Jak se mají lidé vypořádat s taktikou Trumpa „flood the zone“, neboli zahlcením společnosti novými nařízeními a prohlášeními?
Sám to nevím. Tohle musí být teď pro novináře strašně vyčerpávající. Hlavně to ale umožňuje Trumpově administrativě se v pozadí věnovat „větším“ cílům a médiím nahazovat tyto skoro bulvární výkřiky. My potom už nemáme kapacitu sledovat situaci dlouhodobě.
V čem se liší Trumpova aktuální administrativa od jeho prvního funkčního období?
Říkáme tomu „Trump 2.0“. Teď je to administrativa, která velmi dobře ví, co chce. Donald Trump se obklopil mnohem silnějšími a loajálnějšími lidmi než v minulosti. Úplně to nejzásadnější je, že Trump mnohem více tlačí na rozšíření exekutivní moci, což znamená rozšíření toho, o čem všem může prezident rozhodovat, aniž by se musel Kongresu zeptat, nebo řešit, jestli mu to prohlasuje, nebo neschválí.
Když se nějaký systém nebo instituce zruší, velmi obtížně se potom dává dohromady. Hlavně se tím ale vytrácí důvěra v instituce a média.
Do jaké míry jsou změny, jež Trump nyní provádí, trvalé?
Spousta rozhodnutí jde zvrátit, ale je to nesmírně obtížné. Ale hlavně v momentě, kdy se nějaký systém nebo instituce zruší a přestane fungovat, tak se velmi obtížně dává dohromady a vzniká. Co ale vidíme, je, že se postupně potom vytrácí důvěra v instituce a důvěra v média.
Chovat se jako byznysmen je pro Trumpa klíčové?
Co se týká americké zahraniční politiky, tak ano. Morální hodnoty už přestávají hrát roli. Pro Trumpa ta soft power, vliv americké kultury a nějakých demokratických hodnot a pluralismu už nejsou důležité. Není to na bázi spolupráce, ale na bázi vynucení si nějaké spolupráce.
Trump se chová jako král, rozčiluje to už i jeho voliče, míní amerikanista |
Před pár měsíci jste řekl, že američtí muži se cítí ve společnosti ohrožení a nevidí tam pro sebe místo. Mluvil jste o štěpení mezi ženami a muži, především v otázce interrupcí. Prohloubilo se ještě v posledních týdnech?
Nevím, jestli se to prohloubilo v posledních týdnech, ale spíš se to ukázalo už i na té politické úrovni. Donald Trump se ve své kandidatuře zaměřoval na mladé muže, to je realita. Chodil hodně do podcastů, youtubových kanálů, k mladým influencerům. Působilo to velmi dobře. Nakonec se ukázalo, že téma interrupcí nebylo tak štěpící, jak se předpokládalo.
Jan Beneš Amerikanista Jan Beneš
|
Proč ale ke štěpení tedy docházelo a dochází?
Myslím si, že to není jen věc americká. Vyšlo už několik studií, které ukázaly, že mladí muži čím dál více inklinují ke konzervativnějším hodnotám. Naopak ženy kvůli reprodukčním právům a obecné snaze být nezávislé, mít svou kariéru a rozhodovat o svém tělu, inklinují spíše doleva. Symbolem té propasti je, že Kamala Harrisová ve svém předvolebním programu cílila na všechny možné skupiny obyvatelstva, jen ne na muže.
