Soud rozhodl už koncem června. Třiadevadesátiletý Baťa, který žije v Torontu, ve stížnosti tvrdil, že Česká republika porušila jeho právo na pokojné užívání majetku a že neměl možnost jakýchkoli opravných prostředků u domácích soudů.
V rozhodnutí štrasburského soudu se neuvádí, jakou částku Baťa za údajné porušení několika bodů evropské úmluvy o lidských právech a protokolu k ní požadoval.
Soud v tomto dokumentu připomněl, že i když se někteří představitelé českých vlád po roce 1989 stavěli k Baťovým nárokům příznivě, oficiální a právně závazná situace se nezměnila - české právo takové nároky odmítalo.
Soud: Nespokojenost není důkazem porušení úmluvy
Podle platného práva, tak jak ho české soudy použily, tedy neměl stěžovatel na kompenzaci nárok ani nemohl očekávat, že jí dosáhne.
Jeho nárok tedy nelze považovat za "majetek" v tom smyslu, jak o něm hovoří příslušný protokol k úmluvě, uvádí se v dokumentu.
Soud také nevidí žádný důkaz, že Baťa nemohl vznést svůj nárok u českých soudů. Samotný fakt, že byl nespokojen s výsledkem sporu, podle soudu neopravňuje k tvrzení, že byla porušena úmluva.
