„Mohla jsem prodat buď své vlasy, nebo tělo,“ svěřila se nedávno reportérovi listu The New York Times v kadeřnictví nedaleko Damašku pod podmínkou anonymity jedna Syřanka.
Za vlasy, z kterých se vyrobí paruky pro bohaté zákaznice, dostala 55 dolarů. Mohla tak konečně koupit topný olej, oblečení pro své tři děti a pečené kuře – pochoutku, kterou si její rodina tři měsíce nemohla dovolit. „Ještě dva dny jsem plakala hanbou,“ smutní žena.
Podobných příběhů je rozvrácená země dnes plná. Lidé stojí dlouhé fronty na chleba, který je stále na příděl. Celé dny shánějí topný olej, aby se mohli zahřát a uvařit si. Dodávky proudu jsou víc než nepravidelné, v některých regionech je elektřina k dispozici jen pár hodin denně.
 |
Příčiny? Poválečná destrukce, mezinárodní sankce, ale hlavně prudká inflace. Syrská měna od začátku roku ztratila 40 procent své hodnoty a dolar se na černém trhu prodává za čtyři tisíce syrských liber. Hlavním důvodem je bankovní krize v sousedním Libanonu, kde mají syrští podnikatelé uloženy miliardy dolarů.
„Jediné, co lidi dnes zajímá, je jídlo a topivo,“ řekl reportérovi amerického listu nejmenovaný damašský hudebník. „Všechno je neuvěřitelně drahé a lidé se bojí cokoliv říci,“ dodal.
Dekáda války
První jiskry devastujícího konfliktu v Sýrii vyskočily 15. března 2011. Toho dne vyšly do ulic tisíce lidí v reakci na zatčení neznámého mladíka, který ve městě Dará na jihu země nastříkal na zeď nápis „Jsi na řadě, doktore“. Byl to vzkaz Bašárovi Asadovi, autoritářskému prezidentovi a vystudovanému oftalmologovi, že do jeho země dorazilo arabské jaro.
Asad se rozchází s blízkým spojencem. Nejbohatší Syřan odmítá dál platit |
Protesty přerostly v nepokoje, nepokoje v občanskou válku. V roztříštěné opozici získali hlavní slovo islamisté a Sýrie se stala šachovnicí geopolitických zájmů i bojištěm islámského schismatu. Svět s hrůzou sledoval následky nasazení chemických zbraní a barbarství Islámského státu. Mrtvé přestal počítat už dávno - podle posledních odhadů si válka vyžádala 370 000 obětí.
Asada zachránila ruská a íránské intervence, díky níž před pěti lety zvrátil vývoj války a opět dostal pod kontrolu dvě třetiny země, především hustě obydlená území na západě. Mimo jeho dosah zůstávají jen území ovládaná Kurdy, poslední bašta islamistů v Idlíbu a turecké protektoráty na severu.
V předvečer desátého výročí války tak jeho největší starostí nejsou povstalecké frakce a vliv cizích mocností, ale zdrcující ekonomická krize, která brzdí poválečnou rekonstrukci.
Děsivá inflace má za následek, že syrská ekonomika je na tom hůř než v dobách nejintenzivnějších bojů. Stát si už nemůže dovolit subvence nejdůležitějšího zboží jako chléb nebo pohonné hmoty. Lékaři si dnes v průměru vydělají méně než padesát dolarů měsíčně. Mnozí z nich odcházejí za prací například do Súdánu nebo Somálska, kam mohou legálně vycestovat.
Ceny dováženého zboží raketově rostou, za jídlo dnes Syřané zaplatí dvakrát víc než před rokem. Světový potravinový program minulý měsíc varoval, že šedesáti procentům z nich hrozí hlad. To jsou bezprecedentní čísla.
Statisíce lidí jsou stále závislí na humanitární pomoci. Například česká organizace Člověk v tísni dnes v Sýrii pomáhá měsíčně asi 129 000 lidem. Rozdává základní potraviny, potravinové poukázky a hygienické balíčky. Podporuje obnovu zemědělství, opravuje veřejné studny i vodovodní a kanalizační sítě.
Klíčová je její práce v uprchlických táborech na severu země. „Svůj domov a vesnici jsem neviděl devět let a obávám se, že se tam už nikdy nebudu moci vrátit,” říká uprchlík Hasan ze severní provincie Idlíb, kterému česká organizace zajistila stan. „Občas slýcháme, že se tam budeme moct vrátit, ale pravdou je, že se vždycky nakonec musíme přestěhovat dál na sever do dalšího tábora.”
Nevysílejte kulinářské show
Vláda v Damašku moc možností při řešení palčivé ekonomické situace. nemá. Ta nejúrodnější zemědělská půda a většina ropných polí se nachází pod kontrolou kurdských jednotek podporovaných USA. Moskva a Teherán mají kvůli západním sankcím a koronavirové krizi svých problémů dost a v Sýrii se soustředí hlavně na poskytování vojenské asistence.
Děti stojí frontu na chléb a nestihnou školu. Poválečná Sýrie je na dně |
Pětapadesátiletý syrský vůdce si je ekonomických potíží dobře vědom. Na nedávném setkání s provládními novináři za hlavní viníky současného stavu označil „brutalitu světového kapitalismu, vymývání mozků na sociálních sítích a neoliberalismus“, který podle něj nahlodává tradiční syrské hodnoty.
Žádné konkrétní řešení však podle zdrojů The New York Times nenabídl – tedy kromě nápadu, aby televizní stanice přestaly vysílat kulinářské show, aby Syřany nedráždily záběry na nedostupné jídlo.
Prezidentská kancelář tento týden oznámila, že Asad a jeho žena Asma onemocněli covidem. Prý mají jenom mírné příznaky a budou v izolaci dva až tři týdny. Opozice zprávu označila za propagandu, která má vzbudit soucit a odvrátit pozornost právě od zhroucení ekonomiky.
