V projevu Cchaj prohlásila, že odmítá čínské nároky na svrchovanost nad ostrovní zemí, kterou Peking považuje za svou vzbouřenou provincii, vyzvala ale k rozhovorům o tom, jak by obě strany vedle sebe mohly žít.
„Obě strany mají povinnost najít cestu, jak dlouhodobě vedle sebe žít a jak zabránit vystupňování nepřátelství a neshod,“ řekla Cchaj. „Chci zopakovat slova mír, rovnoprávnost, demokracie a dialog. Nepřijmeme pekingskými úřady používaný princip jedné země, dvou systémů, což by snížilo význam Tchaj-wanu a podkopalo status quo na obou stranách průlivu. Za tím si pevně stojíme,“ dodala.
Čínský Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu na projev prezidentky reagoval ubezpečením, že Peking se bude dále držet modelu „jedna země, dva systémy“ a „neposkytne Tchaj-wanu prostor pro jeho úsilí o nezávislost a separatistické aktivity“. „Máme pevnou vůli, plnou sebedůvěru a dostatečné schopnosti potřebné k tomu, abychom ubránili suverenitu a územní integritu,“ sdělil dále úřad.
Politiku jedné země, dvou systémů používá Peking v případě někdejší britské kolonie Hongkongu, což této zvláštní správní oblasti zaručuje vysokou míru autonomie a práv. Kritici dění v Hongkongu nicméně poukazují na to, že Peking se snaží tyto výsady omezit.
Kdo si chce něco přisvojit, ztrácí to. Jak Čína prohrála volby na Tchaj-wanu |
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Cchaj po lednovém znovuzvolení řekla, že Tchaj-wan nepotřebuje vyhlašovat nezávislost, protože už je nezávislou zemí s názvem Čínská republika, Tchaj-wan, který nestojí být součástí Čínské lidové republiky.
