Existenci yettiho má dokázat věda, domnělé důkazy prověří testy DNA

  21:52aktualizováno  21:52
Švýcarsko-americký vědecký tým má v plánu pomocí testů DNA prozkoumat všechny dosud shromážděné údajné pozůstatky po tajemných lidoopech. Chtějí tak konečně přijít na kloub jedné z nejklasičtějších záhad, tedy existence yettiho, bigfoota a podobných nepopsaných druhů.

Kreslířova představa ukazuje vyhynulé druhy Gigantopithecus a Homo erectus v severním Vietnamu před 1.8 milionu let. Oba by podle některých teorií mohly stát za původem mýtů o tajemných lidoopech. | foto: Profimedia.cz

Přítomnost velkého humanoidního tvora kdesi v lesích či v horách jitří lidskou představivost už odedávna a je společná mnoha národům po celém světě. V Severní Americe mají svého bigfoota či sasquatche, zatímco v Austrálii žije Yowie. Sumatránské džungle obývá tajemný orang pendek a kavkazské a pamírské hory zas ukrývají almasiho. Nejznámější je ale samozřejmě lidoop z Himálaje, sněžný muž neboli yetti.

Krom australské záhady se vždy jedná o tvora lidoopího vzezření, který je větší než člověk. Pohybuje se samostatně či v párech a zanechává za sebou typické obrovské stopy.

Tajemný tvor

Zkazky o tajemných obyvatelích hor či hlubokých lesů pocházejí z bájí a legend původních obyvatel z celého světa. Od devatenáctého století se spolu s průzkumem těžko dostupných oblastí začaly objevovat i první snímky obřích stop, rozmazané fotografie či zrnité videozáběry. Ač drtivá většina z nich byla později prohlášena za podvrh, několik se dodnes nepodařilo plně vysvětlit. Asi nejznámější je videozáznam ze severní Kalifornie z roku 1967. Takzvaný Patterson-Gimlin film ukazuje údajného bigfoota, jak si pomalu kráčí lesem. Kritici postavu na videu označují za člověka v gorilím převleku, což ale nebylo nikdy spolehlivě dokázáno, hlavně pro příliš věrohodný pohyb postavy. Podívat se můžete třeba zde.

V průběhu let nashromážděné materiály z různých částí světa dosud nebyly předmětem dlouhodobého seriozního vědeckého zkoumání. "Je to místo, kde se vědecký zájem setkává s dezinterpretacemi a lidskou vymýšlivostí," popisuje britskému BBC profesor Bryan Sykes z univerzity v Oxfordu.

"Některé materiály už testy DNA prošly, ovšem nyní je chceme provést nejmodernějšími postupy," doplňuje. Právě ty by měly definitivně určit původ domnělých důkazů, jako jsou části chlupů a vlasů a vrhnout světlo na jednu z nejklasičtějších záhad našeho světa.

Krom lákavého výzkumu yettiho se vědci chtějí zabývat i možnými styky mezi jednotlivými druhy rodu Homo. "Za poslední dva roky se například přišlo na to, že se neandrtálci mohli mísit s moderním druhem Homo sapiens. DNA každého Evropana má asi ze dvou až čtyř procent neandrtálský původ," vysvětluje profesor Sykes.

Je yetti potomkem obřího Gigantopitheca?

Výzkum by i mohl potvrdit či vyvrátit teorie, zda některý z pozorovaných humanoidů není (v případě, že by byl skutečný) nějak spřízněný s dnešními lidoopy, jejich vyhynulými předchůdci či právě dokonce předky člověka.

Himálajský yetti či sumatránský orang pendek by totiž mohli být teoretičtí potomci druhu Homo erectus, malého Homo florensis nebo naopak obrovského prehistorického lidoopa Gigantopithecus. Tyto druhy obývaly oblasti jihovýchodní Asie ještě před necelými dvěma miliony let, z paleontologického hlediska tedy poměrně nedávno.

To, že by v extrémně odlehlých místech světa dosud žily velké dosud nepopsané druhy či druhy považované za dávno vyhynulé, není úplně nereálné.

Průzkumy, které se pohybují na hranici kryptozoologie (vědy zabývající se tajemnými a nepopsanými druhy), nemají v širší vědecké obci příliš mnoho příznivců. Skeptici nadšeným vědcům vyčítají hlavně nejistotu nějakých uchopitelných výsledků.

"Na dotazy týkající se přínosu takových výzkumů samozřejmě odpovídám, že nevím," přiznává profesor Sykes, "ale na druhou stranu, pokud to neprozkoumáme, nebudeme nikdy moci s jistotou nic tvrdit."


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otroku, pošli výplatu. České studentky si našly na internetu novou obživu

ilustrační snímek

Bohatí cizinci začali díky sociálním sítím využívat nečekaných služeb českých vysokoškolaček. Nejde přitom o žádnou...

Kdyby každý plul jako Greta, zničí přírodu víc než letadla, tvrdí mořeplavec

Rudolf Krautschneider

Švédská aktivistka Greta Thunbergová se vydává z Velké Británie do New Yorku na jachtě, aby ostatním demonstrovala...

Do Španělska uprchlíky nepovezeme, vzkázali aktivisté z lodi Open Arms

Loď se 147 africkými migranty čekala v mezinárodních vodách asi 50 kilometrů od...

Humanitární loď Open Arms, která se 107 migranty na palubě kotví přes dva týdny u italského ostrova Lampedusa, odmítla...

Veřejná omluva. Čeští turisté podstoupili na Bali očistnou ceremonii

Český turistický pár při návštěvě chrámu svaté místo zneuctil. Česká...

Obyvatele ostrova Bali pobouřilo video, které dokládá, že český turistický pár při návštěvě chrámu svaté místo...

Sibiř lehá popelem, většinu požárů ani nehasí. Ekologická zkáza je obrovská

Lesní požáry v Krasnojarském kraji na východě Ruska (7. srpna 2019)

Sibiř hoří a ruští hasiči na požáry ani zdaleka nestačí. Z té obrovské masy stačili uhasit jen pouhá dvě procenta a s...

Další z rubriky

Syrská armáda rychle postupuje v provincii Idlib, dobyla město radikálů

Turecký vojenský konvoj (vpravo) a vozy syrské armády na silnici k syrskému...

Syrská armáda má pod kontrolou celé město Chán Šajchún v severosyrské provincii Idlib, kterou z velké části ovládají...

Merkelová v Německu přivítala Johnsona, oba chtějí brexit s dohodou

Německá kancléřka Angela Merkelová přivítala v Berlíně s vojenskými poctami...

Velká Británie a Německo upřednostňují brexit s dohodou, shodla se německá kancléřka Angela Merkelová s britským...

Nejdřív testy, pak rakety po Evropě. Putin varoval před úmysly USA

Ruský prezident Vladimir Putin mluví při návštěvě Finska na tiskové konferenci...

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu obvinil Spojené státy, že by mohly rozmístit v Rumunsku a později i v Polsku...

OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu
OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu

Podle lékařky Markéty Kellner, která zkoumá lidský mozek, jsou těhotenství a první okamžiky po porodu zásadními v jeho fungování do budoucna. Co ovlivňují a jak?

Najdete na iDNES.cz