Společný česko-řecký návrh pro mírový proces v jihovýchodní Evropě
I. ÚVOD
Demokracie, lidská práva, mírové soužití národů a mírové řešení sporů jsou součástí historie obou našich zemí. Z toho důvodu nejen podporujeme tyto hodnoty, ale rovněž vynakládáme úsilí, abychom tyto hodnoty ve svých regionech učinily skutečností.
Kosovská krize je největší výzvou, které Aliance čelí od konce studené války. Její dosah výrazně překračuje rámec regionu.
Tato krize má nesmírný dopad na lidi, na životní prostředí a hospodářství našich zemí, ale i na širší oblast. Obáváme se, že problémy vyvolané během krize mohou velmi brzy nabýt dlouhodobější povahy.
Hrozí vážné nebezpečí vzniku dlouhodobého destabilizujícího potenciálu v oblasti, přičemž slepé síly polarizace a násilí podkopávají vyhlídky na mír, demokracii, smíření a proces obnovy.
Česká republika jako nový člen Aliance a Řecká republika jako tradiční člen Aliance mají zvláštní zájem na posilování role NATO v euroatlantickém bezpečnostním prostoru při zachování silné transatlantické vazby. Obě země mají stejný zájem na úspěchu Aliance při prosazování míru a stability prostřednictvím nových misí nad rámec článku 5, které předvídá nová strategická koncepce Aliance.
Česká republika a Řecko, stejně jako ostatní členské země NATO, schvalují postup Aliance ohledně situace v Kosovu. Obě země jsou toho názoru, že zachování jednoty NATO v tomto ohledu je zásadní. Silná historická pouta mezi národy Jugoslávie, Čechy a Řeky zároveň umožňují Praze i Aténám sehrát pozitivní roli a přispět k hledání mírového urovnání.
Praha i Atény zdůrazňují, že NATO nevede válku proti lidu Jugoslávie. Tato zásada, přijatá všemi členy Aliance, se musí rovněž plně odrazit v našich činech.
Dnes, půldruhého měsíce od zahájení leteckých útoků, se domníváme, že nastal čas pro předložení mírového návrhu, který by odpovídal rámci politiky a cílů EU a NATO. Mír poskytne stranám přímo zúčastněným na konfliktu příležitost vrátit se k jednacímu stolu a zajistit politické řešení. Toto řešení musí zaručit práva kosovských Albánců, poskytnout širokou autonomii této provincie v rámci SRJ a zajistit práva ostatních etnických komunit pokojně žít v multietnickém, multikulturním Kosovu.
Podporujeme každou snahu, jejímž cílem je prosazovat mírové řešení. Právě v tomto okamžiku se rozvíjí řada konstruktivních iniciativ pro řešení krize. Oceňujeme úsilí generálního tajemníka OSN, přičemž rezoluci RB OSN považujeme za nezbytnou pro stanovení rámce a uskutečnění trvalého míru v Kosovu. Vyslovujeme uznání skupině G-8 za jejich činnost v poslední době a prohlášení k Jugoslávii, jakož i konstruktivnímu dialogu vedeného mezi Ruskem, USA a EU o specifických otázkách řešení pro Kosovo. Podporujeme rovněž snahy německého předsednictví v tomto směru a jeho iniciativy v souvislosti s regionálním Paktem stability. Dále vyjadřujeme plnou podporu finskému prezidentovi M. Ahtisaarimu, který byl nedávno jmenován, aby zprostředkoval řešení kosovské krize. Věříme v nezbytnost systematické a efektivní kontinuity diplomatického úsilí. Doufáme tedy, že jeho jmenování zajistí takovou kontinuitu a efektivnost současného diplomatického úsilí mezinárodního společenství. Konstatujeme, že vedení Jugoslávie vyslalo pozitivní signály ohledně přijetí rezoluce skupiny G-8. Vyzýváme je, aby dále přispívalo k diplomatickému úsilí a pomohlo všem nalézt politické řešení krize, které by okamžitě vedlo k ukončení násilí a tím přispělo k mírovému řešení v Kosovu.
1. Ačkoliv nám jednotný postup NATO pomohl dospět k bodu, kdy existuje pozitivní posun směrem k řešení, utrpení kosovského obyvatelstva se zhoršilo a zároveň bohužel vzrostl počet civilních obětí na srbské straně.
2. Bělehrad zneužil operaci Spojenecká síla ke zintenzívnění etnických čistek v Kosovu. Jsou zprávy o hromadném zabíjení a popravách, vypalování domů, jiných hrubých porušováních lidských práv kosovského obyvatelstva, a zároveň všeobecně přetrvávají obavy o osud neověřeného počtu mužů z řad kosovských Albánců, o nichž nejsou žádné zprávy.
3. Krize má negativní účinky na větší řadu zemí a mezinárodních organizací (hospodářství, životní prostředí, obchod a související problémy), zatímco příliv uprchlíků do Albánie a FYROM vyvolal kritickou vnitřní situaci v těchto zemích.
