Když se člověk žijící v progresivní bublině podívá na staré systémy a přestane v ně věřit, stane se osvíceným. Tak charakterizuje myšlenkový proud, pro nějž se vžil název „temné osvícenství“ Curtis Yarvin, který patří mezi nejvýraznější intelektuály takzvaného „neoreakčního hnutí“.
„Neuctíváme tytéž bohy. Nevidíme New York Times a Harvard jako v nějakém smyslu božsky inspirované, ani nepovažujeme jejich postupy za takové, které vždy vedou k pravdě a moudrosti. Nemyslíme si, že americká vláda funguje dobře,“ shrnuje jednapadesátiletý bloger a bývalý programátor.
Mezi přední představitele hnutí patří britský filozof Nick Land, který dříve působil na univerzitě ve Warwicku ve Velké Británii, než jej kvůli jeho radikálním názorům vyloučili. Land důsledně opovrhuje demokracií a prosazuje její rozpuštění ve prospěch ničím neregulovaného kapitalismu a technologického pokroku. Ač se nyní řadí k pravici, paradoxně vycházel z levicových idejí přítomných už v Komunistickém manifestu Karla Marxe. Portál magazínu Time jeho vizi popisuje jako kybernetické autoritářství nebo technologický fašismus.
Ještě známější postavou je však právě Yarvin, jehož koncept techno-feudalismu rezonuje mezi Trumpovými podporovateli ze Silicon Valley. Mezi Yarvinovi příznivce se tak řadí spoluautor internetového prohlížeče Mosaic Marc Andreessen a zvláštně šedá eminence Trumpovy administrativy, spoluzakladatel PayPalu a šéf Palantir Technologies Peter Thiel, jenž s Yarvinem sdílí skepsi k demokracii. „Už nevěřím, že svoboda a demokracie jsou slučitelné,“ napsal Thiel v roce 2009.
Musk je vedle něj ořezávátko. Za Trumpovy nitky tahá kontroverzní miliardář Thiel![]() |
Významně mu naslouchá též ředitel politického plánovacího štábu ministra zahraničí Michael Anton, který s Yarvinem vedl rozhovor ve svém podcastu o nutnosti „amerického Caesara“. Yarvin dokonce tvrdí, že Antona přesvědčil, koho dosadit do jakých pozic.
Tou nejvýraznější postavou z Trumpovy administrativy spojenou s „temným osvícenstvím“ je pak viceprezident J. D. Vance. Yarvin popisuje, jak se s ním potkal po volbách na jednom večírku. „Yarvine, ty jsi reakční fašista,“ řekl mu Vance. „Děkuji, pane viceprezidente. A jsem rád, že jsem vás nezastavil ve zvolení.“
Nová aristokracie, nový typ diktatury
Podle Yarvina je jeho vliv na Vance „nadhodnocený“, viceprezident nicméně sdílí některé jeho vize. Především pak blogerův strategický program „Odchod všech státních zaměstnanců do důchodu“ (Retire all government employees – RAGE). Ještě než blízký Trumpův spojenec Elon Musk začal provádět rozsáhlé škrty v státní administrativě jako vedoucí úřadu pro státní efektivitu (DOGE), Vance volal po „propuštění každého úředníka na střední úrovni a všech úředníků ve státní správě a jejich nahrazení našimi lidmi“.
Vance v minulosti citoval Yarvinovo přesvědčení, že současný systém, v němž státní instituce ovládají progresivisté, se nevyhnutelně zhroutí. Podle Vance k tomu musí konzervativci sami přispět tím, že provedou „program dewokeifikace“. „Měli bychom se zmocnit levicových institucí. A obrátit je proti levici.“
Trump zahltí vše svým křikem. A tlačí na to, aby rozšiřoval moc, říká amerikanista |
„Nahrazení našimi lidmi“ a obracení levicových institucí proti levici je klíčovou součástí Yarvinovy filozofie. Rozlišuje dva druhy lidí: „elfy“ neboli elitu ovládající všechny druhy institucí a „hobity“, pracující lid. Yarvin nevolá po revoluci hobitů, nýbrž chce, aby konzervativní členové elity, „temní elfové“, uchopili moc a nastolili nový řád, kde demokracii nahradí aristokracie.
Poněkud překvapivě Yarvin naznačuje, že i zastánci progresivních ideí ve skutečnosti touží po jím navrhovaném systému. „Když čtenářům New York Times řeknete: ‚Demokracie je špatná‘, jsou trochu v šoku. Ale když jim řeknete: ‚Politika je špatná‘ nebo dokonce ‚Populismus je špatný‘, řeknou si: Samozřejmě, to jsou hrozné věci,“ řekl v rozhovoru právě s The New York Times. „A řeknou si: Ano, samozřejmě, politiku a zákony by měli vlastně určovat moudří odborníci a lidé na soudech a právníci a profesoři. Pak si uvědomí, že to, co vlastně podporují, je spíše aristokracie než demokracie.“
Vance jako lepší král než Trump
Yarvin chce, aby podle něj nefunkční demokracii nahradilo nové zřízení fungující na principu korporace, v jehož čele bude stát CEO. Podle něj musí Američané překonat svoji „diktátorofobii“ a umožnit, aby jim vládl někdo jako král. Yarvin argumentuje, že tři nejrespektovanější prezidenti, George Washington, Abraham Lincoln a F. D. Roosevelt, byli v zásadě ředitelé, kteří vedli stát jako „startup“.
Současný šéf Bílého domu se zdá být ideji monarchistického vládnutí nakloněn. Vzbudil velké pobouření, když zveřejnil obrázek vytvořený umělou inteligencí, na němž měl na hlavě královskou korunu.
Podle Yarvina má ale Trump určité limity, které mu nedovolují se americkým králem zcela stát. To totiž předpokládá, že musí být „prezidentem všech Američanů“. Bloger se domnívá, že Trump příliš odrazuje progresivní Američany, a proto víc sází na Vance, který díky svému vzdělání z Yaleovy univerzity dovede hovořit jazykem elit.
„Nejsou to zlí lidé. Jsou to lidské bytosti. Všichni jsme lidé a lidé mohou podporovat špatné režimy,“ míní Yarvin.