Van der Lugtovi je 75 let. V Sýrii strávil skoro 50 let a považuje ji za svou zemi. "Stojím v čele kláštera, jak bych mohl odejít? Copak tady mohu nechat křesťany, to není možné," sdělil agentuře AFP přes Skype.
Jak pomociČeský červený kříž Distribuce potravin a přikrývek, poskytování zdravotnické pomoci a dodávky léčiv. Charita ČR Cena všech DMS 30 Kč, z nichž 27 Kč jde na pomoc Sýrii. zdroj: MF DNES |
"Syřané mi toho mnoho dali, nemohu je opustit. Když teď trpí, musím s nimi sdílet jejich bolest i obtíže," tvrdí kněz. Než přijel do Sýrie, strávil dva roky v Libanonu, aby se naučil arabsky.
Teď je v centru Homsu, který už více než 600 dní obléhá armáda prezidenta Bašára Asada. "Je tady velmi málo jídla. Lidé v ulicích jsou unavení, jejich kůže je žlutá. Jsou slabí, bez energie," podává svědectví van der Lugt.
Osud Homsu byl jedním z bodů mírových jednáních v Ženevě minulý týden. Vláda přistoupila na to, že nechá odejít ženy s dětmi, ale chybí dohoda o osudu mužů a také o zajištění vjezdu humanitární pomoci.
"Lidé nemají co jíst, ale je tu také žízeň po normálním životě. Člověk, to není jen žaludek, ale i srdce. Potřebují být v kontaktu se svými blízkými," řekl kněz.
Jako v džungli
Staré město Homs je zničené. Z několika desítek tisíc křesťanů, kteří tu kdysi žili, je jich tam dnes 66.
"Zůstal jsem tu jako jediný kněz a také cizinec. Jako cizinec se ale necítím, spíš jako Arab mezi Araby," tvrdí. Žije stále v klášteře, kde mu vaří jedna z místních vdov. Snaží se pomáhat nejchudším z rodin, ať jsou to křesťané nebo muslimové.
"Ty delegace v Ženevě o nás mluvily, ale nežijí s námi. Měly by se zajímat o to, co si myslíme my, ne o to, co je dobré pro ně," řekl van der Lugt k jednáním ve Švýcarsku, která nepřinesla žádné řešení.
V jeho hlase ale není slyšet hořkost. Myslí si, že rozhovory budou úspěšné, jestliže si obě strany začnou důvěřovat. "V opačném případě to nezačne nikdy fungovat, ať se bude jednat v Ženevě, Paříži, Honolulu nebo Londýně," řekl jezuita.
Homs býval prosperující obchodní město, známé v Sýrii dobrým jídlem a obyvateli se smyslem pro humor. Mezi těmi, kdo tam nyní trpí nejvíc, jsou podle van der Lugta děti.
"Kojící matky jsou příliš slabé a nedokážou je nakrmit. Hledáme všude mléko a když se to podaří, ředíme je vodou," tvrdí kněz.
Zatímco ve čtvrtích ovládaných vojáky se žije jako obvykle, tady v obležené části už hlady zemřelo osm lidí.
Van der Lugt tvrdí, že k hladu se přičítá také mimořádný stres z války a že někteří lidé začínají mít psychické problémy. "Jsou tu mentální nemoci, neurózy, záchvaty paniky, psychózy," sdělil Nizozemec. Homs přirovnal k "divoké džungli, v níž se lidé snaží ještě chovat bratrsky, aby se neobrátili jeden proti druhému.
