Ministři zahraničí Německa, Francie, Británie a šéfka unijní diplomacie Johann Wadephul, Jean-Noël Barrot, David Lammy a Kaja Kallasová se v pátek v Ženevě setkali s íránským protějškem Abbásem Arakčím. Řekli mu, že Evropa chce s Íránem o jeho jaderném programu nadále jednat, a rovněž Arakčího vyzvali, aby Teherán pokračoval v rozhovorech i se Spojenými státy.
„Evropa v tomhle nebude schopná pomoci,“ řekl Trump v reakci na jednání evropských lídrů v Ženevě.
Trump se nyní rozhoduje, zda se USA připojí ke vzdušným útokům na Írán. Podle Bílého domu bude jasno do přibližně dvou týdnů. List The Wall Street Journal ve středu napsal, že Trump svým poradcům v úterý sdělil, že schválil plány útoku na Írán, ale že nadále vyčkává, zda Teherán opustí svůj jaderný program. Podle agentury Bloomberg se vysocí představitelé Spojených států připravují na možný americký úder proti Íránu v nadcházejících dnech.
K možnému americkému zapojení Trump řekl, že poslední věc, kterou by chtěl, je pozemní invaze. Řekl také, že Izrael si ve vzdušné kampani vede dobře, zatímco Íránu se příliš nedaří.
„Myslím, že Írán byl týdny či měsíce od toho, aby zbraň měl,“ řekl Trump. Teherán v minulosti opakovaně tvrdil, že jeho jaderný program je mírový. Izrael nicméně podniká vzdušné údery na Írán se zdůvodněním, že chce zabránit tamnímu režimu získat nukleární zbraně.
Nesouhlas s tvrzením Gabbardové, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně, vyslovil Trump veřejně již v úterý. V pátek se k tématu vrátil, když prohlásil, že se ve svém hodnocení mýlila.
Washington a Teherán vedly jednání o jaderném programu. Další schůzka se ale po izraelských úderech již nekonala.
Evropští lídři vidí pouze diplomatické řešení
O řešení izraelsko-íránského konfliktu v pátek mezitím v Ženevě jednali ministři zahraničí Německa, Francie, Británie a Íránu a šéfka diplomacie EU. Shodli se, že problém íránského jaderného programu nemá vojenské řešení, a dohodli se na další schůzce. Spojené státy mezitím uvalily další sankce na několik subjektů spojených s íránským zbrojním průmyslem.
„Domníváme se, že neexistuje definitivní vojenské řešení íránské jaderné otázky,“ uvedl po jednání v Ženevě francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Spolu se svými protějšky z Německa a Británie po jednání s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím vyzvali Írán, aby pokračoval v jednáních i o jaderném programu i se Spojenými státy.
Arakčí v pátek v Ženevě vystoupil také na Radě OSN pro lidská práva, kde kritizoval Izrael, že napadl jeho zemi „uprostřed diplomatického procesu“, tedy jednání Teheránu s Washingtonem o íránském jaderném programu, které se podle Arakčího vyvíjelo „slibně“. Šéf íránské diplomacie označil izraelský útok z 13. dubna za akt agrese.
Neviditelné letouny a obří bomby. Takhle by vypadala ničivá americká zteč Íránu |
O izraelsko-íránské válce v pátek také jednala i Rada bezpečnosti OSN v New Yorku, kde generální tajemník OSN António Guterres vyzval strany konfliktu, aby se snažily o mír. K okamžitému příměří vyzvaly i Rusko a Čína. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová uvedla, že vojenská akce íránský jaderný program zcela nezastaví.
Na Radě bezpečnosti vystoupil i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který vyzval ke zdrženlivosti strany konfliktu a slíbil, že MAAE obnoví inspekce jaderných zařízení v Íránu hned, jak to situace dovolí.
Grossi také varoval před zásahem reaktoru v Búšehru, což by vedlo k velkému úniku radioaktivity s vážnými důsledky v Íránu i za jeho hranicemi. Šéf ruské státní společnosti Rosatom, která má v této jediné funkční íránské jaderné elektrárně personál a která jí dodává palivo, v pátek řekl, že situace v ní je pod kontrolou. Dodal, že také Moskva Izrael varovala, aby na elektrárnu neútočil.
Zpráva z exilu
Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket, které zasáhly mimo jiné severoizraelské město Haifa, kde přitom bylo zraněno 23 lidí. Na severu Izraele zemřela jedenapadesátiletá žena na infarkt poté, co se kvůli raketovému poplachu schovala v krytu.
Rovněž Izrael v pátek znovu bombardoval íránské území, kde zasáhl mimo jiné další odpalovací zařízení pro rakety a zabil jednoho z velitelů íránských revolučních gard, uvedla izraelská armáda. Ta také v noci na pátek zasáhla desítky vojenských cílů v Teheránu, včetně Organizace pro obranný vývoj a výzkum (SPND), jež byla podle Izraele zapojena do programu vývoje jaderných zbraní.
Je to až moc snadné. Izraelští piloti líčí totální dominanci nad Íránem |
Teherán odmítá, že by se snažil vyvinout jadernou zbraň. Uran nicméně obohacuje výrazně nad úroveň dostatečnou pro jeho civilní využití.
Kvůli eskalaci izraelsko-íránské konfliktu oznámily v pátek další země dočasné stažení personálu ze svých velvyslanectví v Teheránu, udělala to například Británie, Austrálie či Slovensko. Už dříve to učinilo Švýcarsko, Portugalsko, Nizozemsko, Švédsko či Česká republika. Čeští diplomaté z ambasády v Teheránu už jsou v okolních zemích, sdělilo české ministerstvo zahraničí.
V Teheránu i dalších íránských městech v pátek tisíce lidí demonstrovaly proti izraelským útokům. Se stejným účelem se konaly manifestace i v Iráku a shromáždění na podporu Íránu zorganizovali také v Bejrútu příznivci libanonského hnutí Hizballáh a v Jemenu místní povstalci Húsíové.
A zatímco íránští vůdci a státní média ovládaná teokratickým režimem hovoří o jednotě íránského lidu proti Izraeli, kritici íránského vedení nejsou podle agentury Reuters jednotní v tom, zda zahájit masové protivládní protesty. Cílem izraelských úderů totiž není jen íránský jaderný program, ale i vysocí íránští činitelé, což má oslabit režim a zřejmě tak i přispět jeho pádu.
Část íránské opozice věří, že změna režimu je na dosah, a zdá se být připravena k protivládním protestům. Další íránští aktivisté ale podle agentury Reuters nejsou ochotni nyní rozpoutat masové nepokoje, dokud na jejich zemi útočí cizí stát. Také agentura AFP už dříve tento týden napsala, že i Íránci v exilu jsou rozděleni stran izraelských útoků a mnozí odmítají zahraniční vměšování.
Íránci tápou. Režim vypnul internet, lidé nemají informace ani zprávy o rodině |
Z amerického exilu se ozval i syn zesnulého šáha Mohammeda Rezy Pahlavího, který ujistil Íránce, že má plán pro přechod země k demokracii po pádu současného íránského vedení. „Írán neupadne do občanské války ani nestability, připravili jsme plán 100 dnů přechodného období po pádu vlády,“ řekl Rezá Pahlaví, jehož otec vládl zemi, než ho v roce 1979 svrhla revoluce, po níž vznikla v zemi islámská republika v čele s duchovním vůdcem ajatolláhem.
Izrael od minulého pátku podniká v Íránu rozsáhlé útoky zejména na cíle spojené s íránským jaderným programem. Íránci na izraelské údery odpovídají protiútoky dronů a balistických raket.
