„Poslední dobou, kdy máme o výskytu nebezpečných jevů v Evropě poměrně dobrý přehled, se ukazuje, že se zde vyskytne ročně zhruba 400 - 700 tornád. Největší četnost mají samozřejmě ta nejslabší, ale i silná tornáda jsou zde každoroční záležitostí,“ řekl Rýva k závěrům evropské meteorologické instituce.
Tornáda nejsou pouze záležitostí Spojených států a ani v Evropě nejde o vzácnost. „Například informace z období 1950 - 2015 uvádí, že v Evropě se vyskytlo téměř 5500 tornád, která dohromady usmrtila více než 300 lidí a téměř 4500 lidí zranila,“ dodal meteorolog, který se věnuje studiu bouří a s Evropskou laboratoří silných bouří (ESSL) externě spolupracuje.
Podle dat evropské instituce se v roce 2017 tornáda vyhnula České republice. „Loni jsme, pokud vím, žádné potvrzené tornádo neměli, to ale neznamená, že se nevyskytlo žádné. Vyskytlo se velké množství supercelárních bouří, které mohou být doprovázeny i silnými tornády. Někdy se stane, že v takové supercele je tornádo obklopené silným lijákem a není vidět. Škody jím způsobené nemusí navíc být velké, nebo jsou těžko odlišitelné od ostatních škod silným větrem, případně tornádo prošlo někde nad poli, kde jen poválelo obilí. Je tak možné, že i několik tornád být mohlo, ale unikla naší pozornosti. To nám s jistotou neřekne nikdo,“ vysvětlil Rýva.
Připomenul ale celkem šest takzvaných derech (čti dereč, pozn. red.), které v Česku a v přilehlých evropských zemích způsobily během léta rozsáhlé škody (více o jevu čtěte v článku Střední Evropou prošlo pět ničivých derech). „Jde o jev působící na rozsáhlém území a loňský rok byl u nás co do jejich četnosti skutečně mimořádný. Zaznamenali jsme 6 potvrzených derech a je možné, že se nám potvrdí ještě sedmý případ,“ uvedl David Rýva.
Od ledna do konce prosince 2017 se podle Evropské databáze nebezpečných meteorologických jevů objevilo 616 tornád.
Nejvíce tornád se naopak objevilo v přímořských oblastech ve státech jako je Itálie, Francie, Německo, Řecko či Chorvatsko. Méně jich bylo ve střední Evropě. „Jde zřejmě o tornáda pozorovaná v pobřežních oblastech, která jsou hustě osídlená a kde jsou turistická letoviska. Rozdílná hustota osídlení oblast od oblasti samozřejmě výrazně ovlivňuje četnost pozorování nějakého jevu. V tomto případě ale půjde hlavně o pozorování tzv. vodních smrští, tornád vznikajících nad vodní hladinou, v pobřežních oblastech,“ vysvětlil Rýva.
ESSL provozuje celovevropskou databázi nebezpečných projevů počasí ESWD (anglicky European Severe Weather Datababase) a přehledy zveřejňuje každoročně. Web vychází z pozorování obyčejných lidí, kteří jsou svědky nějakého nebezpečného jevu a nahlásí ho. To potom ověřují profesionální meteorologové, pracovníci ESSL nebo prověření spolupracovníci z řad amatérských meteorologů. Na webu lze najít i přehledy přívalových lijáků, silných větrů, blesků, krup a dalších.
I Česko loni nacvičovalo zásah v jaderné elekrárně po zásahu tornáda:
6. června 2017 |
