„Oznamujeme konec vojenské operace po úspěchu našich sil při dosažení všech stanovených cílů,“ uvedl podle státní agentury SANA mluvčí ministerstva obrany Abdal Hasan Ghaní.
V Británii sídlící exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která bojovou situaci v Sýrii dlouhodobě monitoruje, uvedla, že si útoky na alavity v pátek a sobotu vyžádaly životy 830 civilistů.
Zabito podle SOHR také bylo 250 bojovníků věrných Asadovi a 231 členů bezpečnostních složek nového režimu. Západní média s ohledem na chaotickou situaci píší, že se jim tyto údaje nepodařilo nezávisle ověřit. Na sociálních sítích ovšem hojně kolují záběry násilností v pobřežní oblasti na západě země.
V provinciích Latákíja a Tartús, kde podle SOHR došlo k masakrům, žije menšina alavitů, ke které patřil i bývalý prezident Asad. Oblast je tak považována za baštu stoupenců bývalého režimu. Alavité, jejichž sekta je odnoží šíitského islámu, tvoří asi deset procent obyvatel Sýrie, která je většinově sunnitská.
Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šara v neděli v projevu prohlásil, že se „pozůstatky minulého režimu“ snaží Sýrii opět zatáhnout do občanské války a uvedl, že kdokoliv, kdo byl zapojen do zabíjení civilistů, bude postaven před soud. „Nikdo nebude nad zákonem a ti, jejichž ruce jsou potřísněné krví Syřanů, stanou spíše dříve než později před soudem,“ uvedl.
Při bojích v Sýrii zemřelo za dva dny přes tisíc lidí, hlásí tamní opozice |
O situaci v zemi má později v pondělí jednat Rada bezpečnosti OSN. Řada západních představitelů a zástupců OSN o víkendu Šaru vyzvala, aby násilnosti zastavil.
Režim prezidenta Asada se zhroutil loni 8. prosince, když sunnitští islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům bleskovou ofenzivu. Asad funkci v čele země převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládl od roku 1971.
