Šéf tchajwanské diplomacie upozornil, že Čína letos v okolí ostrova uspořádala „bezprecedentní“ počet námořních i vzdušných manévrů. Tempo a rozsah vojenských cvičení podle něj stále roste. „Hrozba je čím dál větší,“ poznamenal podle listu The Washington Post Joseph Wu.
Upozornil, že téměř každý den se u Tchaj-wanu objeví letouny čínských vzdušných sil. Tyto incidenty jsou podle něj daleko častější, než uvádějí média. „Čím dál více se připravují na to, že tchajwanský problém vyřeší silou,“ poznamenal na adresu komunistického režimu v Pekingu.
Podle něj napětí bude nadále stoupat, protože Peking v důsledku koronavirové pandemie čelí zpomalení ekonomiky a hněvu celého světa.
„Státy často využívají vnější krize, aby odvrátily pozornost. Pokud se podíváme na ohniska napětí na čínské periferii, je jasné, že Tchaj-wan by pro Čínu byl velmi příhodný obětní beránek,“ poukázal na šarvátky na čínsko-indické hranici či pacifikaci vzpurného Hongkongu.
Manévry na všech stranách
Ostrov, který komunistický režim v Pekingu považuje za svoji vzbouřeneckou provincii, minulý týden uspořádal pětidenní manévry, během nichž ozkoušel připravenost své armády na možnou nepřátelskou invazi. Do cvičení se zapojilo asi osm tisíc vojáků.
„Cvičení ukázalo světu naše robustní obranné kapacity a silné odhodlání bránit Tchaj-wan,“ uvedla prezidentka Cchaj Jing-wen, která myšlenku sloučení s pevninskou Čínou v rámci systému „jedna země, dva systémy“ vytrvale odmítá.
Činí se i Spojené státy, jejichž vztahy s Pekingem během koronavirové krize ochladly na bod mrazu a experti hovoří o nové studené válce. Počátkem července poslaly do neklidné oblasti dvě letadlové lodě USS Nimitz a USS Ronald Reagan. K manévrům v Jihočínském moři se nyní přidalo i australské a japonské námořnictvo.
Šéf Pentagonu Mark Esper tento týden slíbil, že Spojené státy budou Tchaj-wanu nadále dodávat zbraně v rámci loňského rekordního kontraktu v hodnotě více než deseti miliard dolarů. Jeho součástí je i dodávka 66 letounů F-16 či více než stovka tanků M1A2T Abrams.
„Čína buduje armádu, je čím dál asertivnější. Na Tchaj-wan míří stovky, možná tisíce jejich raket. Prezident Si Ťing-pching to posunul na zcela novou úroveň,“ komentoval Esper přístup čínského vůdce, který považuje připojení ostrova za nevyhnutelné - a nevylučuje ani použití síly.
List The Washington Post připomíná, že v Číně v posledních měsících vzrostlo volání nacionalistických komentátorů a vojenských jestřábů po násilném připojení Tchaj-wanu. Si by podle nich měl využít toho, že svět je zaměstnán pandemií, a udělat historický krok, který mu zajistí „čestné místo v dějinách“.
K možné invazi na Tchaj-wan by podle agentury Reuters mohl nasadit výsadkové síly, které Čínská lidová armáda v posledních letech pilně rozšiřuje. Je to vlastně obdoba americké námořní pěchoty, nyní mají asi až 35 000 příslušníků. Tedy dvojnásobek toho, co měly před třemi lety.
Loděnice v Šanghaji během posledních deseti měsíců spustily na vodu dvě vrtulníkové výsadkové lodě typu 075. Na tato plavidla o výtlaku 40 000 tun se vejde až devět set vojáků a třicet helikoptér. „Během vojenských operací budeme špičkou meče, který vnáší hrůzu do srdce nepřítele,“ nechal se před rokem slyšet velitel elitní jednotky čínské námořní pěchoty Ťiao-lung (Mořský drak).
Opustí Trump Tchaj-wan?
Většina analytiků je však přesvědčena, že invaze na Tchaj je (zatím) nepravděpodobná. Nejen že by to velmi pravděpodobně vyvolalo válku se Spojenými státy, ale zničilo by to mezinárodní pověst Číny i její ekonomickou iniciativu Jeden pás, jedna stezka.
„Lidová osvobozenecká armáda dobře ví, že v případě války s Tchaj-wanem bude jejím protivníkem nejen tchajwanská armáda, ale i americko-japonská aliance a další spojenci v regionu,“ řekl listu The South China Morning Post pekingský vojenský analytik Čou Čchen-ming.
Experti předpokládají spíše stupňování tlaku ve snaze podlomit morálku obyvatel ostrova a vládu v Tchaj-peji přinutit k jednání o „mírumilovném sjednocení“. V úvahu připadá ekonomická blokáda, kybernetické útoky či uzavření Tchajwanského průlivu.
„Pokud je cílem čínských komunistů přimět Tchwaj-wan k jednání nebo akceptovat nějakou formu režimu ‚jedna země, dva systémy‘, tak se spíše uchýlí k psychologické taktice,“ míní tchajwanský analytik Čchen Čch’-pchu.
Možností je i útok na některé menší ostrovy patřící Tchaj-wanu. Například Prataské ostrovy, korálový atol asi 400 kilometrů jihozápadně od mysu Cape Eluanbi.
Čína už nehodlá skrývat svou sílu, naznačuje tvrdý postup v Hongkongu |
Čínská armáda chystá na srpen masivní manévry simulující útok na ostrovy s malou tchajwanskou posádkou. Vládní deník Gobal Times varoval, že cvičení se velice snadno může změnit ve skutečnou vojenskou operaci, pokud v Tchaj-peji budou nadále uvažovat o formálním vyhlášení nezávislosti.
Čína současnými manévry zároveň testuje odhodlání Donalda Trumpa bránit Tchaj-wan. „Když Trump opustil Kurdy v Sýrii, objevily se spekulace, koho by mohl opustit příště. Tchaj-wan na tomto seznamu figuroval hodně vysoko. A zřejmě to tak zůstane, dokud Trump zůstane prezidentem,“ napsal prezidentův někdejší bezpečnostní poradce John Bolton ve své nedávno vydané knize.
18. prosince 2019 |
