„Thajsko násilím vrátilo skupinu Ujgurů do Číny. Coby dlouhodobí spojenci Thajska jsme tímto krokem, jenž je v rozporu s jeho mezinárodními závazky, znepokojeni. Spojené státy tento krok odsuzují. Vyzýváme thajskou vládu, aby zajistila a ověřila, že se s Ujgury bude zacházet důstojně a že budou chráněna jejich práva,“ píše na síti X americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Šířeji se pak rozepsal v oficiálním prohlášení, kde připomíná Úmluvu OSN proti mučení a Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před nuceným zmizením. Zdůrazňuje, že více než čtyři desítky ujgurských mužů nebudou mít v Číně právo na spravedlivý proces. „Ujgurové čelí pronásledování, nuceným pracím a mučení,“ připomíná.
Trhlina v pracně budované propagandě, záběry ukázaly svázané Ujgury![]() |
Upozorňuje, že „Čína pod vedením a kontrolou Komunistické strany Číny páchá genocidu a zločiny proti lidskosti zaměřené na převážně muslimské Ujgury a další příslušníky etnických a náboženských menšin v Sin-ťiangu“. „Vyzýváme čínské orgány, aby umožnily plný přístup k pravidelnému ověřování dobrých životních podmínek navrácených Ujgurů,“ dodává.
Ostrou americkou reakci ve čtvrtek doplnila kritika ze strany lidskoprávních organizací či OSN. A podle listu The New York Times (NYT) ukazuje případ z Thajska na rostoucí vliv Číny v regionu, „na rozdíl od Spojených států, které si pod novou Trumpovou administrativou znepřátelily spojence a partnery“.
Thajská vláda uvedla, že ujgurské žadatele o azyl deportovala na základě žádosti z Pekingu. Muži, kteří byli poslední dekádu zadržováni v Bangkoku, ze své vlasti utekli během větší emigrační vlny v roce 2014, kdy uprchlo přes tři stovky Ujgurů. Doufali, že se z Thajska dostanou do Turecka. Ve většinově muslimské zemi se usadilo mnoho ujgurských uprchlíků a mnohokrát tam proti zacházení se svými krajany protestovali.
Z Číny unikly stovky tajných dokumentů. Odhalují praxi při zavírání Ujgurů![]() |
Až do cíle se však tito muži nedostali a minulý měsíc ze strachu před vyhoštěním do Číny vyhlásili hladovku. Vysokým komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v tomto ohledu rovněž kritizoval, že Thajsko žadatele o azyl drželo v nevhodných podmínkách, kvůli čemuž pět lidí zemřelo ve vazbě. Osm lidí v ní i nadále zůstává.
Mezinárodní společenství včetně USA a dalších států už předem Thajcům vzkazovalo, že s chystanou deportací nesouhlasí. Bangkok tak nejprve slíbil, že nikoho vyhošťovat nebude. Aktivisté monitorující situaci však ve čtvrtek začali hlásit, že se akce i přesto chystá.
Záběry šťastného shledání a slib Číny
Na tiskové konferenci pak thajští ministři ukazovali záběry z letiště v čínském Sin-ťiangu, kde se ujgurští muži vítali se svými rodinami. Právě Sin-ťiang na severozápadě Číny je domovem většiny ujgurských muslimů. Thajské úřady také zdůrazňují, že nešlo o žadatele o azyl, ale nelegální přistěhovalce, a odkazují se na oficiální slib Číny, že se s vyhoštěnými bude zacházet dobře a Thajci je později budou moci navštívit.
Podobné snímky jako thajští ministři zveřejnila také čínská ambasáda v Thajsku a čínská diplomacie opakuje, že šlo o občany, kteří nelegálně překročili thajské hranice, a jejich deportace je v souladu s mezinárodním právem. Prý je kriminální organizace vylákaly do Thajska a jejich rodiny neustále žádaly čínskou vládu, aby jim pomohla vrátit se domů. Na dotaz, zda jsou ve skupině nějací zadržení Ujguři, ministerstvo podle agentury AFP pouze opáčilo, že jsou „čínské národnosti“.
