Tensta nemá příliš přívětivou pověst. S eskalací uprchlické krize si vysloužila nelichotivé označení no-go zóna, kam se raději nevydává ani policie.
Tuto nálepku nezískala ze dne na den. Postupem let se z bludiště panelových domů stalo hlavní útočiště přistěhovalců, kteří mnohdy končí na okraji společnosti. Nezaměstnanost zde dosahuje 45 procent, dobré pověsti nepřispívá ani vysoká míra kriminality.
Cesta na sever |
Veřejné mínění notně ovlivnily i nepokoje v roce 2013, kdy zde hořely automobily a napjatou situaci v ulicích krotily stovky policistů. Už v roce 2006 veřejností otřásl případ 29letého muže, kterého místní gang unesl a opásal výbušninou. Nálož musela zneškodnit policie.
Cesta na předměstí trvá ze stockholmské centrální stanice asi 18 minut jízdy metrem. Jak se blížíme k cíli, mění se ve vagonech skladba cestujících. V Tenstě až na výjimky vystupují lidé tmavé barvy pleti, stanicí se nese převážně arabština. Tu ostatně můžeme najít také na dekoracích, které zdobí stěny nástupiště. Nápis „Přátelství“ je zde vyveden i v češtině.
České přivítání v no-go zóně
Eskalátor ústí přímo v centru Tensty. Srdcem čtvrti je místní nákupní centrum, velké zastřešené parkoviště a umělecká galerie Tensta Konsthall. Kolem nákupního centra postávají skupinky černošských mladíků, kteří halasně komentují videa na svých mobilních telefonech. Okolí příliš pozornosti nevěnují a o projevech agrese vůči zvídavému novináři nemůže být řeč.
Problém nastává ve chvíli, kdy se snažím zapříst rozhovor s jedním z nich. V mě nesrozumitelném jazyce mi dává najevo, že s novinářem nechce mít nic společného.
Vydávám se proto do útrob nákupního centra, kde oslovuji na pohled asi čtyřicetiletého muže postávajícího u místního kadeřnictví. „S novináři tady nemáme dobré zkušenosti,“ vysvětluje mi obstojnou angličtinou. Jméno prozradit nechce, v Tenstě podle svých slov žije už šest let. Přistěhoval se sem z Afghánistánu s celou rodinou.
Když se ho ptám na kriminalitu a údajné útoky na patrolující policisty, jen rozhodí rukama. „Je to složité, kriminalita je tady asi vyšší, než v centru Stockholmu. S útoky na policisty jsem se ale nesetkal. V poslední době se mi navíc zdá, že se to tady co se týče kriminality zlepšilo,“ myslí si. „S minulostí už nic nenaděláme,“ říká o tři roky starých nepokojích.
Zajímá mě také názor místní omladiny. Pokouším se proto oslovit skupinu mladíků, kteří postávají před restaurací s kebabem. Na oslovení v angličtině nereagují, a já proto pokračuji dál. Sdílný je až 25letý Syřan Saíd, který do Švédska přišel před rokem a půl spolu se svým bratrem. V Tenstě měl známé, kteří mu pomohli s ubytováním.
„Je tu spoustu mladých lidí. Nemohou najít práci. Zdejší lidé je nepřijali. Není divu, že se pak sdružují do skupinek, které pro lidi z venku působí jako gangy,“ vysvětluje.
Podle Saída si Tensta nezaslouží nálepku no-go zóna, není to zde o nic horší než v mnoha dalších švédských městech. „Pověst dnes znamená vše. Jakmile se o Tenstě začalo psát špatně, nebylo cesty zpět. Všem ale radím, aby se sem přijeli podívat a raději si udělali obrázek sami. Pak zjistí, že to tu není zas tak špatné,“ dodává.
Studentský život v Tenstě
Potvrzuje to i český student Petr Pleticha, který v Tenstě bydlí od srpna loňského roku. Pravidelně dojíždí do centra Stockholmu, kde na místní univerzitě studuje ekonomii. Na život v údajné no-go zóně si nestěžuje, i když přiznává, že s místními se až na pár výjimek příliš nezná. S násilím se během svého pobytu podle svých slov nesetkal.
„Často se vracím z centra v noci a nikdy jsem se nesetkal s žádnými problémy. Musím říct, že z hlavní třídy na Kladně mám nejen horší pocit, ale i zkušenosti,“ uvedl pro iDNES.cz rodák ze středočeského města. Uznává však, že ekonomické podmínky v Tenstě jsou oproti zbytku Stockholmu znatelně horší.
Ani vyšší kriminalita není podle Pletichy nic neúnosného. „Spíš jde o srovnání s extrémně bezpečným a pohostinným zbytkem Stockholmu. Z toho pak podle mě plyne jistá rozladěnost části Švédů. O žádný Divoký západ se tu ale opravdu nejedná,“ popisuje.
Rozporuje i informace švédských médií, že se policisté do Tensty bojí chodit. „Já se tu za tmy nebojím chodit běhat, takže mám spíš dojem, že je to všechno spíš taková lidová legenda. Ostatně, párkrát jsem tu i policisty viděl a nevypadali vyděšeně,“ vysvětluje Pleticha.
Stockholmský epilog
Paradoxně se vzhledem k pověsti Tensty jeví návrat z okraje Stockholmu do centra. Teprve zde může mít bojácnější člověk pocit nebezpečí. Na nádraží a v okolních ulicích se totiž stejně jako na pražském Hlavní nádraží pohybují desítky pochybných individuí. U výstupu z metra žebrají ženy v šátcích, před sebou mají kartonové cedule s nápisy v arabštině a švédštině.
Kolem stanice lze potkat skupiny mladíků ze všech koutů světa, kteří jsou ověšeni igelitkami a nestydí se před zástupem lidí vykonávat svoji potřebu přímo na chodníku.
Alespoň toho byl svědkem autor těchto řádek. V údajné no-go zóně se tak cítil bezpečněji, než v ulicích, které obklopují luxusní hotely v srdci švédské metropole.
Tensta (červeně) se nachází na okraji Stockholmu (modře)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz