Skupina vědců plánuje odebrat kmenové buňky žijícímu druhu vačnatce s podobnou DNA a pomocí technologie úpravy genů pak „oživit“ vyhynulý druh – nebo vytvořit velmi podobný. V případě, že by se to podařilo, šlo by o mimořádný úspěch. Vyžadovalo by to ovšem několik vědeckým průlomů.
„Domnívám se, že za deset let bychom mohli mít první živé mládě vakovlka tasmánského od doby, kdy byl skoro před 100 lety vyhuben lovem,“ řekl Andrew Pask, který vede výzkum na Melbournské univerzitě.
Samotářský vakovlk, který si kvůli svislým tmavým pruhům na zadní části žlutohnědě nebo šedě zbarveného těla vysloužil přezdívku tasmánský tygr, byl v minulosti hojně rozšířen v Austrálii i na Nové Guineji. Populace tasmánských tygrů se snížila, když před desítkami tisíc let přišli do Austrálie lidé, a znovu, když se objevili divocí psi dingo.
Později se tito masožraví vačnatci volně pohybovali pouze na ostrově Tasmánie a nakonec byli loveni natolik, že byli vyhubeni. Poslední žijící vakovlk byl odchycen v roce 1933 a o tři roky později pošel v zoologické zahradě v Hobartu.
Návrat 80 let vyhynulého druhu? Vědci hledají tasmánského tygra |
Pokud by se vědcům podařilo tohoto vačnatce oživit, znamenalo by to první „deextinkci“ v historii. Mnozí odborníci ale pochybují, zda se to podaří. „Deextinkce je věda z říše pohádek,“ řekl listu Sydney Morning Herald Jeremy Austin z Australského centra pro starověkou DNA. Dodal, že projekt je „spíše o mediální pozornosti pro vědce a méně o seriózní vědě“.
Myšlenka vrátit na svět tasmánského tygra se objevuje už více než 20 let. V roce 1999 začalo Australské muzeum realizovat projekt klonování tohoto zvířete a od té doby se v různých intervalech prováděly pokusy o získání nebo obnovení životaschopné DNA ze vzorků.
Nejnovější projekt je výsledkem spolupráce vědců z Melbournské univerzity a texaské společnosti Colossal. Tato americká firma se loni dostala na titulní stránky novin se svými plány použít podobnou technologii editace genů k oživení mamuta srstnatého. To se ovšem zatím nepodařilo.
