Americká vojenská vozidla u města Manbidž (7. března 2017)

Americká vojenská vozidla u města Manbidž (7. března 2017) | foto: AP

Syrští Kurdové už Američanům nevěří, chtějí se dohodnout s Asadem

  • 266
Jednotky syrských Kurdů se osvědčily jako nejspolehlivější spojenec USA v boji proti Islámskému státu. Dnes, kdy válka v Sýrii vstupuje do nové fáze, už ale Američanům moc nevěří a usedli proto k jednacímu stolu s režimem prezidenta Bašára Asada.

Až donedávna se syrští Kurdové mohli počítat mezi ty, kteří z více než sedmiletého konfliktu vyšli jako relativní vítězové. Na severu země vytvořili velké území pod vlastní vládou a až na několik výjimek se jim dařilo vyhýbat střetům s režimními jednotkami.

Jenže válka se nyní dostává do nové fáze, píše agentura Reuters. Asadovi se na jaře za výrazné pomoci Ruska podařilo ovládnout okolí Damašku a nyní rychle pacifikuje povstalecká teritoria na jihu země. Poslední velkou baštu odporu představuje provincie Idlíb, kterou ovládají radikální islamisté. 

Pak tu je turecký protektorát na severozápadě země a Kurdy kontrolovaná území, která zabírají více než čtvrtinu Sýrie a největší teritorium mimo kontrolu Asada. Kurdové, kteří byli baathistickým režimem léta perzekvovaní, se proto snaží s Asadem domluvit. 

V pátek jejich delegace dorazila do Damašku, aby zde zahájila své vůbec první jednání s režimem. „Pracujeme na řešení týkajícího se severní Sýrie,“ prohlásil kurdský předák Rojád Darár. Ani jedna strana si podle něj neklade předběžné podmínky.

Vstřícná gesta

Asad však už v květnu dal najevo, že může proti Kurdům použít sílu. „Poprvé jsme otevřeli cestu k jednání, protože většina členů SDF jsou Syřané. Pokud to nebude fungovat, budeme nuceni osvobodit naše území silou. Nemáme jinou možnost,“ řekl tehdy s odkazem na kurdsko-arabskou koalici Asad.

Kurdové tvrdí, že nechtějí samostatnost, pouze politickou dohodu, která by jim zajistila autonomii. „Jsme přesvědčeni, že komunikační kanály musejí zůstat otevřené... ústava, politický proces, tyto věci se bez režimu nevyřeší,“ řekla agentuře Reuters Ilham Ahmedová, jedna z vůdčích političek syrských Kurdů.

Ti ve snaze nedráždit syrský režim nedávno odsunuli na neurčito finální fázi voleb do svých samosprávných orgánů a začali vyjednávat o návratu státních zaměstnanců na největší syrskou přehradu Tabká, odkud minulý rok za pomoci amerického letectva vyhnali bojovníky Islámského státu.

Opatrně také dali najevo ochotu zúčastnit se případné vládní ofenzivy v Idlíbu a více spolupracovat s režimem proti Turkům. V dalším vstřícném gestu přestali nazývat své policejní jednotky kurdským slovem Asajiš a například ve městě Kamíšlí odstranili portréty zbožňovaného vůdce Abdullaha Öcalana, který už téměř dvacet let sedí v tureckém vězení.

Co vlastně ti Američané chtějí?

Za snahou dohodnout se s Damaškem je i rostoucí nedůvěra Kurdů ke Spojeným státům. Kurdské jednotky YPG se před třemi lety staly hlavním americkým spojencem v Sýrii v boji proti Islámskému státu. 

Na kurdských územích je stále asi 2 000 amerických vojáků, kteří občas zasáhnou na jejich ochranu (o jednom takovém případu jsme psali zde: Řež u Eufratu. Američané vylíčili bitvu s ruskými žoldáky v Sýrii)

S americkým angažmá po boku Kurdů má velký problém Turecko, které považuje YPG za teroristy napojené na separatisty ze Strany kurdských pracujících. Kurdové se proto bojí, že Američané je v zájmu udržení dobrých vztahů s Ankarou hodí přes palubu.

20. ledna 2018

Náznaky tu jsou. Když Turci zkraje roku vytlačili Kurdy z provincie Afrín na severozápadě Sýrie, Američané moc hlasitě neprotestovali. „Cítili jsme se zrazeni,“ říká dnes Ilham Ahmedová. V červnu se zase Američané s Turky dohodli na odchodu YPG z významného města Manbidž (psali jsme zde: Američané ustoupili Erdoganovi, Kurdové musejí odejít za Eufrat). 

Ankara se nijak netají tím, že by chtěla dostat pod kontrolu i kurdská území podél turecké hranice na východě Sýrie. Není proto divu, že Kurdové se připravují na den, kdy je Američané nechají na holičkách. „Není jasné, co vlastně chtějí,“ hodnotí americkou pozici v syrské válce Ahmedová.

„Pokud jste syrský Kurd, tak musíte mít na paměti, že může přijít den, kdy se Trump rozhodne stáhnout ze Sýrie,“ poukazuje expert na mezinárodní vztahy Henri Barkley na slova amerického prezidenta, který v dubnu oznámil, že že z komplikovaného konfliktu chce co nejdříve vybruslit.

27. července 2018

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video