Cílem vědců bylo najít odpověď na otázku, zda jsou muži a ženy ve vyšším společenském postavení sebevědomější, než jedinci z nižších tříd. A zda jim tato jejich sebedůvěra pomohla se prosadit díky tomu, že se zdají být schopnější než jiní.
Studie vyšla v odborném časopise Journal of Personality and Social Psychology. Vytvořil ji tým vedený Peterem Belmim z Virginské univerzity. Ten vyhodnotil výsledky čtyř nesouvisejících výzkumů, jichž se dohromady zúčastnilo více než 152 000 lidí.
Nejrozsáhlejší z nich zahrnoval 150 949 majitelů malých podniků v Mexiku, kteří žádali o půjčku. Tým vědců se soustředil na řadu faktorů včetně dosaženého vzdělání žadatelů, jejich příjmů a také výsledek psychologického testu, ve kterém se žadatelé měli vyjádřit ke svým nadějím na úspěch.
Výsledky ukázaly, že ti, kdo byli výše společensky postavení, si mnohem častěji nadměrně věřili než lidé z nižších tříd.
Podobný výsledek měl druhý výzkum provedený v USA na 433 lidech. Ti vyplnili online dotazník týkající se mimo jiné jejich osobnosti, aktuálního společenského postavení a míry optimismu, se kterou hledí do budoucnosti.
Při třetí studii se 1 400 lidí utkalo v běžném soutěžním kvízu s náhodnými úkoly. Lidé z vyšších společenských tříd si při provádění úkolů věřili mnohem více, i když nebyl jakýkoli měřitelný důvod, proč by měl být jejich výkon lepší.
Čtvrtý vyhodnocovaný výzkum měl podobu falešného pracovního pohovoru a zúčastnilo se ho 279 lidí. Odhalil, že ti z vyšších společenských pater vystupují sebejistěji, než ti z nižších příček, a tím budí dojem, že vědí, co dělají. Díky tomu se jim pravděpodobně daří si své postavení udržet, uvedli autoři.
Život na ubytovně přenáší vyloučení z generace na generaci, míní sociolog |
Belmi k výsledkům srovnávací studie poznamenal: „Výhody plodí výhody. Ti, kdo se narodili ve vyšších společenských vrstvách, v nich pravděpodobně také zůstanou. Podnikatelé, kteří dosahují vysokých zisků, pocházejí v disproporčně vysoké míře ze vzdělaných, finančně dobře zajištěných rodin.“
„Náš výzkum naznačuje, že společenské postavení formuje postoje, které lidé mají ohledně svých schopností, a to má následně významné dopady na to, jak se třídní hierarchie předává z jedné generace na druhou,“ dodal Belmi.
„Ve střední třídě jsou lidé naučení odlišovat se od ostatních, volně a sebevědomě vyjadřovat své názory a myšlenky, a to i v případě, že jim chybí přesné znalosti a vědomosti,“ uvedl Belmi. „Naopak lidé z dělnické třídy jsou společensky navyklí skromnosti, pokoře a uznávání svého místa v hierarchii.“
