Popravě vykonané podle práva šaría podle deníku Independent přihlíželo asi 80 tisíc lidí. Úřady sice zakázaly používání mobilních telefonů, přesto se na internetu ihned objevily záběry davů valících se ke stadionu.
Katem se stal třináctiletý chlapec, kterému odsouzený jménem Mangal zavraždil celkem třináct příbuzných. Trest potvrdily tři tálibánské soudy, rodina obětí pak dostala možnost vrahovi odpustit. Příbuzní však trvali na trestu smrti a nejvyšší vůdce Tálibánu Hibatulláh Achúndzáda rozsudek stvrdil.
„Jen jsem šla nakoupit.“ Tálibán čím dál víc sahá k bičování, rány počítá dav |
Podle agentury AP se jednalo o jedenáctou veřejnou popravu od roku 2021, kdy se islamisté po dvacet let trvající americké okupaci vrátili k moci. Od té doby se v zemi pod Hindúkušem vraždy, cizoložství či krádeže opět trestají veřejnými popravami, bičováním a amputacemi končetin.
Zprávy o zatím poslední popravě znepokojily obránce lidských práv. „Veřejné popravy jsou nelidské, kruté a odporují mezinárodnímu právu,“ uvedl na síti X zvláštní zpravodaj OSN pro Afghánistán Richard Bennett.
Islamistické hnutí si ale z kritiky mezinárodního společenství nic moc nedělá, jeho izolace se totiž čtyři roky po odchodu Američanů postupně rozplývá. Islámský emirát dnes oficiálně uznává Rusko a de facto i Čína, která má zájem o afghánská ložiska zlata, drahokamů a uhlí.
„Zoufalý“ Západ dostává Tálibán z izolace. Kvůli základně i deportacím migrantů |
Tálibánský ministr zahraničí nedávno navštívil Indii a s Kábulem kvůli repatriacím migrantů musí jednat i mnohé evropské země včetně Německa, Norska, Švýcarska či Rakouska. Dokonce i Američané si pochvalují, že s Tálibánem se v rámci potírání ještě radikálnějších skupin dá spolupracovat.
„Tálibán je v boji proti terorismu mírně kooperativním partnerem,“ uvedl pro Financial Times poradce amerického prezidenta pro boj s terorismem Sebastian Gorka, který v září přivezl z Kábulu osvobozeného amerického rukojmího.
