„Tygří jednotky jsou v syrské občanské válce jednou z nejvýznamnějších sil na pomezí soukromé milice a režimu věrných státních ozbrojených sil,“ vysvětlil pro iDNES.cz Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.
V Aleppu operují i amatéři, britský chirurg je navádí přes esemesky |
Ze Suhejla al-Hasana se postupem let stala mediální hvězda, která má jednotky Bašára Asada povzbudit v nekončící občanské válce. Narodil se v roce 1970 v baště syrských alávitů – provincii Latakíja. V roce 1991 odpromoval na Vojenské akademii v Homsu a za vlády Háfize Asada působil ve výcvikovém středisku výsadkářů.
Velení zaujal natolik, že si vysloužil povýšení a byl přeložen do syrské rozvědky, kde měl na starosti teroristickou organizaci al-Káida a její působení v Sýrii. V letech 2005 až 2006 byl vyslán do terénu, kde se úspěšně infiltroval mezi teroristy, píše server Small Wars Journal. Jeho práce vyústila v sérii zatčení tehdejších předních figur al-Káidy.
Who's Who: Suheil Al-Hassan #Syria https://t.co/ALsr5YGCWu pic.twitter.com/hKssnQt4gX
Už tehdy platil u vojáků i nadřízených za muže bezpodmínečně oddaného armádě a za všech okolností věrného vládnoucímu režimu. Údajně je posedlý posilováním a fyzickou kondicí, jeho duše má však i něžnější stránku - je milovníkem poezie. Sám sebe popisuje jako „muže se srdcem z kamene, čistou myslí, klidnou jako oceán“. Díky lásce k armádě se krátce před vypuknutím občanské války dostal až do letecké zpravodajské služby a posléze až k velení Syrských speciálních jednotek.
Ty hrály jednu z hlavních rolí po vypuknutí protestů v březnu 2011, kdy je Asad poslal střežit loajalitu svých vojáků. Pokud někdo odmítl zasáhnout proti demonstrantům, skončil s kulkou v hlavě. Alespoň to tvrdí někteří vojáci, kteří po násilném potlačení protestů dezertovali. V dubnu stejného roku al-Hasan a jeho muži vtrhli do jižní provincie Dar’á, odkud řídili další postup proti bouřícímu se lidu. Neměli slitování a do pochodujícího davu pálili ostrými.
Al-Hasan byl později převelen na vojenské letiště ve městě Hamá, které bylo dějištěm největších protestů. Syrský režim považoval za nutné, aby nad vzpurným městem opět obnovil kontrolu a do místního armádního detenčního zařízení proto putovaly denně stovky lidí. Postupem měsíců situace v Sýrii přerostla v regulérní občanskou válku. Přerodem měl projít i al-Hasan.
Propagátor barelových bomb
V polovině roku 2012 syrské letectvo poprvé nasadilo při náletech na pozice rebelů barelové bomby. Podle dostupných informací pocházely ze základny na v Hamá. Al-Hasan mezitím převzal kontrolu nad všemi vojenskými základnami v provincii a nově mohl operovat s těžkou technikou i speciálními jednotkami. „Součástí al-Hasanovy taktiky je masivní letecké a dělostřelecké bombardování oblasti, kam mají jeho muži proniknout v duchu taktiky spálené země,“ popisuje Daniel.
Dějištěm první velké al-Hasanovy vojenské operace se stalo pohoří Džabal al-Arbajn v provincii Idlíb. Jeho jednotky se zde vydávaly za povstalecké bojovníky a bleskově obsadily některá města. Rozhodnutí nasadit barelové bomby a těžké dělostřelectvo mělo devastující následky například ve městě Ariha, kde 70 procent budov skončilo v troskách.
V roce 2013 dostal al-Hasan a jeho muži za úkol obnovit kontrolu na vojenskou dálnicí mezi Aleppem a Hamá. Povstalci strategicky významnou komunikaci přeťali na několika místech, čímž režim odřízli od zásobování. Al-Hasan zde opět nasadil svou brutální taktiku „spálené země“ a díky těžkému ostřelování dosáhl vítězství. Povstalci později v tiskovém prohlášení informovali o kapitulaci kvůli neúnosné ofenzivě.
Meet the man responsible for the invention of the barrel bomb: Colonel Suheil Al-Hassan, known as "The Tiger". pic.twitter.com/7TAZa70Y1u
Do širšího povědomí se al-Hasan dostal v roce 2014, kdy byl jmenován velitelem jednotek syrské armády v provincii Aleppo. Pro povstalce se stal řezníkem, pro Asadovy stoupence hrdinou.
