USA letos odstoupily od dohody velmocí s Íránem, který výměnou za zmírnění sankcí omezil svůj jaderný program. Další signatářské země se úmluvu snaží udržet při životě.
Šéf Bílého domu dnes ve zjevné narážce na íránské vojenské aktivity v Jemenu či Sýrii prohlásil, že Írán „nerespektuje své sousedy, hranice ani svrchovaná práva národů“.
Vůdci blízkovýchodní teokracie, kterou nazval „zkorumpovanou diktaturou“, podle něho zbídačují i vlastní národ. Další země by proto neměly trvat na „hrozné jaderné dohodě z roku 2015“, ale měly by se připojit ke snaze o naprostou izolaci režimu v Teheránu.
Íránský prezident Hasan Rúhání označil Trumpův projev za absurdní a vyzval Washington k návratu k jednacímu stolu. Politika USA vůči Íránu je podle něj špatná od samého začátku. Kritizoval i „nezákonné a jednostranné“ americké sankce vůči Íránu a uvedl, že nikdo nemůže být donucen k dialogu silou. Washington vyzval k návratu k jednacímu stolu.
„Náš návrh je jasný: závazek za závazek, porušení za porušení, hrozba za hrozbu, krok za krok, namísto rozhovor za rozhovor,“ uvedl Rúhání. „Írán říká jasně: žádná válka, žádné sankce, žádné výhrůžky, žádné šikanování, jen činy na základě práva a plnění závazků,“ dodal íránský prezident.
Írán čelí novým americkým sankcím od začátku srpna a zavedení dalších sankcí se očekává na podzim. Je to přímý důsledek Trumpva květnového rozhodnutí odstoupit od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015.
Írán se na základě této dohody zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení části sankcí. Trumpovi mimo jiné vadilo, že dohoda se nevztahuje na íránský balistický program či na zapojení země do válek v Sýrii a Jemenu. Trump v části projevu věnované Blízkému východu rovněž zopakoval, že Washington zareaguje, pokud syrský režim použije chemické zbraně.
K odstoupení USA od dohody, kterou podepsaly také Británie, Francie, Rusko, Čína a Evropská unie, se již dříve kriticky vyjádřili její další signatáři a EU usiluje o to, aby zachovala obchod s Íránem. Teherán pohrozil, že od dohody odstoupí, pokud mu přestane přinášet ekonomické výhody plynoucí ze zrušení sankcí.
Kritika Německa za Nord Stream 2
Šéf Bílého domu ve své řeči také prohlásil, že chystaný plynovod Nord Stream 2 učiní Německo zcela závislým na ruské energii. Budovaný plynovod spojí Německo s Ruskem po dně Baltického moře. Trump projekt opakovaně kritizuje, podle něj takto Moskva posílí svůj vliv v Evropě.
Rusko to popírá a Trumpův postoj považuje za pokus přinutit Evropany k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG). Nový podmořský plynovod i již existující trasu Nord Stream 1 kritizují i některé další východoevropské státy, jako je Polsko nebo Ukrajina, které přijdou o část poplatků za tranzit ruského plynu do střední a západní Evropy.
Trump poděkoval Kimovi za vstřícnost, sankce vůči KLDR však stále platí |
Trump již v červenci na summitu NATO obvinil Německo, že je zajatcem Ruska kvůli své energetické závislosti, a vyzval k zastavení prací na plynovodu Nord Stream 2, jehož stavbu řídí Rusko. Berlín tehdy Trumpova slova odmítl a uvedl, že je otevřen diverzifikaci svých energetických zdrojů.
Náměstek amerického ministra energetiky Dan Brouillette před několika dny v rozhovoru s německým listem Bild uvedl, že americké společnosti by mohly začít dodávat do Německa zkapalněný zemní plyn nejpozději do čtyř let. Dodávky z USA by mohly ohrozit pozici Ruska, které má nyní na dovozu plynu do Německa podíl kolem 60 procent.
Brouillette uznal, že americký LNG bude dražší. Dodal však, že vstup amerických dodavatelů na německý trh stanoví pro ruský Gazprom a další dodavatele cenový strop. Státní Gazprom vede konsorcium, které staví Nord Stream 2.
Americký velvyslanec Richard Grenell německému listu řekl, že německá kancléřka Angela Merkelová Trumpa osobně ujistila, že Německo chce nakupovat LNG ze Spojených států.
Peníze jen přátelům
Trump rovněž na půdě OSN prohlásil, že Spojené státy budou finančně pomáhat pouze těm zemím, které chovají k Americe respekt. Ministr zahraničí Mike Pompeo podle něho přehodnotí výši příspěvků tekoucích do světa z Washingtonu.
Trump již delší dobu prosazuje omezení americké pomoci některým zemím, které podle něho nespolupracují s USA na zásadních tématech jako je mírový proces či boj s terorismem, což se týká například Palestiny či Pákistánu.
„Zahraniční pomoc budeme poskytovat jen těm, kteří nás respektují a jsou našimi upřímnými přáteli,“ prohlásil Trump v projevu ke světovým státníkům.
Zároveň zopakoval, že Spojené státy se budou napříště podílet na mírových misích OSN nejvýše 25 procenty. Za poslední rok činil podíl amerických nákladů 28,5 procenta. O tomto snížení hovořila již na jaře americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová.
