Obchodní dohodu s USA Evropská unie dojednala v loňském roce, aby odvrátila hrozbu zavedení cel ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle šéfky sociálnědemokratické frakce je nutné, aby Evropská unie ukázala Spojeným státům svou ekonomickou a obchodní sílu. „Dosáhlo se většinové shody mezi kluby, které mají většinu v tomto parlamentu, na pozastavení této dohody (s USA),“ uvedla Garcíaová Pérezová, která vede druhou největší skupinu v Evropském parlamentu.
„Evropský parlament se za podpory svých třech největších klubů rozhodl pozastavit obchodní dohodu (s USA),“ uvedl Weber. Zdůvodnil to nepřijatelnými celními výhrůžkami ze strany Spojených států, které podle něj zpochybňují věrohodnost dohody.
Nejen ego? Trumpův zálusk na Grónsko motivuje i změna klimatu, kterou popírá |
Podle agentury AFP pozastavení dohody podpořil i šéf frakce Patrioti pro Evropu Jordan Bardella a nakloněna je tomu i šéfka frakce Obnova Evropy Valérie Hayerová.
Krok je reakcí na víkendové Trumpovo oznámení, že chce zavést nová cla na osm evropských zemí, z toho šest členů EU, kvůli jejich odmítavému postoji vůči tomu, aby USA získaly Grónsko. Obchodní dohodu v červenci oznámili Trump a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Smlouva měla odvrátit dříve ohlášené americké clo 15 procent na zboží z EU. Bez ratifikace Evropským parlamentem nemůže dohoda začít platit.
Podle diplomatických zdrojů mají členské státy ještě v souvislosti s grónskou krizí na výběr od klasických odvetných cel přes omezení obchodní dohody s USA až po využití dosud nikdy nespouštěného nástroje proti ekonomickému nátlaku přezdívaného „bazuka“. Právě ten by umožnil výrazně tvrdší odpověď, než jakou EU v minulosti zvolila.
Hrozba cel může mít za cíl vyvolat jednání
Greer to v úterý řekl při panelové diskuzi na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Poznamenal, že USA mají dlouhou historii používání nástrojů na pomezí ekonomiky a národní bezpečnosti, včetně vývozních omezení, sankcí a cel. Připustil také, že je možné, že Trump usiluje o vyjednávání o budoucnosti Grónska.
Devětasedmdesátiletý americký prezident opakovaně tvrdí, že Spojené státy potřebují Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království, kvůli národní bezpečnosti. Washington uvažuje o koupi největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, nevyloučil ale ani nasazení armády k jeho získání.
Obchodní trasy, ponorky, nerosty. Fakta o Grónsku pro ty, co nechtějí kupovat glóbus |
Grónsko i Dánsko Trumpovy plány jasně odmítají. Za Dánsko se postavila řada evropských zemí, včetně Německa, Francie nebo Británie. Na sedm z nich a Dánsko se Trump chystá uvalit dodatečná desetiprocentní cla.
