Ofenziva začala před třemi měsíci v říjnu v provincii Hamá a nabrala na obrátkách koncem roku, kdy provládní jednotky podporované ruským letectvem a milicemi sponzorovanými Íránem postoupily do provincie Idlíb. Organizace Syrian Observatory for Human Rights (SOHR) uvádí, že armáda v Idlíbu během uplynulých dvou týdnů obsadila asi 60 vesnic.
Fotogalerie |
Asadovi vojáci jsou nyní asi 14 kilometrů od letecké základny Abú az-Zuhúr, kterou povstalci obsadili v září 2015, a podle režimu se snaží zajistit silnici spojující Aleppo s Damaškem.
„To by oddělilo východními rebely ovládanou kapsu od zbytku jejich území,“ uvedl pro iDNES.cz výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel, podle nějž je ofenziva zatím až překvapivě jednoduchá.
„Na straně povstalců se množila obvinění, že se některé skupiny stáhly po jen lehkých střetech se syrskou armádou. Je nicméně možné, že se pro ně nyní prioritou stala obrana zbytku provincie. Někteří analytici také upozorňují na to, že tato východní část území ovládaného povstalci je s ohledem na rovinatý terén a dlouhou obrannou linii obtížně hájitelná, především pak proti ofenzívě se silnou leteckou podporou,“ vysvětluje Daniel.
Bašta džihádistů
Povstalci provincii Idlíb obsadili v roce 2015. Pak se do války zapojili Rusové a vývoj bojů se jim podařilo rychle obrátit. Dnes je Idlíb poslední velkou baštou odporu. Dominantní protivládní silu zde představuje islamistická koalice Haját Tahrír aš-Šám (HTS, bývalá Fronta an-Nusra), která je napojená na teroristickou síť al-Káida.
„HTS je v podstatě přetransformovaná Fronta an-Nusra - skupina, která vznikla jako syrská odnož al-Káidy a byť později formálně prohlásila, že kontakty s al-Káidou přerušila, jedná se stále o radikální džihádistické militanty,“ říká Jan Daniel.
Asadova ofenziva v provincii Idlíb. Zelenou barvou jsou označeny oblasti ovládané povstalci, červenou barvou území pod kontrolou armády. Prvním cílem je ovládnutí základny Abu az-Zuhúr (Abu al Duhur)
„Podle zpráv z provincie jsou vztahy mezi jednotlivými islamistickými skupinami dlouhodobě napjaté a často se mezi nimi objevují ozbrojené střety a vzájemné obviňování z nedostatku loajality, podpory a koordinace - mimo jiné právě při reakci na současnou ofenzívu,“ dodává.
V Idlíbu žije asi 2,5 milionu lidí, asi třetina z toho jsou uprchlíci z jiných částí Sýrie. Právě sem totiž byli často v rámci lokálních příměří evakuováni obyvatelé z povstalci ovládaných území ve východním Aleppu či Homsu. Podle OSN před současnou ofenzivou uprchlo na sever k uzavřené turecké hranici 70 000 lidí a přibývají obavy z možné humanitární katastrofy.
Turci si předvolali velvyslance
Rychlý postup syrské armády rozhněval Turecko, které od začátku sedm let trvající války stojí na straně povstalců. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu si v úterý předvolal velvyslance Ruska a Íránu a postěžoval si na porušování hranic deeskalační zóny v Idlíbu, na jejímž vzniku se tyto tři země dohodly minulý rok.
„Režimní jednotky útočí na umírněnou opozici a tvrdí, že bojují s an-Nusrou. Tento přístup podkopává proces politického urovnání,“ řekl Çavuşoglu. „Skupiny, které se setkají v Soči, by něco takového dělat neměly,“ poukázal na chystaný „kongres národního dialogu“ v černomořském letovisku.
Další prioritou Asadova režimu je východní Ghúta, obklíčená povstalecká enkláva nedaleko Damašku, kde žije 400 000 lidí. Tamní rebelové se podle agentury Reuters uchýlili k rozhovorům s ruskými vyjednavači.
„Rusové jsou úspěšní, ale Asad zatím nevyhrál“Analytik Mark Galeotti hodnotí výsledky ruského angažmá po boku Asada. |
Rebelové tvrdí, že syrskému režimu vyhrálo válku ruské letectvo, proto bude budoucnost země záležet právě na Moskvě. „Je lepší se dohodnout s tím, kdo má poslední slovo, což je v tomto případě Rusko, nikoliv režim,“ uvedl mluvčí povstalců Fajlak Rahmán. „Povstalci s nimi zkrátka jednat musejí, taková je realita,“ dodal.
Damašek chce z východní Ghúty vytlačit všechny povstalce a dostat oblast opět pod svou kontrolu. Rebelové nicméně trvají na tom, aby jejich nepřátelé dodržovali klid zbraní, ukončili obléhaní a umožnili umírajícím pacientům evakuaci z regionu. Tato evakuace by se týkala mimo jiné několika set bojovníků an-Nusry.
Rusko podle obou povstaleckých skupin dohodu o příměří nedodržuje a násilí páchané syrskou armádou ignoruje. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn ve středu oznámil, že při náletech a pozemních útocích syrské armády v oblasti od 31. prosince přišlo o život nejméně 85 civilistů. Mnoho lidí se proto nyní skrývá ve sklepích svých domů.
Ani konsolidace Idlíbu a východní Ghúty by neznamenala, že Asad bude mít Sýrii opět zcela pod kontrolou. „Mimo Idlíb ještě existují na severu Sýrie regiony přímo okupované Tureckem a na něj napojenými povstalci a oblasti kontrolované tzv. Syrskými demokratickými silami - tedy Kurdy a jejich arabskými spojenci spolu s americkými vojáky. Co se dále stane s těmito oblastmi a jestli se syrská armáda pokusí o jejich dobytí nějakým způsobem, zůstává stále otevřenou otázkou,“ říká Daniel.
Útok drony
Ruská média v těchto dnech řeší údajný sobotní útok třinácti dronů na ruské základny Hmímím a Tartús. Moskva tvrdí, že sedm dronů zničily ruské protiraketové systémy Pancir, řízení zbylých šesti se Rusům podařilo ovládnout a tři z nich přistály. Organizátorem útoku mohla být podle Moskvy jen země disponující „vysokými technologickými možnostmi“.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že útok podnikly jednotky umírněné opozice z deeskalační zóny v jihozápadní části Idlíbu. Moskva v této souvislosti požádala náčelníky tureckého generálního štábu a vojenské rozvědky, aby Ankara plnila své závazky, a tedy zabránila opakování podobných útoků tím, že v Idlibu skončí bojové operace sil, které má pod kontrolou.
Ministerstvo obrany si také v úterním prohlášení položilo otázku, „proč v době útoku teroristů nad Středozemním mořem ve výšce 7 000 metrů operoval víc než čtyři hodiny mezi základnami Tartús a Hmímím výzvědný letoun USA“. Šéf branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Bondarev agentuře Interfax řekl, že „všem je jasné, kdo za útočníky stojí“.
V poslední prosincový den se ruská letecká základna Hmímím stala terčem ostřelování. Moskva popřela informace, že při tomto útoku bylo zničeno sedm ruských letounů, nicméně přiznala, že o život přišli dva vojáci.