4. Politické řešení kosovské krize je doplněno komplexním přístupem k regionu jihovýchodní Evropy obsaženým v projektu Paktu stability, který navrhuje Evropská unie.
II. Návrh
V této souvislosti Česká republika a Řecká republika dávají k úvaze tyto možnosti nového přístupu vycházejícího zejména z obecných zásad schválených ministry zahraničních věcí skupiny G-8 dne 6. května 1999 v Petersbergu, SRN:
Rámec česko-řeckého pohledu na znovuobnovení politického procesu je tento:
1. a) Mezinárodní společenství by s cílem napomoci diplomatickým procesům mělo jako gesto dobré vůle vyhlásit krátkou (dvou až třídenní) přestávku v leteckých úderech, jakmile budou existovat jasné náznaky, že přijetí základních zásad pro rezoluci Rady bezpečnosti OSN a její přijetí jugoslávskou vládou se zdá být na dosah.
b) Zastavení všech vojenských, policejních a polovojenských aktivit srbské a kosovské strany.
c) Bělehrad urychleně rozpustí všechny polovojenské jednotky a zahájí rozsáhlé ověřitelné (prostřednictvím nízko létajících letounů - poněkud upravená operace NATO Eagle Eye) stahování svých vojenských a policejních jednotek z Kosova. Pohraniční jednotky jugoslávské armády omezené na co nejnižší nezbytnou úroveň by měly spolupracovat se silnými mezinárodními civilními a bezpečnostními strukturami OSN.
d) Kosovská osvobozenecká armáda (KOA) se zavazuje plně respektovat příměří a nenapadat stahující se jugoslávské jednotky, KOA se bezvýhradně zaváže k zásadě odzbrojení.
e) V Kosovu budou vytvořeny etnicky smíšené policejní síly s tím, že srbské policejní oddíly budu působit společně s masivními mezinárodními civilními a bezpečnostními jednotkami OSN v oblastech s většinou srbského obyvatelstva.
f) Etnické čistky kosovského obyvatelstva budou zastaveny a bude zahájena příprava na návrat všech uprchlíků.
g) Vláda SRJ se zaváže splnit zbývající podmínky stanovené skupinou G-8 a NATO.
h) Během mírového procesu veškerá přítomnost KOA bude dána pod přísnou a okamžitou kontrolu.
2. Po uskutečnění všech těchto kroků včetně schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, nebo budou-li spolehlivé příznaky, že započalo jejich nezvratné naplňování, přestávka v leteckých úderech se změní na dočasné příměří.
3. OBSE rozhodne o návratu monitorovací mise OBSE (modifikovaná KVM v úzké spolupráci s Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky) s cílem dohlížet, v úzké spolupráci s mezinárodními civilními a bezpečnostními strukturami OSN, na návrat všech uprchlíků.
4. Přechodná administrativa provincie bude zajištěna příslušnými mezinárodními organizacemi (OBSE, EU, OSN a ostatními) do ukončení rozhovorů o statusu Kosova. Tyto rozhovory přihlédnou, podle možností, k dohodám z Rambouillet. Zásady suverenity a územní celistvosti SRJ a dalších zemí v oblasti musí být respektovány. Výše uvedené mezinárodní organizace stanoví pravidla a budou dohlížet na jejich realizaci s cílem zajistit správné fungování všech demokratických a zvolených institucí v oblasti. Rozhovory mezi přímo zainteresovanými stranami budou zahájeny okamžitě s cílem dosáhnout závazného, životaschopného řešení budoucího statusu Kosova v rámci SRJ se souhlasem všech zainteresovaných stran. Tato jednání, která by měla být završena přímými kontakty mezi stranami a jejich vládami, by měla být garantována mezinárodním dohledem. Zajištění účasti skutečných zástupců všech kosovských Albánců v průběhu těchto jednání je podstatné pro zabezpečení životaschopnosti uspořádání dohodnutého v rámci Jugoslávie.
