Německá domácí zpravodajská služba BfV podle serveru Euractiv sleduje případy týkající se osob žijících v Německu, které odcestovaly do Íránu na vojenský výcvik nebo se jinak „daly do služeb“ íránského státu. Tyto případy sleduje oddělení kontrašpionáže BfV.
Tajné služby se domnívají, že by íránský režim mohl nasadit své agenty k vyhledávání a pronásledování odpůrců režimu. Kromě íránských disidentů, by se to také týkalo například (pro-)židovských, (pro-)izraelských a amerických cílů, a dalších osob považovaných za „zrádce“ nebo nepřátele.
Zatímco izraelsko-americká kampaň výrazně oslabila íránský bezpečnostní aparát, zpravodajští úředníci se obávají, že Teherán by mohl přesměrovat zdroje na zahraniční operace, jakmile se bezprostřední tlak na režim zmírní.
Nesrovnávejte extremisty s muslimy, žádají přeživší teroristických útoků |
Podle BfV jsou íránské zpravodajské služby ochotny používat metody, které se rovnají státnímu terorismu. „Ty sahají od výhrůžek vůči cílovým osobám až po sledovací operace prováděné v rámci přípravy útoků,“ uvedla agentura.
Státní terorismus má v Íránu kořeny již od konce 50. let, kdy tehdejší šáh zavedl Národní organizaci pro informace a bezpečnost (zkráceně persky SAVAK). Tato tajná policie měla za úkol hlídat dobré jméno šáha mezi obyvateli Íránu. Pokud se jim někdo nelíbil nebo řekl nějaké zavádějící slovo tak byl zatčen. Pak zmizel na dlouhou dobu nebo navždy. Všichni věznění byli údajně vystaveni nepředstavitelnému mučení.
Přeměna Íránců z Německa
BfV uvedla jako příklad bývalého obyvatele Berlína Aškana K., který se nedávno přestěhoval do Teheránu a vyzval Íránce žijící v zahraničí, aby „sloužili své zemi“.
Zdroje z rozvědky sdělily serveru Euractiv, že z Německa do Íránu odcestovalo několik desítek osob, které později pracovaly ve prospěch režimu.
Mezi nimi jsou dva muži z Hamburku, kteří se objevili v propagandistickém videu na kontrolním stanovišti milice Basídž s útočnými puškami. Jeden z mužů, známý jako Benjamin G., pravděpodobně patří do širšího okruhu Islámského centra v Hamburku (IZH), které německé úřady dlouho považovaly za nejdůležitější předmostí Teheránu v Evropě, než bylo v roce 2024 zakázáno.
Benjamin G. z Hamburku se objevil v propagandistickém videu íránského režimu, kde obsluhoval kontrolní stanoviště.
V dalších případech několik osob, které opustily Německo a odletěly do Íránu, se účastnilo propagandistických kampaní na obranu režimu a vyzývalo „každého Íránce, bez ohledu na to, kde se nachází“, aby „přispěl k obraně vlasti“.
Mocná pobočka Al-Káidy už má tisíce bojovníků. Džihádisté drtí země Sahelu |
Jedním z těch, kteří se objevují v propagandistických videích z Teheránu, je Ajtak Barani, dlouhodobě žijící v Německu a příznivec radikálního hnutí Hamás, který byl loni ve Frankfurtu odsouzen a pokutován za oslavování útoků Hamásu na Izrael ze 7. října.
„Úroveň ohrožení, kterou představují íránské zpravodajské služby pro židovské a izraelské cíle, jakož i pro jednotlivce a skupiny íránské opozice v Německu, zůstává vysoká,“ uvedla BfV.
V případě teroristických aktivit sponzorovaných státem, se íránské zpravodajské služby spoléhají především na zástupce napojené na sítě organizovaného zločinu. Ty již v cílových zemích působí, dodala agentura.
Jako levnější prozatímní strategii se režim od března 2026 spoléhá na náborovou kampaň provozovanou pod názvem Harakat Ašab al-Jamin al-Islamía (HAYI). Podle BfV využívá HAYI k propagaci svých aktivit sociální sítě v proíránských a šíitských extremistických kruzích.
Syřan dostal doživotí za loňský teror v německém Solingenu. Zabíjel nožem |
„Její model spočívá v málo sofistikovaných, hromadných útocích prováděných jednorázovými místními rekruty – často mladými drobnými zločinci nebo nezletilými – kontaktovanými přes Snapchat nebo Telegram a placenými malými částkami v hotovosti,“ řekl výzkumník Adrian Shtuni.
Shtuni uvedl, že zdokumentoval 17 útoků v Evropě, které připisuje HAYI, přičemž většina z nich zahrnovala primitivní výbušná zařízení nebo noční žhářské útoky.
„Nasazením mladých, levných a obětovatelných agentů mohou státy či sítě vytvářet hrozby, které je obtížné předvídat či sledovat. Jejich potlačení je nákladné a je ještě těžší zneškodnit konvenčními protiteroristickými metodami,“ uvedl a dodal, že takové operace jsou pro íránské Revoluční gardy mnohem levnější než výcvik profesionálních agentů či riskování přímého zapojení státu.
Neustálý nápor incidentů nižšího stupně ze strany HAYI podle něj hrozí přetížením evropských bezpečnostních služeb, které jsou nuceny chránit měkké cíle, jako jsou synagogy, školy a komunitní centra, a zároveň sledovat rostoucí objem online aktivity a vyšetřovacích stop.
Pryč s íránským režimem! V Mnichově demonstrovalo 250 tisíc lidí |
„Dvojí přístup – konkrétně nízkonákladové obtěžování ve stylu HAYI potenciálně kombinované s propracovanějšími spiknutími ze strany vycvičených navrátilců nebo reaktivovaných spících buněk – představuje reálné riziko, na které by se evropské úřady měly připravit.“
V pátek americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo zatčení Muhammada Bakíra Sádiho, vysokého velitele jedněch z mnoha iráckých šíitských milicí a údajného klíčového organizátora operací HAYI.
Během pouhých tří měsíců Muhammad Sádi údajně řídil osmnáct teroristických útoků v Evropě – namířených i proti občanům a zájmům Spojených států. Sádiho následně zadržela americká FBI během cesty do Turecka.
