Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV úvodu Rozstřelu se Tomáš Řepa zamyslel nad úspěchy ukrajinské armády z posledních týdnů na jihu a východě země. Podle něj byly zejména v okupované Chersonské oblasti vystaveny ruské jednotky v poslední době cíleným úderům ze strany Ukrajiny.
Ukrajinci přitom využívali zejména přesné raketomety HIMARS. „Když byla ruská armáda dlouhodobě vystavená tomuto přesnému ostřelování, kvalita jednotek musela klesat. Myslím si, že kolaps této části fronty bude pokračovat a Rusové se budou postupně stahovat na jih.“
Ukrajina získá i okupovaný Cherson
„U Charkova spočívá úspěch Ukrajiny v tom, že tam v tuto chvíli má k dispozici mnohem více sil než Rusové. Těm se situaci nepodařilo žádným způsobem stabilizovat a ani vyhlášená mobilizace na tom zatím nic nedokázala změnit,“ myslí si Řepa.
Podle něj je dokonce pravděpodobné, že Ukrajinci získají do začátku zimy zpět přímo hlavní město jižní oblasti Cherson, který je de facto jedinou metropolí, kterou Rusové od začátku okupace dostali pod svou správu.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Místní jednotky patří mezi elitní útvary ruské armády. Ale jsou tam nasazeny už od začátku války, sedm měsíců. Tito vojáci nebyli vystřídáni. Navíc jejich technika bude dál terčem přesných úderů. Může se na tom podepsat i odpor místních obyvatel proti okupaci,“ navazuje Řepa.
„Probíhaly tam i protiruské demonstrace,“ uvádí vojenský expert. „Ti, co tam zůstali, nemuseli být spokojeni s tím, že jsou součástí jiného státního útvaru. A pokud by tam tedy vypuklo i nějaké povstání, něco takového, co známe z druhé světové války, například z Paříže nebo Varšavy, tak je možné, že při současném kolapsu ruské armády by do konce roku, zhruba do dvou měsíců, mohl být Cherson opět ukrajinský.“
Demoralizované jednotky nechtějí bojovat
Ukrajina může podle něj navíc úspěšně postupovat i na východě. „Sever Luhanské oblasti, který měla Ukrajina před začátkem války pod kontrolou, by mohla znovu získat pod svou kontrolu.“
Podle Tomáše Řepy je na ruské armádě vidět její demoralizace. „Jednotky, které už nechtějí bojovat, se buď vzdají, nebo opustí svou techniku. To jsme viděli před dvěma týdny u Charkova, kde přenechali Rusové desítky kusů techniky Ukrajině. Takže Rusové jsou v tuto chvíli skutečně největším zásobovačem ukrajinské armády.“
Vojenský expert se v Rozstřelu vyjádřil také k tomu, jak velké jsou v tuto chvíli lidské ztráty ruské armády. Podle něj se odhady liší, ale pravděpodobné je, že v bojích mohlo skutečně zahynout až 60 tisíc Rusů.
„Tenhle počet nebude daleko od pravdy. Ještě do toho musíme započítat minimálně trojnásobný počet zraněných nebo zajatých vojáků. Takže je tu zhruba nějakých 200 tisíc bojeschopných mužů, o které Rusové od začátku konfliktu přišli,“ vypočítává Řepa ztráty s tím, že Ukrajina sice uvádí zhruba 10 tisíc padlých, tohle číslo však podle něj může být ve skutečnosti o něco vyšší. Ale rozhodně jde o nižší ztráty, než mají Rusové.
Geopolitický pád
Putinem vyhlášená mobilizace je podle Řepy přiznáním ruského neúspěchu. Ruské jednotky jsou významně demoralizované. „Jsou ruské jednotky, které mají motivaci a chtějí bojovat. Ale ubývá jich. Platí to zejména o mladší generaci, jež nechce bojovat ve válce, které nerozumí.“
Rusko tak podle vojenského experta ztrácí politický i vojenský vliv v celém regionu. „Bezesporu jej přenechává například Turecku. Centralizovaná moc v Rusku upadá.“
Kovanda: Ukrajina v NATO? Za pět až deset let. Rusku už nikdo nepomůže |
Svědčí o tom i další události v bývalém sovětském prostoru. Například neúspěch proruské Arménie v konfliktu s Ázerbájdžánem, neschopnost Ruska zkrotit Kazachstán a jeho prezidenta Tokajeva či absence ruské angažovanosti mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem.
„Rusko geopoliticky oslabilo,“ míní Řepa. „Momentálně by z jakékoliv konfrontace s členskou zemí NATO vyšlo velice špatně. Ruskou armádu jsme před válkou vnímali jako silnou, ale na tom je vidět, že šlo hlavně o odraz proruské propagandy a realita se natírala narůžovo. Skutečné vojenské parametry ruské armády nebyly takové, jak nám byly předkládány.“
Použije Putin jaderné zbraně?
Tomáš Řepa se v Rozstřelu vyjádřil také k tomu, zda Vladimir Putin uvažuje o nasazení jaderných zbraní. Podle něj se ruský prezident svým jednáním sám zahnal do kouta. Obsadit čtyřicetimilionovou zemi s armádou čítající 200 tisíc vojáků nebylo od začátku reálné.
„Jaderný arzenál má vyděračský potenciál,“ zamýšlí se Řepa. „Má odstrašit. Jeho účinek je tak dalekosáhlý, že život, tak jak ho známe na planetě Zemi, by se razantně změnil nebo by úplně skončil.“
Visingr: Putin může padnout každým dnem, čelí obřímu tlaku nacionalistů |
„Kdyby Rusové skutečně jaderné zbraně použili, tak to bude představovat katastrofu i pro ně, tedy pro ty, kdo je vypustí. Protože odvetný úder by nepochybně nastal a byl by tak zničující, že by na tom útočník nic nezískal. Pořád chci věřit, že se (Putinovi) alespoň zbytek racionality zachoval,“ uzavírá Řepa.
Které zbraně teď Ukrajina potřebuje? Pokusí se Kyjev bojovat také o Krym? A může ještě Rusko odvrátit porážku? I o tom hovořil v Rozstřelu Tomáš Řepa z Katedry teorie vojenství Univerzity obrany v Brně.
