Kdo by mohl být papežem?
Volba nástupce Jana Pavla II. se blíží. Poprvé se sbor kardinálů zavře do Sixtinské kaple už v pondělí odpoledne. iDNES přináší portréty osmnácti kardinálů, kterým dávají odborníci, média i sázkaři největší šanci. Kandidáti jsou seřazeni podle věku.
 Carlo Maria Martini (Itálie, 15. února 1927)Někdejší jezuitský páter a známý katolický liberál; do roku 2002 dvě desetiletí milánský arcibiskup. Kardinálem je od roku 1983. Tisk ho po léta považuje za favorita volby, kurie patrně nikoliv. |
 Joseph Ratzinger (Německo, 16. dubna 1927)Kardinál od června 1977 a bývalý prefekt mocné Kongregace pro nauku víry od roku 1981. Vatikánský "hlídací pes" pro doktrínu víry; velmi konzervativní. Blízký poradce Jana Pavla II. Od roku 2002 je děkanem kardinálského kolegia. |
 Angelo Sodano (Itálie, 23. listopadu 1927)Působil jako vatikánský diplomat, od prosince 1990 vatikánský státní sekretář (de facto předseda vlády). Schopný byrokrat Sodano je spojován s konzervativními kruhy, chybí mu pastorální praxe. |
 Darío Castrillón Hoyos (Kolumbie, 4. července 1929)Silný kandidát z Latinské Ameriky, bývalý prefekt vatikánské Kongregace pro kněze; konzervativní. Než jej papež povolal v roce 1996 do Vatikánu, předsedal mocné Latinskoamerické biskupské konferenci (CELAM). Kardinálem je od roku 1998. |
 Camillo Ruini (Itálie, 19. února 1931)Papežův generální vikář pro římskou diecézi, hlava italské biskupské konference. Tyto funkce z Ruiniho, kterého Jan Pavel II. jmenoval kardinálem již v 51 letech, činí nejmocnějšího kardinála v Itálii. |
 Francis Arinze (Nigérie, 1. listopadu 1932)Od října 2002 byl prefektem vatikánské Kongregace pro svátosti a liturgie, předsedal i Papežské radě pro dialog mezi církvemi. Mohl by být prvním papežem tmavé pleti v dějinách. Kardinálem od roku 1985. |
 Godfried Danneels (Belgie, 4. června 1933)Arcibiskup bruselský, jeden z mála takzvaných progresistů, kteří by mohli být akceptováni i konzervativní většinou. Často se vyjadřuje k citlivým a kontroverzním otázkám a vyzývá k větší dělbě pravomocí mezi Vatikánem a zbytkem světa. Kardinálem od února 1983. |
 Giovanni Battista Re (Itálie, 30. ledna 1934)Od září 2000 byl prefektem významné Kongregace pro biskupy, po víc než deset let papežovým důvěrníkem; zkušený znalec vatikánských poměrů, kterému však chybí větší pastorační zkušenosti. |
 Dionigi Tettamanzi (Itálie, 14. března 1934)Od září 2003 stojí v čele mocné milánské arcidiecéze, kam se přesunul z Janova. Je považován za konzervativního teologa a jako spoluautor se podílel na několika papežských encyklikách týkajících se otázek etiky. Favorit sázkových kanceláří. |
 Cláudio Hummes (Brazílie, 8. srpna 1934)Arcibiskup ze Sao Paula, naděje největší katolické země světa Brazílie na papežský stolec. Pro mnohé jednotící prvek v rámci církve; konzervativní. Kardinálem jmenován v únoru 2001. |
 José da Cruz Policarpo (Portugalsko, 26. února 1936)Lisabonský patriarcha je umírněným kandidátem, který se výrazně zasazuje o mezicírkevní dialog. Studoval v Římě, ale celý svůj kněžský život strávil v rodném Portugalsku a mimo portugalsky mluvící země je prakticky neznámý. Kardinálem od února 2001. |
 Ivan Dias (Indie, 14. dubna 1936)Bývalý církevní diplomat, od roku 1997 bombajský arcibiskup. Je spojován s konzervativními vatikánskými kruhy. Vedle diplomatických misí vedl také diskusní panel odpovědný za vztahy s komunistickými státy. Hovoří plynně pěti jazyky. Kardinálem jmenován v únoru 2001. |
 Nicolás de Jesús López Rodríguez (Dominikánská republika, 31. října 1936)Konzervativní prelát. Od roku 1981, kdy se stal arcibiskupem Santa Dominga, jeden z hlavních katolických hodnostářů v Latinské Americe. Minusem jsou jeho minimální zkušenosti s vatikánskou byrokracií. Je známý i v USA svými televizními církevními programy. Kardinálem od června 1991. |
 Jorge Bergoglio (Argentina, 17. prosince 1936)Kardinál od února 2001, arcibiskup v rodném Buenos Aires. Původním povoláním chemik je znám svou skromností. Byl by prvním členem jezuitského řádu na papežském stolci. Je to ale spíše nepravděpodobné - jezuité se mají vyhýbat církevním poctám a sami papeži slouží. |
 Angelo Scola (Itálie, 7. listopadu 1941)Od roku 2002 patriarcha benátský, rektor Papežské Lateránské univerzity v Římě a předseda Papežského institutu pro studia manželství a rodiny. Kardinálem od října 2003. Je považován za umírněného. |
 Norberto Rivera Carrera (Mexiko, 6. června 1942)Arcibiskup v Mexiko City, který má za sebou věřící z Latinské Ameriky. Vystudoval katolickou filozofii a teologii. Spolupracuje s řadou laických organizací, aktivní obránce práv chudých; konzervativní. |
 Oscar Andrés Rodríguez Maradiaga (Honduras, 29. prosince 1942)Arcibiskup z Tegucigalpy, charismatický řečník. Vášnivý obhájce chudých. Snaží se řešit problémy rozvojových zemí a prosazovat sociální spravedlnost. Nepovažuje se za vhodného uchazeče, jeho přívrženci jsou opačného mínění. Kardinálem od února 2001. |
 Christoph Schönborn (Rakousko, 22. ledna 1945)Narodil se v Čechách; arcibiskup vídeňský, žák nejvýznamnějšího vatikánského teologa kardinála Ratzingera. Výborný řečník, schopný lingvista a teolog, expert na filozofii i psychologii. Kromě věku vhodný kandidát, protože uspokojuje jak konzervativce, tak modernisty. |
SPECIÁL iDNES
SMRT PAPEŽE A HLEDÁNÍ NÁSTUPCE
články ■ infografika ■ fotografie
