Zástupci Tálibánu budou podle agentury AP nepochybně tlačit na rozmrazení téměř deseti miliard dolarů (téměř 215 miliard korun) ve Spojených státech a dalších západních zemích. Afghánistán přitom čelí hrozbě dalšího zhoršování humanitární krize.
„Žádáme je, aby rozmrazili afghánská aktiva a netrestali běžné Afghánce kvůli politické debatě,“ řekl v neděli delegát Tálibánu Šafiulláh Azam.
„Kvůli hladovění, kvůli smrtící zimě nastal myslím čas na to, aby mezinárodní společenství podpořilo Afghánce, a ne je trestalo kvůli politickým rozepřím,“ řekl Azam.
Ještě před samotnými rozhovory se západní diplomaté setkali a afghánskými aktivisty za ženská a lidská práva a vyslechli si požadavky zástupců občanské společnosti v Afghánistánu a afghánské diaspory a také jejich hodnocení současné situace. Setkání se zúčastnili také zástupci EU, USA, Británie, Francie, Itálie a hostujícího Norska.
Ve společném prohlášení, které v noci na pondělí zveřejnil na Twitteru mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid, se účastníci jednání shodli, že „porozumění a spolupráce jsou jedinými řešeními všech problémů Afghánistánu“ a zdůraznili, že „všichni Afghánci musí spolupracovat na lepších politických, hospodářských a bezpečnostních výsledcích v zemi“.
OSN poskytla Afghánistánu určitou likviditu a umožnila tálibánské administrativě platit za dovoz, včetně elektřiny.
Zahraniční vlády ale vládu Tálibánu neuznávají kvůli minulosti radikálního hnutí. Islamisté se moci v Afghánistánu chopili loni v srpnu, když se ze země stahovali poslední vojáci USA a jejich spojenců.
Tajná pravda o Afghánistánu: Co přiznali američtí politici a důstojníci vyšetřovatelům |
Konta afghánské centrální banky uložená v USA jsou zmrazena a omezena byla také humanitární pomoc, na níž je Afghánistán do velké míry závislý.
Světový potravinový program varoval, že více než polovina obyvatel země, přibližně 22,8 milionu lidí, bude letos v zimě čelit akutnímu nedostatku potravin a hladu.