Média v tomto kontextu připomínají, že Čína ve spolupráci se svými sousedy v poslední době aktivně pomáhá vysvobodit ty, kteří se s vidinou lukrativní práce ocitli v „pracovních táborech pro online podvody“ na hranicích Thajska a Barmy. Moderní forma otroctví vydírá chudé Asiaty, kterým nadřízení seberou pasy a zavřou je v odlehlé továrně – a jim pak nezbývá nic jiného, než na dálku klamat Evropany či Američany a připravovat je o peníze.
Unikly fotky z ujgurských lágrů. Komisařka OSN se těší na zajímavá setkání![]() |
Podle organizací na ochranu práv Ujgurů však nyní o žádné šťastné shledání v milované vlasti nešlo. Deportovaní muži byli totiž v Thajsku zadrženi už v letech 2013 a 2014. Asociace amerických Ujgurů například napsala, že se „nová čínská strategie a propaganda snaží vytvořit falešný obraz a tvrdí, že Ujgurové deportovaní z Thajska se prostě ‚vracejí domů do normálního života‘ a ‚jsou vítáni svými rodinami‘.
„My však víme víc, známe pravdu. Pokud Peking očekává, že svět této pohádce uvěří, nechť to dokáže. Ukažte nám všechny Ujgury, kteří byli deportováni v roce 2015. Kde jsou? Jsou ještě naživu? Žijí svobodně a spokojeně ve svých domovech? Nebo zmizeli v rozsáhlém systému čínských věznic a koncentračních táborů? Dokud nebudou tyto otázky zodpovězeny transparentně a s pomocí důkazů, zůstane čínské vyprávění jen další lží, která má zakrýt probíhající genocidu Ujgurů,“ dodává.
Podle NYT Bangkok ve zmíněném roce vyhostil 109 Ujgurů, za jejichž bezpečnost zpět ve vlasti se zaručila i čínská vláda. Aktivisté ovšem později zjistili, že několik z nich dostalo dlouhé tresty vězení a u zbytku se nikdy nepodařilo zjistit, kde jsou.
Muže do táborů, ženy do postelí s úředníky. Jak Čína převychovává Ujgury![]() |
Čína přitom dlouhodobě využívá svůj vliv k tomu, aby umlčela své kritiky v zahraničí a přiměla cizí země k vyhoštění občanů prchajících před čínským útlakem. Pouhé tři týdny před tímto případem se thajský premiér Paetongtarn Šinawatra setkal v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Údajně spolu jednali o železničním projektu a způsobech, jak zvýšit čínský cestovní ruch.
Julie Millsapová z americké skupiny No Business With Genocide, jež lobbuje za propuštění Ujgurů, pro NYT popsala, že jí američtí představitelé řekli, že se na Thajsko v tomto ohledu snažili vyvinout patřičný tlak. Jejich snahu však zmařil fakt, že Spojené státy pod Trumpovým vedením nedávno zastavily finanční pomoc Thajsku prostřednictvím agentury U.S.A.I.D. „Thajci zvážili možnou reakci a rozhodli se, že se budou raději potýkat se Spojenými státy než s tlakem Číny,“ míní.
Čínský lov na Západě. Tajné služby zastrašují kritiky režimu i v cizině![]() |
Způsob, jakým čínská vláda nakládá se svou muslimskou menšinou, je díky výpovědím uprchlíků či svědků, satelitním snímkům i uniklým dokumentům známý už mnoho let. Se záminkou boje proti extremismu skončilo ve vězení a převýchovných táborech přes milion Ujgurů. Tam čelili mučení, ženy také znásilnění.
Ujgurské děti odtržené od svých rodin musejí studovat na internátních školách, které jim vštěpují „správné čínské hodnoty“. Desítky ujgurských mešit šly k zemi a před několika lety také mezinárodní pobouření vyvolaly informace o tom, že v rámci převýchovy Čína každoročně vysílala víc než půl milionu Ujgurů na své bavlníkové plantáže. Z této bavlny se šije i oblečení exportované na Západ.





























