V Turecku už není nemožné vůbec nic, míní expert o vítězství Erdogana

  18:44aktualizováno  18:44
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se po volbách blíží k vytvoření prezidentského systému. Zemi dovedl na okraj propasti, ale získal díky tomu hlasy nacionalistů, říká v rozhovoru iDNES.cz analytik Tomáš Kaválek. Prokurdskou stranu HDP podle něj oslabili sami Kurdové, jejich bojovníci politiky odmítají poslouchat.

Kurdští demonstranti pálí pneumatiky na protest proti volebnímu vítězství AKP (1. listopadu 2015) | foto: Reuters

Po sečtení téměř všech hlasů se zdá, že strana prezidenta Erdogana získá v parlamentu 317 křesel z celkových 550. Má tedy jasnou parlamentní většinu. Je to pro AKP úspěch, nebo čekala víc?
Deklaratorně samozřejmě čekali víc. Už před červnovými volbami říkali, že chtějí 400 poslanců. Nazval bych to orientální nadsázkou. Je to pro ně samozřejmě velký úspěch, protože budou s to sestavit velmi silnou jednobarevnou vládu.

Erdogan má zpět absolutní vládu nad Tureckem

Prezidentova strana Spravedlnost a rozvoj (AKP) ovládla víkendové volby, získala téměř 50 procent hlasů a zajistila si většinu v parlamentu.

Nemají ovšem 326 poslanců, kteří by mohli navrhnout ústavní změnu a schválit referendum, což Erdogan potřebuje. Chce změnit Turecko na prezidentský nebo poloprezidentský systém. K tomu právě potřebuje těch 326 hlasů. AKP teď asi nebude stavět žádnou koalici, ale může si hledat nějaké spojence u dalších stran - tipoval bych to třeba u Strany národního hnutí, což je krajní pravice, i když i ta se staví proti této prezidentově ambici.

Najde se podle vás mezi ostatními poslanci vůle ústavu změnit, nebo je naplnění Erdoganových snah o posílení pravomocí nemožné?
Turecko už pár let sleduji a říkám si, že tam není nemožné už vůbec nic. Tamní režim je čím dál autoritativnější, Erdoganovy kroky se těžko předvídají. Málokdo například čekal, že se po červnových volbách rozhodne zavést Turecko na okraj propasti - znovu rozpoutat válku s Kurdy na východě, zatáhnout zemi do boje proti Islámskému státu a tvářit se jako zachránce Turecka. Bylo to součástí strategie, jak získat hlasy nacionalistů, což mu vyšlo.

Tomáš Kaválek

Tomáš Kaválek

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Specializuje se na analýzu ozbrojených konfliktů, kurdskou otázku a islámský radikalismus.

Působí jako doktorand na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, působil i jako výzkumník pro Marmara University v Turecku.

Turecká ústava a zákony nefungují stejně jako v západní Evropě. Před rokem například proběhla reforma, která fakticky zbavila soudy nezávislosti. Vzniklo kontrolní těleso, kam dosazuje lidi premiér a ministr spravedlnosti, tedy AKP. Ti pak mohou třeba odvolávat soudce nebo zahajovat disciplinární řízení. Sám Erdogan ještě před volbami říkal, že je prezident silnější, než je psáno na papíře. Tudíž by prý měla následovat legislativní změna, aby zákon odrážel realitu.

Potřebuje tedy vůbec Erdogan ústavní změny, když už má on i jeho AKP tolik pravomocí nad rámec zákona?
Kdyby k ústavním změnám došlo, umlčelo by to hlasy ze zahraničí a kritiku, která se na Erdoganův režim snáší. Kdyby se někdo v budoucnu snažil AKP sestřelit, měl by to mnohem obtížnější, protože AKP může argumentovat: ‚Podívejte se, je to dáno v ústavě a nepřekračujeme její rámec.‘ Pro voliče by to vlastně bylo potvrzení, že hlasovali správně a mají AKP i Erdogana tak silné, jak chtěli.

