Amatérští hledači nevybuchlých min z vesnic v pohraničí Sýrie a Turecka si balí věci, pro dnešek mají hotovo. Za sebou mají dlouhé hodiny, během kterých centimetr po centimetru pročesávali 25 metrů dlouhý pruh země. Našli v něm 42 nevybuchlých min, píše ve své reportáži web al-Džazíra.
Válka v SýriiRAKKÁ: Záběry z bašty IS ODCHOD: Rusové se stahují ze Sýrie DAMAŠEK: Poslední Američan v Sýrii PŘÍMĚŘÍ: Boje v Sýrii se zastavily ANALÝZA: Válka se dostala do nové fáze STATISTIKA: Obětí je o 200 000 více RUSOVÉ: Přesné nálety hloupými bombami DRONY: Válka jako videoklip SYŘAN: Na umírající lidi si zvyknete IZRAEL: Radši Islámský stát než Írán HODNÍ HOŠI: Existuje ještě v Sýrii umírněná opozice? |
Skupinu dobrovolníků pracující u západosyrského Idlíbu založil plukovník Adíb Atíq, který dříve sloužil v syrské armádě. Podle svých slov se bál, že bude muset vraždit civilisty a vládní síly proto v roce 2012 opustil. V civilu poté využil své zkušenosti z armády.
Jiné dobrovolnické skupiny se k hledání min přidávají i bez výcviku. Mezan Hadžísi hledá nálože pomocí kovové tyče na kebab. „Miny jsou většinou pět až šest centimetrů pod zemí. Poznáte je podle toho, že země kolem má jinou barvu,“ vysvětlil v roce 2012 reportérům CNN.
Zneškodnit miny Hadžísa neumí, a tak je dává do plastové krabice ukryté na syrských hranicích. Toto „úložiště“ je podle jeho slov jen zlomkem více než 300 výbušnin, min a improvizovaných náloží, které se skupinou dobrovolníků už našel.
Při neodborném hledání min snadno může dojít k nehodě. Ta se nevyhnula ani Atíqovi. Jednou šlápl na minu a výbuch ho vymrštil tři metry do vzduchu. Když dopadl, spatřil místo své nohy jen krev. „Každý, kdo se pohne, může stoupnout na nevybuchlou minu,“ konstatuje Atíq, zatímco jeho dobrovolníci dál podle jeho pokynů čistí minová pole. Jeho skupina čítá asi dvacet lidí a zaměřuje se na pole v severní Sýrii nebo jižním Turecku.
Nyní pracuje nedaleko Idlíbu. Město, jež má asi 165 tisíc obyvatel, se v minulosti stalo přední linií boje mezi vládními silami a islamisty z fronty an-Nusra. Pro režim Bašára Asada, který město až do loňského roku držel, je Idlíb odrazovým můstkem při útoku na Aleppo (o strategickém významu Aleppa čtěte zde). Nakonec se město dostalo v září do rukou frontě an-Nusra (více zde). Zájem na zaminování oblasti mohla mít kterákoliv strana.
„Chtěla jsem se sehnout, protože jsem viděla hezkou květinu. Pod ní byla mina,“ vypověděla pětašedesátiletá Džamila Muhammadová, která při výbuchu přišla o pravou nohu pod kolenem. Na nálož stoupla, když vyhnala na pastvinu stádo ovcí.
Podle výzkumu francouzské neziskové organizace Handicap International žije v zaminovaných oblastech 5,1 milionu Syřanů. Miny jsou nastražené na polích, podél cest, ve vesnicích i okolo škol a nemocnic. A zabíjet mohou i roky po konci bojů.
Atíqova iniciativa nazvaná Syrské centrum osvěty a odminování se také snaží učit o rizicích výbušnin. “Začínali jsme od nuly. Trénovali jsme malé skupiny dobrovolníků v odminovávání a vzdělávání dětí o nebezpečích min,“ vysvětluje. Hlavní úkol však zní jasně: hledat miny. „Běžně mívají odminovávací týmy ochranné obleky, helmy, pokročilou techniku. My nosíme trička,“ přiznává Atíq.
Neziskové organizace s iniciativou amatérů nesouhlasí a varují před neodborným zacházením s výbušninami. „Bez zkušeností je riziko nehody vysoké,“ nechala se slyšet koordinátorka projektů Úřadu OSN zabývajícího se odminováváním Sarah Marshallová.
Dobrovolnické organizace přesto pracují dál a Atíq ani přes ztrátu končetiny neuvažuje, že by toho nechal. „Výbušniny zabíjejí každý den. Musím pomoct tím, co umím. To není otázka výběru,“ uzavírá rozhodně Atíq.
Kromě dobrovolníků pomáhají s likvidací min v Sýrii i ruské jednotky. Ty se zaměřily na antické město Palmýra, ležící asi 300 kilometrů jihovýchodně od Idlíbu. Starobylá Palmýra, která byla dlouho pod nadvládou teroristů z takzvaného Islámského státu, je od března znovu pod kontrolou vládních sil (více o jejím dobývání zpět čtěte zde). Rusové, kteří pomáhali vyhnat islamisty z města pryč, nyní oblast čistí od výbušnin. Miny hledají na ploše o rozloze zhruba 180 hektarů, což téměř odpovídá rozloze celého Monaka. Prochází přitom obydlené čtvrti i historické části města.
Idlíb, Sýrie
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