Amerikanista Kryštof Kozák nedávno pro iDNES.cz uvedl: „Trump oznámil, že americká společnost bude barvoslepá a rasové rozdíly se vyřeší tak, že se o nich nebude moci žádným způsobem mluvit.“
Donald Trump kandidoval proti identitární politice. Říkal, že nejvíce mu vadí DEI (diversity, equity, inclusion = diverzita, inkluzivita a rovnost) a minoritní politika, politika menšin. Tím, že toto říká, apeluje velmi konkrétně na specifické skupiny obyvatelstva, které se identifikují přesně tímto postojem. Nechtějí, aby se minoritám přiznávala práva. Je to paradox. Na jedné straně se o tom nebude mluvit, „colourblind“ je starý konzervativní přístup, jak se ke všem chovat rovně a stejně – tak, že se nebude vůbec hledět na barvu a gender. Paradox je v tom, že se o tom nebude mluvit, ale zároveň se o tom bude mluvit úplně extrémně. Tím, že se o menšinách nebude mluvit, se bělošská mužská cis hetero skupina stane normou, a nebude ji nic jiného ohrožovat. Je to vlastně hlasité ticho – vůbec se nebudeme bavit o minoritách, ale zároveň se velmi hlasitě bavíme o jiné identitě.
ANALÝZA: Až Trump odejde, bude líp? Nebude, řezy do základů USA jsou brutální |
Čím si vysvětlujete, že se americká společnost proměnila a jde konzervativnějším směrem?
V amerických volbách v roce 2020 se ukazovalo nezvládnuté období Donalda Trumpa, které bylo považované za chaotické, ekonomice se přestalo dařit. To je často to, co rozhoduje americké volby. Naopak Biden působil klidně, jako někdo, kdo dá věci do pořádku. Loni se po čtyřech letech projevilo jeho stáří a inflace, která přišla po koronavirové pandemii. Americké obyvatelstvo si řeklo, že návrat k Trumpovi a ekonomice před pandemií jim reputaci znovu zlepší. Ekonomika je pro Trumpa velmi spojená s otázkou imigrace. Říká, že imigranti berou Američanům práci, je kvůli nim dražší bydlení, protože se stěhují do jejich čtvrtí a podobně.
Odkdy můžeme u Američanů pozorovat odklon od liberálního směru?
Situaci, kdy lidé přestávají podporovat liberální a inkluzivní programy pozorujeme dlouhodobě. V roce 2009 nastoupil do úřadu Barack Obama a od té chvíle vidíme velký trend odmítání toho, aby se pro černochy a další minority ještě více vytvářely programy, které je do společnosti začleňují.
I přesto, že se Barack Obama stal prvním afroamerickým prezidentem?
V reakci právě na to, že se jím stal Barack Obama. Velká část nesla jeho prezidentství těžce. Osm let liberalismu vlády Baracka Obamy vedlo k tomu, že lidem přišlo, že černochů je na obrazovkách, univerzitách a všude moc.
Zastavte, než bude pozdě! Trump tlačí na soudy kvůli blokování jeho příkazů |
Z vládních webů mizí slova jako žena, gender a LGBTQ, ale třeba i klimatická změna, domorodí obyvatelé, těhotná osoba, černoši, hispánská menšina nebo plod. Má to dopad i na vědu?
Webové stránky, dokumenty, grantové žádosti, ale třeba právě vědecké výstupy, ve kterých se slova vyskytují, budou prošetřována, budou jim zkrácené peníze, zastavení výzkumu. Ten řez je velmi široký. Rozpustilo se USAID – americká agentura pro mezinárodní rozvoj...
Přestane se financovat Rádio Svobodná Evropa...
Ano, je tady přístup známý ze Sillicon Valley „nejdřív to rozbijeme, a pak to zkusíme sestavit zpátky, uvidíme co bude fungovat, co nebude“. A ano, má to dopad na vědu, na kariéry vědců, úředníků, zdravotníků. Vědci si momentálně nejvíce stěžují na nepředvídatelnost. Peníze do vědy musí jít ve velkém, aby si Amerika zanechala technologickou a obecně vědeckou nadřazenost před Čínou a ostatními zeměmi.
Změní to nějak i evropskou politiku?
Umím si představit, že tady budou politici, a ve střední Evropě už jsou, kteří si hodně těch triků a strategií, které vidíme u Donalda Trumpa, vezmou pro sebe. Některé země mají velmi podobnou „taktiku“ k upevnění moci.
