Cílem delegace, jejímiž členy jsou poslanci Spolkového sněmu a zemského sněmu Severního Porýní-Vestfálska, je podle jejího člena Christiana Blexe udělat si vlastní obrázek o „skutečné situaci v Sýrii“, což podle něj zpravodajství německých médií neumožňuje. AfD dlouhodobě označuje německá média za neobjektivní.
Syřané v NěmeckuSyřané tvoří v posledních letech největší skupinu žadatelů o azyl v Německu. Loni jich o mezinárodní ochranu v zemi požádalo téměř 50 000. Celkem jich od počátku války v Sýrii do Německa uprchlo kolem 700 000. Od roku 2012 Německo nikoho do Sýrie nedeportovalo a nehodlá tak učinit přinejmenším do konce letošního roku. AfD se dlouhodobě staví proti migraci. V loňských zářijových volbách získala 12,6 procenta hlasů a stala se třetí nejsilnější stranou v německém parlamentu. |
Sedm politiků AfD se na soukromé návštěvě Damašku setkalo mimo jiné s muftím šajchem Ahmadem Hasúnem, který v roce 2011 hrozil Evropě a Spojeným státům, že v případě intervence do jeho země vyšle na Západ sebevražedné atentátníky.
„Jeho Excelence je přesvědčená, že se 70 procent syrských uprchlíků vrátí zpět do Sýrie. Vyzývá všechny syrské uprchlíky, aby se vrátili do vlasti,“ napsal po setkání na Facebooku Blex. Na rozdíl od Aleppa či Homsu byl Damašek, který politici AfD zatím navštívili, z velké části ušetřen následků válečných operací.
AfD v listopadu v německém parlamentu vyzvala, aby Berlín uzavřel s Damaškem dohodu a začal do země deportovat všechny syrské uprchlíky. Situace v rozsáhlých částech Sýrie se podle strany totiž „podstatně zlepšila“. Návrh vyvolal u ostatních parlamentních stran kritiku.
Asad ovládl polovinu východní Ghúty
Nedaleko Damašku nyní vrcholí bitva o východní Ghútu, poslední velkou baštu povstalců u hlavního města. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že Ruskem podporované syrské armádě už se z rukou povstalců podařilo dobýt téměř polovinu východní Ghúty a vláda prezidenta Bašára Asada do enklávy vyslala 700 dalších mužů.
Syrská vládní vojska východní Ghútu, kde žije asi 400 000 lidí, bombardují od 18. února. Nálety si od té doby podle humanitárních organizací vyžádaly životy asi 770 civilistů. Nedávno armáda zahájila i pozemní operaci.
Ruské ministerstvo obrany ve středu zároveň oznámilo, že část rebelů ve východní Ghútě se rozhodlo využít nabídky Moskvy k evakuaci. Ministerstvo nabídlo povstalcům a jejich rodinám bezpečný odchod z oblasti východní Ghúty a slíbilo jim zajistit beztrestnost, pokud se vzdají.
Před více než týdnem vyzvala Rada bezpečnosti OSN ke klidu zbraní, její jednomyslně přijatá rezoluce žádá, aby se příměří v celé Sýrii začalo dodržovat bezodkladně a trvalo nejméně 30 dní. Nakonec je ale částečně dodržováno pouze pětihodinové každodenní příměří ve východní Ghútě, které vyhlásilo Rusko.
Postup vládních sil ve východní Ghútě na mapě z 6. března:
USA: Kurdské boje s Turky ohrožují tažení proti IS
Bojuje se i na severozápadě Sýrie, kde Turecko postupuje do příhraničního regionu Afrín ovládaného kurdskými milicemi YPG. Podle SOHR je v rukou turecké armády a jejích spojenců už asi 40 procent oblasti.
Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Ibrahim Kalin ve středu prohlásil, že Spojené státy by měly příslušníkům YPG, kteří přijíždějí z různých koutů Sýrie, zabránit v boji proti Turecku.
Milice YPG působí v rámci arabsko-kurdské koalice SDF, jež se loni s podporou mezinárodní koalice v čele s USA významně podílela na boji proti teroristickému hnutí Islámský stát (IS). V úterý SDF oznámila, že do severosyrské oblasti Afrín vyšle na pomoc kurdským milicím proti turecké armádě 1 700 svých bojovníků.
Turecká ofenziva proti YPG podle Washingtonu ovlivňuje boj proti IS a boje proti radikálům na východě Sýrie se kvůli ní zastavily. SDF podle Pentagonu své aktivity proti IS přerušila.
Situace v Afrínu v těchto dnech: tyrkysová barva představuje území pod kontrolou Turecka, žlutá Kurdy, červená síly syrského režimu: