„Šokovala mě katastrofická situace, byla leště horší než má očekávání,“ řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý Ahmed Šejch, který se vrátil do Aleppa po osmi letech pobytu v Turecku. Podle něj dochází k častým výpadkům vody a elektřiny a internet prakticky nefunguje.
Šejch si otevřel ve městě obchod na opravu mobilů. Netuší ale, zda se mu povede uspět. „Pokud to selže, ztratím všechno, co jsem nabyl během svého pobytu v Turecku.“
Všímá si, že v jeho domovské zemi jsou horší životní podmínky. „Začal jsem přemýšlet o návratu do Turecka, protože můj život tam byl stabilní a moje děti byly ve škole,“ přiznává. Do hostitelské země však legálně zpět nemůže, protože podepsal dokument o dobrovolné migraci.
Šejch je jeden z 35 tisíc Syřanů, kteří v prvních třech týdnech po pádu Asadova režimu odešli zpátky do své rodné země. A mnozí si stejně jako on nyní kladou otázku, zda udělali dobře.
Unesl šestnáctiletou dceru z Německa, aby ji provdal v Sýrii. Podezřelého zadrželi v Praze |
„Většina uprchlíků byla zpočátku nadšená, ale toto nadšení se v průběhu času vytratilo. Některé rodiny litují (svého rozhodnutí) a chtějí se vrátit,“ říká Kadri Gungorur z turecké Uprchlické asociace a upozorňuje mimo jiné na nedostatek vzdělávacích či zdravotnických služeb.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádí, že je nutný program obnovy, aby se země postavila na nohy. „Potřebují služby, infrastrukturu, domy, pracovní pozice pro navrátilce a pro všechny Syřany v této nové éře,“ řekl komisař Filippo Grandi.
 |
Sedmadvacetiletý Issa, který uprchl před syrskou povinnou vojenskou službou do Turecka ve svých osmnácti, přirovnává situaci k Hlavě 22 – v Sýrii jsou potřeba lidé, kteří by znovuvybudovali všechny nutné služby a infrastrukturu, jenže bez těchto životních nezbytností do země nechtějí lidé, kteří by je vytvořili.
„Přišel jsem zpátky sem. Nebyla zde elektřina, voda, budovy byly poškozené, žádný internet ani pracovní příležitosti. Když tu nic není, jak to máme obnovit?“ ptá se. „Pokud budou tyhle věci zpátky, přijde mnoho lidí. Potřebujeme pomoc s těmito službami, protože pokud se Syřané nevrátí, Sýrie nebude obnovena.“
Návštěva „na zkoušku“
Turecko umožňuje Syřanům navštívit svou vlast, aniž by tím přišli o uprchlický status a možnost pobytu v hostitelské zemi. V rozmezí od ledna do června takto mohou odcestovat do Sýrie nanejvýš třikrát. Grandi tento model chválí s tím, že Syřanům poskytuje možnost nejlépe posoudit, zda jsou schopni se do země poničené dlouholetou občanskou válkou vrátit.
Uprchlík, který se fotil s Merkelovou, do Sýrie nechce. A v Evropě není jediný |
Lujajna Mouradová, která pracovala v Turecku jako novinářka, přiznává, že se v Sýrii při své návštěvě cítila jako cizinka, a neví proto, zda chce ve vlasti skutečně začít žít. Jiný syrský uprchlík Amer Šaraf Din zase říká, že si zprvu myslel, že se v Sýrii neusadí, ale po cestě do ní nyní „vážně zvažuje návrat, až pro něj situace bude správná“.
Otázka umožnění návratu syrských uprchlíků, aniž by ztratili svůj status, vyvolala ostrou politickou debatu v Německu. Ministryně vnitra Nancy Faeserová praxi obhajovala s tím, že umožňuje Syřanům seznámit se se situací na vlastní oči. Naopak opoziční CDU/CSU, která považuje za svou prioritu omezení migrace, se obávala zneužití takových cest. Německo se stejně jako další evropské země snaží o navracení Syřanů do vlasti.
