Lídr Hamásu Chalíl Hajjá nechtěl zprvu na dohodu, předloženou katarským premiérem a egyptským šéfem tajných služeb, vůbec přistoupit. Řekl jim, že skupina bude držet izraelské rukojmí, dokud nebude mít vymahatelné záruky, že válka skončí.
O dva dny později ale svůj názor změnil, ačkoliv dohoda zůstala stejná. Lídr Hamásu se totiž prý dostal pod tlak nejen Egypta a Kataru, ale i Turecka.
Hamás propustil izraelské rukojmí, na svobodu se dostávají i palestinští vězni |
Píše to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáními a uvádí, že zmíněné státy varovaly Hamás, že pokud nepřijme Trumpův plán, připraví ho o jakoukoliv diplomatickou a politickou podporu. V praxi by to znamenalo, že Katar a Turecko nebudou hostit politické vedení hnutí a Egypt se přestane zasazovat, aby Hamás měl místo v poválečném uspořádání Pásma Gazy.
Egypt a Katar prý vysvětlily Hamásu, že jeho držení rukojmí mu neposkytuje proti Izraeli výhodu, ale naopak dává izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi důvod pokračovat v zničující válce.
Katar jako motivace k míru
Arabské země přitom podle listu dlouhodob znepokojovaly ukázky izraelské vojenské síly proti Hamásu a jeho hlavním blízkovýchodním spojencům Libanonu a Íránu. Izraelský Útok na Hajjáju a další vedení teroristického hnutí přímo v katarském Dauhá pak vyvolal obavy, že ani nejbohatší a nejvlivnější arabské státy nejsou v bezpečí.
Katar přitom hostí americkou vojenskou základnu a je významným spojencem USA v regionu. Dauhá proto pohrozilo, že se stáhne i z vyjednávání o konci války v Pásmu Gazy, tvrdí portál Politico s odvoláním na své zdroje z Bílého domu. A Trumpa to donutilo jednat.
Izrael útočil v Kataru na Hamás balistickými raketami odpálenými z Rudého moře |
„Prezident se stal mnohem ostřejším a přímějším a po útoku v Dauhá se zvýšila jeho naléhavost na uzavření mírové dohody. To umožnilo prezidentovi vyvinout maximální tlak i na Izrael, což také udělal. A to skutečně donutilo Izrael, aby se také podvolil,“ uvedl nejmenovaný vysoce postavený představitel Bílého domu. „Útok Izraelců na Katar byl zlomovým bodem,“ řekl další činitel.
USA zároveň využily příležitosti, aby sjednotily arabské státy kolem Trumpova dvaceti bodového plánu mírového plánu založeného na požadavku propuštění izraelských rukojmí. Na setkání na okraj OSN se pod patronátem Spojených arabských emirátů (SAE) Trump sešel s představiteli muslimských zemí a ujistil je, že „Gaza zůstane obyvatelům Gazy“, důležitá zpráva pro blízkovýchodní a další obhájce Palestiny. Šéf Bílého domu popsal setkání jako nejdůležitější v OSN.
„Kamion“ Trump
Trump též ubezpečil arabské země, že se nebude opakovat podobná situace, jakou byl útok na Katar. „Lidé to nechtějí slyšet, ale výhodou Trumpa je, že jakmile se rozhodne něco udělat, je jak kamion. A na Izraelce opravdu vyvinul tlak,“ cituje list Guardian zdroj obeznámený ze schůzkou v OSN.
Trumpovo osobní angažmá udělalo dojem i na Hamás. Její zástupci sdělili agentuře Reuters, že způsob, jakým se prezident postavil vůči izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi a donutil jej se Kataru omluvit, jim dodalo důvěru, že Trump je osobně zainteresovaný v uzavření dohody a zabrání tomu, aby Izrael znovu po jejím uzavření zahájil vojenské operace, čehož se hnutí stále obává. Přesvědčila je též silná přítomnost Trumpa na jednání v Egyptě, kam vyslal své blízké společníky jako zetě Jareda Kushnera, který dříve pomohl uzavřít Abrahámovské dohody mezi Izraelem a SAE a Bahrajnem.
Turecký šéf tajných služeb jako významná posila
„Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Indonésie, Jordánsko. Velmi nám pomohly,“ řekl také sám Trump. Dodal, že velkou pomocí byl též turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Zapojení Turecka do mírových rozhovorů bylo Trumpovou novinkou, která významně pohnula s jednáními. Erdogan vyslal svého svého šéfa zpravodajských služeb Ibrahima Kalina do Egypta, aby zde zastupoval Turecko v hovorem mezi Hamásem, Izraelem Katarem, Egyptem a USA v letovisku Šarm aš-Šajch. Podle WSJ přivedením Turecka arabské státy posílily dojem, že hovoří jedním hlasem.
Nastává zlatý věk pro Blízký východ, řekl Trump. V Izraeli jej provázel velký potlesk |
Turecký prezident často rád vykresluje Izrael v nejčernějších barvách. Podle Izraelců ale Kalin ideologickou nenávistí svého šéfa netrpí, projevuje se pragmaticky a dokonce by si přál obnovení vztahů mezi oběma zeměmi. „Opravdu naslouchá izraelským hodnocením,“ cituje izraelský portál Ynet jednoho izraelského činitele.
Kasimova hlavní výhoda pro Izrael je přímý kontakt na vedení Hamásu v Kataru a určité postavy v Pásmu Gazy, díky čemuž se mu podařilo dostat se k těm, kteří drží izraelské rukojmí. Taková přímá komunikace neexistovala před Trumpovým rozhodnutím zapojit do jednání Turecko, tvrdí Ynet.
