Současné migrační regule přitom status uprchlíků nedávají ani žadatelům z válečných zón. Organizaci na ochranu lidských práv Human Rights Watch se navíc nepozdává, že všech 59 přijatých žadatelů o azyl z JAR je bílé barvy pleti. Trump podle ní do problematiky uprchlictví zatáhl rasovou rovinu, jelikož tisícům žadatelů z Afriky či Afghánistánu azyl udělen nebyl.
Držitelům azylu z JAR, kteří v pondělí dosedli na plochu letiště v Dulles nedaleko Washingtonu D.C. to však nemusí vadit. V jejich nové vlasti je uvítali zástupci úřadů, jenž v příletové hale mávali americkými vlaječkami a součástí ceremoniálu byla i malá oslava, uvádí list The Washington Post.
Vyřízení azylového řízení trvá ve Spojených státech běžně mnoho měsíců, skupinka žadatelů z JAR však měla nadstandardní zacházení. Do celého procesu běžně vstupuje i Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, v tomto případě se tak nestalo.
Genocida a farmáři
Trumpa se na velmi rychlý přesun desítek obyvatel z JAR ptali v pondělí novináři na tiskové konferenci. Vstřícný krok k hrstce žadatelů odůvodnil „genocidou“, která v JAR probíhá a cílí „zejména na bílé farmáře“. „Farmáře tam zabíjejí, většinou jsou bílí. Ale je to jedno, jestli jsou bílí nebo černí, na tom mi nesejde,“ vysvětlil podle BBC.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa Trumpova slova odmítl. „Uprchlík je někdo, kdo musí uprchnout ze své vlasti ve strachu z politického pronásledování, náboženských či ekonomických důvodů. Tato skupina lidí však nezapadá ani do jedné kategorie,“ míní. Náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau odvětil, že vyjádření JAR ho nepřekvapuje. „Je logické, že země, ze které ti lidi utíkají, jejich status uprchlíků neuzná,“ vysvětlil.
Ramaphosa v lednu letošního roku podepsal kontroverzní legislativu, jež vládě umožňuje zabavit pozemky právoplatným majitelům, pokud je to ve veřejném zájmu. Kancelář prezidenta v pondělí připomněla, že dosud příslušné zákony v praxi nepoužila. V jihoafrické společnosti však stále roste frustrace z pomalého tempa pozemkových reforem, které probíhají už od konce apartheidu před třiceti lety.
Vleklý spor s JAR
Černí Jihoafričané vlastní jen čtyři procenta všech pozemků, i když tvoří 90 procent populace, uvádí zpráva z roku 2017. Zmíněnou legislativu kritizoval i Trumpův poradce Elon Musk. Byl to právě on, kdo v rámci současné administrativy při popisu dění v JAR poprvé použil spojení „genocida bílého obyvatelstva“.
Podle statistik jihoafrické policie v loňském roce na farmách násilně zemřelo 44 lidí, z nich pouze osm lze označit za farmáře. Údaje o rase obětí policie pochopitelně neuvádí, většina majitelů farem je však podle jihoafrických médií bílá, zatímco dělníci a námezdní pracovníci černí. Právě mezi běžnými pracovníky jsou časté rozbroje, které mnohdy přerůstají v násilnosti.
Migrace, která mu nevadí. Afrikánci se bojí o život, klaní se Trumpovi za azyl v USA |
Bilaterální vztahy Washingtonu a Jihoafrické republiky jsou od nástupu Trumpa do úřadu napjaté. Situaci nepřispělo ani aktuální přesídlení desítek obyvatel převážně nizozemského původu do Ameriky. V březnu byl velvyslanec JAR v USA Ebrahim Rasool vyhoštěn poté, co nařkl prezidenta Trumpa, že používá údajné „bílé oběti“ na rozdmýchávání sporů.
Spor se posléze přelil do geopolitické roviny, když Bílý dům kritizoval jihoafrické postoje ohledně ofenzivy Izraele v Palestině. Zástupci JAR izraelskou vládu u Mezinárodního soudního dvora obvinili z genocidy proti Palestincům. Trump se v tomto sporu opakovaně postavil za izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
