S odvoláním na prohlášení amerického ministra zahraničí Marka Rubia o tom napsala agentura Reuters.
České ministerstvo zahraničí v reakci na masakry v západní Sýrii vyzvalo všechny strany k mírovému řešení, národní jednotě a politickému dialogu. Na síti X dnes úřad uvedl, že stabilita země závisí na toleranci a soužití všech komunit.
Nový syrský vůdce Ahmad Šara mezitím vyzval k míru a národní jednotě.
Jeho úřad oznámil zřízení komise, která vyšetří střety na západě země. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk Šaru vyzval, aby hromadné zabíjení zastavil.
„Spojené státy odsuzují radikální islamistické teroristy, včetně zahraničních džihádistů, kteří v uplynulých dnech vraždili lidi v západní Sýrii,“ uvedl šéf americké diplomacie.
Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), jež sídlí v Británii a dlouhodobě monitoruje bojovou situaci v Sýrii, v sobotu uvedla, že v pátek a sobotu bylo při 30 masakrech na západě Sýrie zavražděno zhruba 745 civilistů.
Při bojích v Sýrii zemřelo za dva dny přes tisíc lidí, hlásí tamní opozice![]() |
Britská televize BBC a další západní média uvedla, že se jim tyto údaje zatím nepodařilo nezávisle ověřit. Předpokládá se však, že nynější vlna násilí v Sýrii je nejhorší od pádu Asadova režimu na konci loňského roku.
Prozatímní syrský vůdce Šara uvedl, že je třeba „zachovat národní jednotu a občanský mír, co to jen jde“. „Dokážeme spolu žít v této zemi,“ dodal.
Počet obětí z posledních čtyř dnů podle SOHR spolu s ozbrojenci tvoří více než 1000. Kromě více než 700 civilistů podle syrského exilu padlo asi 125 ozbrojenců napojených na novou islamisty vedenou vládu a 148 z řad Asadových loajalistů. Agentura Reuters uvedla, že podle zdrojů z nové syrské vlády bylo zabito nejméně 200 ozbrojenců.
Šara v nedělním projevu v mešitě v hlavním městě Damašku podle BBC poznamenal, že „to, co se v současné době v Sýrii děje, je v rámci očekávaných výzev“. Přímo se však podle stanice nevyjádřil k obviněním, že jeho stoupenci v pobřežních provinciích Latákíja a Tartús páchají masakry. Podle agentury Reuters ale jeho úřad odpoledne oznámil zřízení nezávislé komise, která bude střety vyšetřovat.
Zatracení pro křesťany a podlézání Turkům. Vládci Sýrie chtějí měnit osnovy![]() |
K zastavení masakrů vyzval mezitím vysoký komisař OSN pro lidská práva Türk. „Po oznámeních prozatímních úřadů o jejich záměru dodržovat právo musí rychle následovat kroky na ochranu Syřanů,“ uvedl. Zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen vyjádřil zděšení nad „velmi znepokojujícími zprávami o civilních obětech“.
Násilnosti posledních dnů propukly po čtvrtečních přepadech vládních sil, píše BBC. Mluvčí syrského ministerstva obrany syrské státní tiskové agentuře SANA popsal „zákeřné útoky“ namířené proti bezpečnostním složkám.
Od té doby přerostly střety v boje mezi Asadovými spojenci a silami nové vlády a vyhnaly stovky civilistů z jejich domovů u pobřeží Středozemního moře. Podle agentury Reuters hledaly davy lidí útočiště na ruské vojenské základně Hmímím v Latákíji.
Syřané chtějí „ruskou ochranu“
Videozáznamy, které sdílela agentura Reuters, ukazují desítky lidí, kteří před základnou skandují „lidé chtějí ruskou ochranu“. Desítky rodin podle místních médií také uprchly do sousedního Libanonu.
V Latákíji a Tartúsu žije menšina alavitů, ke které patřil i bývalý prezident Asad. Oblast je tak považována za baštu stoupenců bývalého režimu. Alavité, jejichž sekta je odnoží šíitského islámu, tvoří asi 10 procent obyvatel Sýrie, která je většinově sunnitská.
Režim prezidenta Asada se zhroutil loni 8. prosince, když sunnitští islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům bleskovou ofenzivu. Asad funkci v čele země převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971.
Nová vláda tvrdí, že chce respektovat náboženské menšiny a že se nechce mstít představitelům bývalého režimu. Současně však chce postavit před soud lidi, kteří se za bývalého režimu dopustili zločinů a porušovali práva Syřanů.




















