Britští poslanci v úterý večer těsně odmítli dodatek o celní unii k zákonu o obchodních aspektech brexitu. Dodatek předpokládal, že v případě, že se britské vládě nepodaří do ledna 2019 vyjednat volný pohyb zboží s EU, musejí ministři zahájit diskusi o celní unii s blokem. S dodatkem přišli proevropští rebelové z vládní Konzervativní strany a podpořili ho i opoziční labouristé.
Britský tisk výsledek hlasování hodnotí jako další (ale nepřesvědčivé) vítězství premiérky Mayové. Porážce se ale vyhnula jen velmi těsně, pro dodatek hlasovalo 301 poslanců a proti 307.
Zákon o obchodu má zajistit kontinuitu obchodní politiky Spojeného království po odchodu z unie v březnu 2019. Neupravuje ale budoucí obchodní vztahy s EU ani s dalšími zeměmi. Vláda premiérky Mayové je proti tomu, aby Británie byla s evropským blokem po brexitu v celní unii.
Dodatek, o kterém poslanci Dolní sněmovny hlasovali, byl pokusem tuto vládní strategii změnit. Konzervativní poslanec Julian Smith, jehož úkolem je zajišťovat, aby vládní poslanci hlasovali v souladu s postojem strany, se podle reportéra britského týdeníku The Spectator po hlasování usmíval. „Tušil, že právě byla odvrácena naprostá katastrofa,“ uvedl reportér.
List The Times uvádí, že Mayová dokonce před hlasováním hrozila stranickým rebelům vypsáním předčasných voleb, pokud bude dodatek schválen. Smith jim údajně dal jasně najevo, že schválení dodatku vyvolá hlasování o důvěře kabinetu. „Řekl, že bychom byli zodpovědní za parlamentní volby a za to, že by se Jeremy Corbyn dostal do čísla deset,“ řekl proevropský konzervativec s odkazem na sídlo britských premiérů v Downing Street 10. „Bylo to odpudivé chování,“ dodal.
Podle některých průzkumů z počátku července by Labouristická strana Jeremyho Corbyna parlamentní volby v Británii vyhrála. Mluvčí labouristů pro brexit Keir Starmer po hlasování podotkl, že rozdíl mezi hlasy pro a proti se při podobných hlasováních stále zmenšuje. „A toho se budeme držet,“ dodal.
Zablokovaný parlament
List The New York Times připomíná, že předsedkyně konzervativců čelí ve své straně kritice jak ze strany příznivců udržení těsnějších vztahů s EU, tak ze strany politiků požadujících zpřetrhání ekonomických svazků. Mayová minulý týden zveřejnila podrobnosti plánu odchodu z EU, který je ale pro zastánce tvrdého brexitu nepřijatelný. Odstoupili kvůli tomu dva ministři a novináři pravidelně spekulují i o konci Mayové.
Těsná hlasování naznačují, že parlament míří do slepé uličky a výsledky rozhovorů s unijními vyjednavači možná vůbec neschválí - ať už budou jakékoliv. Británie by měla z EU odejít na konci března příštího roku, do letošního října ale musí být hotova finální dohoda o britském rozvodu s Unií.
„Pravda je, že parlament je zablokovaný. Ať bude na stole jakýkoli návrh, najdou se poslanci, kteří ho odmítnou. Británie ale potřebuje najít cestu kupředu,“ komentovala to někdejší ministryně školství Justine Greeningová, která navrhuje nové referendum o setrvání v EU. Plán Mayové je podle ní poctivým pokusem o kompromis, který se ale nelíbí nikomu.
Mayová nápad na nové referendum v pondělí odmítla. Její vláda také akceptovala čtyři dodatky ke svému plánu brexitu, které prosazovali stoupenci tvrdého odchodu z EU. Jeden z nich má například vyloučit vznik hranice v Irském moři, další má zajistit, že Británie nebude podléhat unijnímu režimu daně z přidané hodnoty.
