Tady jsou nekolik duvodu, proc to nemohl byt zarin: http://colonelcassad.livejournal.com/3356267.html

Hlavne kvuli tomu, jak se chovaji zachranari.

A nemohl, a nemohl a nemohl...

Začátek 28.45!

Podle JUDr. Faixe pro čin USA není v zásadě možné ani zpětné ospravedlnění. Pro právní základ pro americký útok, by musela být explicitně aplikovatelná jedna z oněch dvou výjimek o kterých byla řeč.

Zde je vcelku jasné, že ani jedna z těchto výjimek to není. Nejedná se ani o výkon sebeobrany, není zde ani mandát RB.

Od norem mezinárodního práva se nelze odchýlit. Právo je nástroj, který jsme si vytvořili a právo nemůžeme změnit my ani OSN. Právo mohou změnit jen státy, které ho vytvořily. Žádný stát zatím tuto možnost nevyužil a proto je mezinárodní právo platné v této podobě.“

Co z toho plyne? Myslím, že zastánci amerických náletů neznají mezinárodní právo nebo ho prostě ignorují. Ať tak či onak, stávají se spolupachateli válečných zločinů. A je jedno zda jde o Pepu z poslední zapadlé vesničky někde na Šumavě nebo o politika sedícího v Praze.

V morálním a trestně-právním kontextu v souvislosti s nevědomostí platí známá věta „ignorantia juris non excusat“ („neznalost zákona neomlouvá“).

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10253218159-...

Válečný zločin je použití chemických ZHN, navíc proti civilnímu obyvatelstvu, nebo snad ne? Napadení vojenského cíle (předem varovaného) opravdu válečný zločin není.

Sarin je dávnou vyřazen z možností a chlór v podstatě také. Jen na iDNES to jaksi nezaznamenali...

1) Účinná záchrana po zasažení je možná jen u chlóru a to jen po krátkodobém působení. Základem je alkohol.

2) Chlor použilo Německo jako BCHOL na západní frontě poprvé 22. 4. 1915, od jeho používání se ale ustoupilo, protože: 1) Je vidět, je to zelenožlutý plyn. 2) je výrazně cítit, takže jen blbec by vběhnul do zeleného smradlavého mraku chloru. 3) je výrazně těžší než vzduch, takže se "plazí těsně u země" a to dosti zvolna, není problém zmizet. 4) smrtelný je pouze při nadýchání, takže stačí ochranná maska. Prostě není na světě armáda, která by chlor dnes používala!

3) Chlor je často uskladněn v nádržích v chemických továrnách, také jako surovina pro výrobu jiných, mnohem lepších otravných látek, například fosgenu, difosgenu nebo yperitu. Takže ani vládni syrské jednotky, ani Rusové chlor nepoužili, protože takovou leteckou munici prostě nemají.

4) Kdyby se kdokoliv jednou nadechl nervově paralytického plynu, už by se nevzpamatoval nikdy. Smrtelná dávka sarinu, který je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu a do těla prochází všemi cestami, včetně pokožky, je zhruba 5 mg, což je asi tolik, kolik se vejde na špičku nože. Pokud záběry, které ukazují záchranáře, kteří ošetřují osoby zasažené sarinem bez rukavic a ochranných prostředků, pak všichni ti záchranáři během dalších dvaceti minut zemřeli.

Jasně, zemřeli na záchvaty smíchu. Jinak normální?

Těla zesnulých zřejmě sarinem zasažena byla. Ale kdo to udělal, je jiná věc. Záběry z místa zasažení je dost a pohyb záchranářů na místě bez ochraqnných pomůcek je dost rozporuplný.

Já myslím, že byli zasaženi zrovna sarinem není zřejmé v žádném případě...

Dost bych se divil, kdyby zrovna Turci řekli něco jiného. Tohle zjištění má asi takovou hodnotu, jako by to Írán nějakým rozborem házel na povstalce.

Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim ve čtvrtek 6. dubna 2017 uvedl, že cílem syrského letectva v provincii Idlíb (kam vláda v loňském roce evakuovala radikální vzbouřence z osvobozovaného Alepa) byl sklad zbraní radikálů z bývalé Fronty an-Nusrá. Právě tito islamisté se v prosinci 2012 zmocnili chemické továrny nedaleko Alepa, přičemž syrská vláda tehdy varovala OSN, že „rebelové“ mohou nasadit toxický chlor, který byl v továrně vyráběn. Zajímavou úlohu tehdy při posuzování chemických útoků v Sýrii sehrálo Turecko, jeden z hlavních sponzorů syrské opozice. Tureckým bez­pečnostním složkám se totiž při raziích v bytech radikálních islamistů, hlásícím se k Frontě an-Nusrá, podařilo zadržet dži­hádisty vyrobený sarin, což se záhy provalilo na veřejnost. Přesto západní představitelé nepřestávali tvrdit, že je nepravděpodobné, aby syrští „po­vstalci“, bojující s Asadem, dokázali nasadit sarin.

Fronta an-Nusrá, čas od času se v důsledku bojů se Syrskou arabskou armádou (SAA) rozpadající do menších skupin, nejenže se několikrát přejmenovala (např. Džabhát Fatah aš-Šám), ale mnohokrát se také paktovala s jinými radikálními islamisty na území Sýrie, včetně tzv. Islámského státu (IS), proti kterému bojují západní mocnosti, ale i Rusko, Turecko, nebo Írán. A o tom, že džihádisté z tzv. Islámského státu disponují chemickými zbraněmi, žádná ze zpravodajských služeb těchto zemí nepochybuje. Navíc se i při dřívějších amerických vy­šetřováních ukázalo, že sarinem na území Sýrie teroristická organizace Fronta an-Nusrá opravdu disponuje. Pětistránkové memorandum pro Davida Shedda, zástupce šéfa armádní rozvědky De­fence Intelli­gence Agency (DIA), které se díky hackerům později objevilo na internetu, totiž dokládalo, že Fronta an-Nusrá vlastní zařízení na výrobu sarinu v Sýrii, přičemž memo­randum z 20. června 2013 také zmiňovalo, že zprostředkovatelé této teroristické organizace „nakupují v Turecku a Saúd­ské Arábii in­gredience sarinu ve velkém, po desítkách kilogramů, pro plánovanou velkovýrobu v Sý­rii“.

Zabíjel sarin který povstalcům dodali Turci.

Tak to ani náhodou. Sarin mohla nasadit Fronta an-Nusrá, kterou i Turci potírají. Ale je pravda, že ti tzv. "vzbouřenci", mezi kterými jsou i milice Fronty an-Nusrá, nakupovali v Turecku pomocí prostředníků chemikálie pro výrobu sarinu. A právě Turci už jednou dokázali, že Fronta na-Nusrá sarin pro použití v Sýrii vyráběla. V současné době neprobíhá spor o to, zda se objevil v Chán Šajchúnuv provincii Idlíb sarin. Celé je to jen o tom, kdo ten sarin nasadil.

Živě si představuji situaci, kdyby Turcečtí patologové prohlásili, že to nebyl sarin. Určitě, ale určitě by zde ti stejní co teď vykřikovali, že Turkovi se nedá věřit a že lžou.

Nemuseli. V Tokiu taky přežili.

Proč ne? Pokud vás nezasáhne přímo a jste na návětrné straně nic se vám nestane.