním za rasistu, zástupci jeho strany to hrají na obě strany.  Šéf republikánů v senátu Spojených států Mitch McConnell prezidenta opakovaně vyzval ke zmírnění vyhrocené rétoriky. Přesto však dává Trumpovi za pravdu.

Voliči jsou ochotni vidět miliardáře německo-skotského původu se slovinskou manželkou jako „jednoho z nás“. V zemi, kterou nedrží pohromadě národní hrdost, ale spíše idea amerického snu, má totiž hodnotu to, co je vidět a co se dá spočítat.

Nejpozději po sčítání hlasů ve volební den, pokud ten přinese Trumpovi vstupenku do druhého volebního období, mohou mít nyní zatracované kongresmanky se stoprocentní jistotou očekávat jedno: že je prezident označí za jedny z nejúžasnějších žen, s nimiž měl kdy tu příležitost se poměřit. Jeho soupeřka Hillary Clintonová z roku 2016, na níž nenechal nit suchou, si to jistě ještě pamatuje.

Rozhodnou v příští prezidentské volbě v USA o vítězi opět méně lidnaté státy?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 25. července 2019. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 475
NE
NE 26
, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video