Dočasné vedení ministerstva školství ve středu zveřejnilo sérii dokumentů, ve kterých navrhuje úpravy školních osnov pro žáky od šesti let věku. Nejde o velké změny, ale spíše o úpravu konkrétních pasáží v učebnicích. Malí Syřané by se tak mohli místo učení o „cestách božích“ učit o „cestách islámu“, v souznění s učením Koránu se pak dozví rovněž o „nekonečném zatracení pro Židy a křesťany“, píše CNN.
V plánu jsou rovněž úpravy výuky historie sahající daleko před vznik islámu, konkrétně do starodávného města Palmýra, zmizet by měly zmínky o královně Zenobii. Naproti se musí jít i současné spolupráci s Tureckem, v učebnicích tak už nenajdeme zmínky o „turecké okupaci“ a „agresivní osmanské říši“. Alespoň tak to dočasná vláda plánovala.
Islamisté v Sýrii podpálili vánoční strom. Rozhořčení křesťané vyšli do ulic |
Oznámení změn však zažehlo tvrdou kritiku na sociálních sítích. Syřané si stěžují, že „dočasná nezvolená vláda“ překračuje své pravomoci a podněcuje náboženské napětí. Ministr školství Názir Mohamed Kadrí v reakci uvedl, že úpravy se mají týkat pouze „odstranění pasáží glorifikujících svržený Asadův režim a dezinterpretaci náboženských textů“. Přislíbil rovněž, že osnovy se změní až po schválení speciální komisí.
Volby jsou v nedohlednu
Islamistické uskupení Tahrír aš-Šám je u moci teprve měsíc a Syřané stále vyhlížejí, jakým směrem se jejich vlast v následujících letech vydá. Chystané úpravy osnov je proto znepokojují. „Je to pokus o demolici syrské historie. Jde o zpátečnický a rasistický přístup směrem k náboženským menšinám,“ uvedl podle listu The Times koordinátor Sekulární demokratické fronty Elian Músad.
Stoupence sekulární Sýrie podle něj islamisté odřízli od účasti v přechodné administrativě a nevědomky tak nahrávají Asadovým stoupencům. „Lidé si teď můžou pomyslet, že za Asada vlastně bylo lépe,“ vysvětluje a připomíná, že v Sýrii se asi deset procent obyvatel hlásí ke křesťanské víře.
Tažení proti alávitůmOd převzetí moci se nové syrské vedení opakovaně snaží ujistit menšiny v zemi, že jim nebude ublíženo. Náboženská menšina alávitů se však obává represí proti své komunitě i kvůli dlouholetému spojení s Asadovou rodinou. Minulý týden bezpečnostní síly podle státních médií zahájily operaci proti proasadovským bojovníkům v provincii Tartús na západě země, která je srdcem alávitské komunity. Stalo se tak den poté, co tam během střetů přišlo o život 14 příslušníků bezpečnostních složek nové vlády a tři ozbrojenci. Alávité jsou relativně malá odnož islámu kombinující šíitský islám s mysticismem a dalšími prvky; i kvůli tomu, že část jejich učení je zahalená tajemstvím, bývají někdy označováni za sektu. V Sýrii tvoří deset až 15 procent obyvatel, nadproporční význam získali právě za vlády Asada. |
Lídr Tahrír aš-Šám a současný faktický vládce Sýrie Ahmad Šara ubezpečuje, že na práva menšin myslí. Legitimní volby však jsou v nedohlednu. Šara odhaduje, že sepsání nové ústavy může trvat až tři roky, a aby byly volby vypovídající, bude nejprve potřeba uskutečnit komplexní sčítání lidu.
Otázkou zůstává, zda nejde pouze o zdržovací taktiku. „Sýrie se nachází v unikátní a velmi komplexní situaci. Samozvaný vládce země, jehož kořeny sahají až k teroristickým organizacím, řídí etnicky i nábožensky roztříštěnou zemi, která se nachází na křižovatce dějin,“ konstatuje prodemokratický aktivista Ammar Abdulhamid, jenž v současnosti žije ve Spojených státech.