Mediální úspěch a nástroj propagandy
Svou pověst potvrdil ukončením ročního obléhání centrální věznice v Aleppu. Oslavné záběry vítězného velitele se staly senzací a tygří jednotky mediálním hitem. „Tygři jsou obecně režimem velmi medializovanou jednotkou a u jeho podporovatelů na sociálních sítích jsou velmi populární. Na druhou stranu mají i na straně režimu různé rivaly - ať již ze strany jiných milicí, či figur uvnitř vojenského aparátu,“ popisuje Daniel.
Z popularity al-Hasana podle něj profituje také vládní propaganda. „Je ukazován jako jeden z extrémně schopných velitelů, kteří jsou nelítostní vůči nepřátelům a poskytují režimu naději na vítězství ve válce. Mezi k režimu loajálními Syřany a především mezi alávity je údajně velmi populární,“ vysvětluje Daniel.
V Sýrii není mnoho lidí, kterým by režim dovolil dosáhnout podobné popularity, díky níž by mohli potenciálně ohrozit pozici Asadova klanu. „Stojí také za pozornost, že al-Hasan je poměrně mediálně protěžovaný i ruskými jednotkami, které mu dokonce udělily vojenské vyznamenání,“ dodává Daniel.
První porážka a návrat na trůn
Kolik mužů Tygří jednotky čítají a jaké bojové oddíly mezi ně lze počítat, dnes nikdo přesně neví. „Jejich pozice je prostřednictvím režimní propagandy často nadsazována. Podle věrohodných zdrojů jde spíše o menší jednotku osobně věrnou jejich veliteli Suhejlu al-Hasanovi. Na konkrétních frontách je doplňována z místních milicí, jednotek syrské armády, šíitských milicí a íránských a ruských poradců,“ myslí si Daniel.
Suheil al Hassan this morning in #Aleppo #Syria #SAA #Tiger_Men #Men_of_Righteousness pic.twitter.com/a4a9NLx5O8
V roce 2014 Tygří jednotky odrazily útok na vojenskou základnu a letiště v Hamá, poprvé však utrpěly větší ztráty. Povstalci totiž disponovali velkým počtem protitankových střel. Ty také hrály hlavní roli i ve vůbec první velké porážce al-Hasana.
Když v roce 2015 povstalci zahájili ofenzivu u pohoří Džabalal-Arbajn, kde si al-Hasan vybudoval svou pověst, Tygří jednotky se musely dát na ústup a za sebou nechaly několik mužů. Později se podařilo některé z nich zachránit, část však zemřela. Obrázek bezchybného válečníka utrpěl šrámy. Al-Hasan během léta a podzimu 2015 dokonce přišel o několik svých velitelů a sám byl zraněn.
Do bojů v Sýrii se pak zapojili Rusové a al-Hasan na nějakou dobu zmizel z hledáčku médií. Jeho návrat provázely pochybnosti. Před kamerami se objevil statně působící muž s upraveným vousem a opoziční bojovníci vtipkovali, že se nejedná o pravého Tygra, ale najatého herce. Al-Hasan však ukázal, že ze svých velitelských schopností nic neztratil. Dokázal se přizpůsobit nové podobě války za účasti Rusů. Ti dnes na jeho schopnosti nedají dopustit.
V listopadu 2015 úspěšně ukončil tříleté obléhání vojenské základny Kwejris v provincii Aleppo. O měsíc později si vysloužil povýšení a stal se generál majorem. Povýšení přitom dlouho odmítal, protože se chtěl bitev účastnit přímo na frontě.
V Aleppu se šikuje šíitská interbrigáda, velí jí íránský válečný hrdina |
Za podpory ruského letectva a íránské těžké techniky přispěl k obsazení Palmýry, kde mnoho měsíců řádili teroristé z Islámského státu (více zde). Zatím poslední úspěchy slaví v probíhající bitvě o Aleppo (více zde), kterou přerušilo dočasné příměří (více o něm zde). Spolupracuje zde i s íránskou vojenskou legendou Kásemem Sulejmáním.
Al-Hasan údajně často postupuje proti zavedeným pravidlům, kvůli čemuž se dostává do konfliktů s dalšími armádními činiteli. Někteří tvrdí, že není vytříbeným taktikem, ale jen dokáže neobvykle kombinovat armádní techniku. Podle Daniela je však jeho síla jinde.
„Dokázal se velmi efektivně uchytit v polooficiálním světě mezi různými loajalistickými milicemi, sítěmi lokálního organizovaného zločinu, režimní byrokracií, syrskou armádou a jejími zahraničními spojenci,“ říká odborník na Blízký východ. Výjimečný je podle něj také tím, že díky svým konexím disponuje značnou politickou mocí a na bojišti i v rámci svých jednotek si proto může do značné míry dovolit jednat autonomně.
