Státy na vrcholu vyhrávají celosvětový boj o talenty. Jsou nejkonkurenceschopnější z hlediska výchovy kvalifikovaných pracovníků, jejich udržení na svém území a také v lovení mozků v zahraničí. V současné době znalostní ekonomiky je tato schopnost klíčová. Země na konci žebříčku trpí naopak útěkem „mozků“ a s tím souvisejícími překážkami rozvoje
„Ekonomiky v první desítce obecně sdílejí vysokou míru investic do veřejného školství a vysokou kvalitu života. To jim umožňuje jak rozvíjet lidský kapitál místních, tak i přitahovat vysoce kvalifikované odborníky ze zahraničí,“ řekl agentuře Bloomberg Arturo Bris z obchodní školy IMD v Lausanne.
Švýcarsko zůstává premiantem již pátým rokem v řadě. Na druhém místě je jako loni Dánsko, na třetí se vyšvihlo Norsko. Čtvrté zůstává Rakousko, pořadí dalších zemí se mírně změnilo.
Česko se drží před Polskem (38.) i Maďarskem (49.), z východní Evropy mu ale utíká Pobaltí a hlavně Slovinsko (30.).
Spojené státy si polepšily, ale přesto skončily až 12., ačkoli jejich přední univerzity i firmy dlouhodobě přitahují nejlepší mozky z celého světa.
Překvapivý se zdá i výsledek Izraele – často vychvalovaná „země start-upů“ a technologií je až 19. Předběhly ji i státy jako Island (16.) a Portugalsko (17.). Převážně muslimská Malajsie (22.) zase předstihla Británii (23.) i Francii (25.).
Až na 13. místě se objevil první asijský stát – Singapur. Na 43. první latinskoamerický (Chile) a na 50. první africký (Jihoafrická republika).
Na posledním místě zůstává Venezuela a na předposledním Mongolsko. O 13 míst se propadlo Slovensko, které je letos 59.
| Pořadí letos | Země | Pořadí dané země loni |
|---|---|---|
| 1. | Švýcarsko | 1. |
| 2. | Dánsko | 2. |
| 3. | Norsko | 7. |
| 4. | Rakousko | 4. |
| 5. | Nizozemsko | 6. |
| 6. | Kanada | 11. |
| 7. | Finsko | 5. |
| 8. | Švédsko | 9. |
| 9. | Lucembursko | 10. |
| 10. | Německo | 8. |
| 12. | USA | 16. |
| 13. | Singapur | 13. |
| 16. | Island | 18. |
| 17. | Portugalsko | 24. |
| 19. | Izrael | 20. |
| 22. | Malajsie | 28. |
| 23. | Británie | 21. |
| 25. | Francie | 27. |
| 28. | Estonsko | 29. |
| 30. | Slovinsko | 37. |
| 35. | Lotyšsko | 35. |
| 36. | Litva | 33. |
| 37. | Česko | 38. |
| 38. | Polsko | 34. |
| 39. | Čína | 40. |
| 43. | Chile | 44. |
| 46. | Rusko | 43. |
| 49. | Maďarsko | 54. |
| 50. | Jihoafrická republika | 48. |
| 53. | Indie | 51. |
| 56. | Rumunsko | 61. |
| 57. | Bulharsko | 58. |
| 59. | Slovensko | 46. |
| 62. | Mongolsko | 62. |
| 63. | Venezuela | 63. |
| Zdroj: IMD |
Bez angličtiny se nepohneme
IMD vychází z tvrdých dat i z odpovědí více než šest tisíc vedoucích pracovníků z 63 zkoumaných zemí. Institut státy porovnává podle tří kategorií, které mapují úroveň vzdělání, odměňování i zdaňování, jazykové znalosti, kvalitu života a životní náklady.
IMD zdůrazňuje, že k přilákání expertů ze zahraničí je důležité nejen bohatství země, ale i stav jejích institucí, zejména právního státu.
Ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Gregor nevidí ve výsledku Česka důvod k oslavám: „Porovnával bych se s Portugalskem. To je možná dnes i chudší země. A to, že jsou o tolik výše, je opravdu k zamyšlení,“ napsal.
Jedním z handicapů Česka i dalších zemí je nedostatečné rozšíření znalosti angličtiny. „Benelux a Skandinávie mají velkou výhodu v tom, že populace nemá problém s angličtinou. To jinde v Evropě není pravidlem,“ poznamenal Gregor.
Beneluxu podle něj pomáhá i přítomnost mezinárodních institucí jako je Evropská unie a NATO. Ve Švýcarsku zase sídlí OSN i WTO.
Nižší pozici Británie mohou způsobovat i vysoké životní náklady. „Růst nákladů na bydlení byl enormní a pro mladé kvalifikované lidi je to dnes problém,“ upozornil Gregor.
Podle něj umístění zemí ovlivňuje i jejich postoj k migraci: „K pochopení situace je potřeba znát azylovou politiku. Například Izrael není příliš vstřícný, pokud nemáte židovské kořeny a nechcete se učit hebrejsky,“ uvedl. Dodal, že podobně i země v jihovýchodní Asii cílí na kulturně blízké asijské talenty, ale těm z jiných částí světa se tolik neotevírají.