Kurdští demonstranti pálí pneumatiky na protest proti volebnímu vítězství AKP...
Kurdští protestují proti volebnímu vítězství AKP (1. listopadu 2015)

Kurdové na jihovýchodě Turecka protestují proti výsledkům voleb (1. listopadu 2015)

Co výsledky voleb znamenají pro Kurdy? Levicová strana HDP, která je hájí, zřejmě v parlamentu obsadí 59 křesel.
Je to pro ně do značné míry prohra, protože v červnových volbách získali zhruba 13 procent hlasů a 81 mandátů. Teď jich ubylo. HDP nevolili jen Kurdové, je to taková protestní platforma turecké levice. Skutečně ji volili i sekulární liberálové, protože věřili, že HDP není jen pro Kurdy a přinese mír. Po volbách se ovšem rozpoutala válka s Kurdy na východě země.

Kurdské strany a hnutí

Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na politickém bojišti soupeří s prokurdskou Lidovou demokratickou stranou (HDP).

V čele politického hnutí, které se letos v červnu poprvé dostalo do parlamentu, stojí Selahattin Demirtas. HDP na sebe v posledních týdnech strhla hněv tureckých nacionalistů, kteří vypálili její ankarské sídlo.

Erdoganova armáda a policie se na jihovýchodě země potýká s bojovníky Strany kurdských pracujících (PKK). Hnutí v roce 1978 založil Abdulláh Öcalan, figuruje na seznamu teroristických organizací, jeho vůdce je ve vězení a stranu úřady oficiálně zakázaly.

Spousta lidí HDP volila, protože doufala, že bude dál pokračovat mírový proces se Stranou kurdských pracujících (PKK) a HDP bude stranou, která bude Kurdy zastupovat v parlamentu. Ale PKK v podstatě házela HDP klacky pod nohy a tvrdila, že HDP tady není od toho, aby říkala, jestli má PKK bojovat, nebo ne.

Poměrně tím shodili stranického lídra Selahattina Demirtaşe, což je charismatická osobnost a politik, jaký se příliš často nevidí. PKK vylekal Demirtaşův úspěch, protože jakmile vznikne další centrum moci, bude to pro PKK problém. Chtějí mít poslední slovo.

„Jsme tu, abychom zaseli semínka lásky. V této zemi nejsou žádní nepřátelé nebo protivníci. Jsou tu jen nálady,“ prohlásil po volbách turecký premiér Ahmet Davutoglu, šéf AKP. Souhlasíte?
Takový výrok mě naprosto nepřekvapuje. V turecké politice je to poměrně běžná věc a je jedno, jestli to říká Davutoglu nebo opoziční strany. Ne, situace v Turecku je úplně jiná. AKP se to samozřejmě bude snažit uklidnit, ale ta země má skutečně vnitřní problémy.

Otázka je, co teď udělají Kurdové, jestli bude intenzivní zápas na východě a jak se Turecku podaří zakročit proti Islámskému státu. Turci si zřejmě konečně uvědomili, že to budou muset udělat, neboť operativci Islámského státu prostě v Turecku jsou - a je jich tam hodně, včetně navrátilců, kteří bojovali v Sýrii.

Islámský stát navíc od července hlasitě kritizuje Erdoganovu vládu, což předtím nedělal. Jejich turecky psaný propagandistický časopis Konstantinie dříve psával: ‚Istanbul nemusíme dobývat, prostě tam v míru vejdeme, budeme zpívat a oni se k nám přidají.‘ V červencovém vydání už stojí, že se Erdogan spřáhl s křižáky, tedy se Spojenými státy a Západem.

Oslavy volebních výsledků před sídlem prokurdské strany HDP (1. listopadu 2015)
Oslavy volebních výsledků v Turecku (1. listopadu 2015)

Oslavy volebních výsledků před sídlem prokurdské strany HDP (1. listopadu 2015)

Za letním vyostřením konfliktů mezi vládou a Kurdy podle některých odborníků stála prezidentova pomsta za to, že v červnových volbách nezískal jejich hlasy a ztratil většinu. Teď ji má zpět. Uklidní to situaci?Uvidíme, jak to bude vypadat na jaře. Teď se situace uklidní, přes zimu se obecně moc nebojuje a PKK není tolik aktivní. Konflikt se podle mě bude snažit zmírnit i AKP. Letní boje na východě byly opravdu tvrdé a zemřela tam spousta lidí. Podobalo se to chaosu z devadesátých let, kdy tam opravdu zuřila válka.

Turecku hrozí občanská válka, míní diplomat

Erdogan se Kurdům mstí za to, že pro něj nehlasovali, řekl iDNES.cz v září bývalý velvyslanec Tomáš Laně.

Ve městech ovšem tentokrát vůbec nebyla nasazena armáda, všechno dělala policie a protiteroristické jednotky. Kdyby Erdogan vojáky nasadil, intenzita bojů by byla ještě mnohem větší. Je otázkou, zda to Ankara udělá a jestli to vůbec bude potřeba - jestli se sama PKK nerozhodne vyčkávat. Zatím těžko říct, tohle se vůbec nedá předpovídat.

Autor:

Sametová revoluce

Připomeňte si události, klíčové osobnosti a atmosféru roku 1989 ve speciálu 30 let svobody.


  • Nejčtenější

Nehoda autobusu na Slovensku. Dvanáct mrtvých, zvažuje se státní smutek

Nejméně 12 lidí, z toho minimálně čtyři nezletilí, nepřežilo srážku nákladního vozu a autobusu u Nitry na jihu...

Je nás 300 tisíc, rezignujte, znělo z Letné. Máte právo na názor, vzkázal Babiš

Na Letenské pláni skončila krátce po čtvrté hodině demonstrace spolku Milion chvilek proti premiérovi Andreji Babišovi....

Skandinávie zažila vlastní Křišťálovou noc, neonacisté útočili koordinovaně

Ve Skandinávii se minulý víkend u příležitosti výročí Křišťálové noci odehrála řada koordinovaných útoků namířených...

Dnes už rozlišujeme přes 40 variant pohlaví, řekl v Rozstřelu genderový expert

Za totality se o problematice LGBT nemluvilo, což bylo paradoxně výhodné, že příslušníci sexuálních menšin nepodléhali...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Babiš: Proč mi vyčítají KSČ? Benešovou neodvolám, s Minářem se nesejdu

Ministryni Marii Benešovou neodvolám a s šéfem spolku Milion chvilek pro demokracii se nesejdu. Tak v rozhovoru pro...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Vémoly je mi líto. Bez něj bychom O2 arenu nevyprodali, říká šéf Oktagonu

Karlos Vémola a Attila Végh. První jmenovaný po dvou minutách padá v Oktagonu k zemi a píše tím další část příběhu,...

  • Další z rubriky

Nahotu zakrývali ovcemi. Proti charitativnímu kalendáři se zvedla bouře

Britští studenti veterinární medicíny chtěli nafotit zajímavé snímky do charitativního kalendáře a získat peníze na...

V Nizozemsku to vře. Kvůli černošskému pomocníkovi Mikuláše

V Nizozemsku zlobivé děti netrestá čert, ale Černý Petr. Tradiční společník tamního svatého Mikuláše je však v...

Most ve Francii se zřítil kvůli kamionu, byl na konstrukci moc těžký

Zřícení mostu na jihu Francie má zřejmě na svědomí řidič kamionu, který je jednou ze dvou obětí pondělního neštěstí....

Dvouhlavý had či ryba. Na peruánské planině objevili vědci další obrazce

Vědci z Japonska objevili na jihoperuánské planině Nazca a v jejím okolí asi 140 nových obrazců, takzvaných geoglyfů....

DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?
DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?

Kdo jiný by měl vyzkoušet chuť nového Pribináčka Kapsíka než děti. Jak dopadl tenhle tvarohový dezert, který na pultech obchodů najdete ve dvou variantách: kakaové a vanilkové.

Najdete na iDNES.cz