5. V rámci tohoto návrhu by možná rezoluce Rady bezpečnosti OSN vycházející ze závěrů bonnského jednání skupiny G-8 měla:
- přivítat tento pozitivní vývoj,
- stanovit závazný časový harmonogram pro stahování jugoslávské armády a srbské policie z Kosova,
- vyzvat zainteresované strany ke schválení, v rámci daného časového limitu, přítomnosti mezinárodních civilních a bezpečnostních struktur OSN v Kosovu s přesným mandátem s tím, že složení těchto struktur by mělo odrážet požadavek na zajištění nezbytné vojenské účinnosti schopné nabídnout vracejícím se uprchlíkům pocit bezpečí; (mezi dalšími úkoly) by měly zajistit bezpečnost srbského obyvatelstva Kosova a současně, vycházeje z pozitivní zkušenosti SFOR, včetně efektivní role NATO, by měly předejít aktům pomsty, etnické nenávisti a mezi-etnického nepřátelství. Součástí mandátu mezinárodních civilních a bezpečnostních struktur OSN by mělo být vynucování odzbrojení polovojenských skupin, včetně KOA,
- vyzvat Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby okamžitě obnovili svou činnost v Kosovu,
- vyzvat k důkladnému plnění její rezoluce č. 1160/98 o embargu na dodávky zbraní jugoslávské i kosovské straně, včetně zabránění pronikání ozbrojených Albánců ze sousedních zemí do Kosova,
- vyzvat všechny členské státy OSN a příslušné mezinárodní instituce k poskytnutí humanitární pomoci všem obětem krize, včetně obyvatelstva SRJ,
- požadovat vyšetření všech případů porušení humanitárního práva v Kosovu,
- vyzvat příslušné mezinárodní instituce k pomoci v počáteční fázi ekonomické obnovy Kosova za účelem urychlení návratu všech uprchlíků, přičemž by měla být zvláštní pozornost věnována osobám bez osobních dokladů,
- zahájit integraci SRJ do OSN,
- vyzvat ostatní mezinárodní organizace, aby učinily totéž.
6. Postupné uvolňování sankcí a omezujících opatření v závislosti na tom, jak Bělehrad bude plnit podmínky mezinárodního společenství.
III. Období po konfliktu
Stabilizace a zajištění rozvoje Balkánu vyžaduje komplexní a jednotnou strategii mezinárodního společenství.
Z těchto důvodů Česká republika a Řecká republika velmi vítají Pakt stability, schválený EU.
Jeho základem je řešení otázek bezpečnosti, hospodářské obnovy a reformy, demokratizace a lidských práv.
Tento Pakt by měl přispět ke konsolidaci míru v Kosovu a zaměřit se na humanitární pomoc, smíření a opětovné vybudování celé oblasti, jakož i na stabilitu v jihovýchodní Evropě. Měl by představit odvážnější pohled na tento region jako region, který má budoucnost v rámci EU.
Je třeba vzít v úvahu, že společnosti a ekonomiky regionu jako celku utrpěly menší či větší ztráty. Působení a závazky mezinárodního společenství musí tyto ztráty nahradit.
Čím více aktérů na mezinárodní scéně usiluje o mír v regionu, tím větší je šance na úspěch při hledání řešení s perspektivou míru nejen pro Kosovo a SRJ, ale i pro oblast jako celek.
Jako země přímo či nepřímo sousedící s Jugoslávií chceme vyjádřit znepokojení nad lidským utrpením uprchlíků i nad ničením této země. Toto ničení i vlny uprchlíků mají velký dopad v širším územním rámci, který bude pociťován po mnoho příštích let. V této souvislosti bude Řecko hostit mezinárodní konferenci, která by se měla zabývat touto otázkou v návaznosti na jiné iniciativy.
Pakt stability je zaměřen na stabilizaci a rozvoj oblasti a sleduje následující hlavní cíle:
1. Hospodářský rozvoj balkánského regionu prostřednictvím balíku koordinovaných opatření a iniciativ pro tento region.
2. Demokratizaci regionu prostřednictvím opatření směřujících k formování a konsolidaci demokratických institucí, prosazování myšlenky občanské společnosti, ochrany lidských práv a práv menšin. V tomto ohledu by bylo možné využít cenné, úspěšné zkušenosti České republiky s přechodem k demokratické společnosti (jakož i zkušenosti Řecka s budováním institucí v regionu).
3. Vytvoření mechanismu pro řešení konfliktů, který zaručí nedotknutelnost hranic a povede k regionálnímu paktu o neútočení.
4. Prosazování, intenzifikaci a formalizaci spolupráce mezi regiony za účasti všech zemí jako krok směrem k plnému začlenění oblasti do evropského rámce a institucionálního systému.
5. Uznání způsobilosti všech zemí pro vstup do EU za předpokladu, že splní požadované politické a hospodářské podmínky.
Na tomto projektu se mohou podílet všechny balkánské země za předpokladu, že budou uplatňovat mezinárodní standardy lidských práv a základních svobod, včetně práv národnostních menšin, zásad právního státu a demokratických principů fungování občanské společnosti.
Do SRJ je třeba vyslat velmi zřetelný signál, že mezinárodnímu společenství záleží na srbských a všech jiných nealbánských uprchlících z Kosova.
Každá žena, každý muž mají právo na respekt bez ohledu na jejich kulturu, náboženství, národnost. Je nutno odmítat jakékoli pokusy založit existenci státu na etnické čistotě.
Rozmanitost a pluralismus musí být považovány za dynamické a tvůrčí prvky budování mírové a multikulturní jihovýchodní Evropy.
V Pekingu dne 23. května 1999
Jan Kavan Jorgos Papandreu
ministr zahraničních věcí ministr zahraničních věcí
České republiky Řecké republiky
