K finanční injekci pro Gruzii je podle eurokomisařky pro zahraniční vztahy Benity Ferrerové-Waldnerové potřeba připočítat dalších 850 milionů dolarů, které přislíbily soukromé firmy.
S miliardovou pomocí může Tbilisi počítat v případě, že bude pokračovat v reformách. Země musí zlepšit svůj právní systém, zapracovat na svobodě tisku a také na boji proti korupci ve státní správě.
Rusko chce mít základny do konce příštího roku
Jen pár hodin před začátkem dárcovské konference zveřejnilo Rusko konkrétní termíny, které se týkají vybudování vojenských základen v gruzínských separatistických regionech Jižní Osetii a Abcházii. Podle náčelníka generálního štábu ruské armády Nikolaje Makarova je chce Moskva dobudovat do konce roku 2009.
"Potřebujeme nejméně rok, abychom dokončili tyto základny, aby mohly plně zajišťovat naše cíle," řekl Makarov po setkání se svým americkým kolegou, admirálem Michaelem Mullenem.
Zdůraznil, že hlavním úkolem obou základen v gruzínských separatistických regionech bude bránit zájmy Ruska i obou republik. Na každé základně by je mělo bránit 3 700 ruských vojáků. Podle dřívějšího vyjádření šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova tady jednotky zůstanou "dlouho".
Rozhovor s humanitárním pracovníkem o současné situaci v gruzínských uprchlických táborech
Moskva chce bránit hranice separatistických regionů
PŘEČTĚTE SI
Rusko uznalo nezávislost obou separatistických oblastí 26. srpna po pětidenní rusko-gruzínské válce. Tu zahájil gruzínský pokus o opětovné ovládnutí Jižní Osetie. Moskva na něj odpověděla masivním útokem po zemi, ze vzduchu i po moři, při kterém se dostala až do gruzínského vnitrozemí. - více o rusko-gruzínském konfliktu čtěte zde
V polovině září pak Rusko podepsalo s Abcházií a Jižní Osetií dohody o spolupráci a vzájemné pomoci, které mu umožnily instalovat na území obou regionů vojenské základny. Rusko zdůrazňuje, že na základě dohod bude hájit hranice těchto území se zbytkem Gruzie.
"Společná ostraha hranic státu Abcházie pomůže omezit na minimum teroristické útoky organizované speciálními gruzínskými službami v oblasti Gali (pohraniční oblast kontrolovaná Tbilisi)," řekl zástupce abcházského prezidenta Ruslan Kičmarija.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google
Rusové se odmítají stáhnout
Ruské jednotky se v souladu s mírovou smlouvou dojednanou francouzským prezidentem Sarkozym 8. října stáhly z nárazníkových zón kolem Jižní Osetie a Abcházie, které zasahovaly do hloubky asi šesti kilometrů do gruzínského vnitrozemí. - přečtěte si Ruské jednotky se stáhly z nárazníkových zón
Posilují však přítomnost v obou separatistických regionech a zůstaly i ve dvou enklávách, které byly před srpnovou válkou pod kontrolou Gruzie - v abcházské Kodorské soutěsce a v jihoosetském Alchalgori. Rusové tvrdí, že je ke stažení z těchto oblastí žádná smlouva nezavazuje.
Vyjednavači z Evropské unie ale na Rusy naléhají, že by se podle smlouvy měli stáhnout do pozic před vypuknutím války. Tento a další sporné body měla 15. října vyřešit ženevská jednání. Ta ale ztroskotala poté, co se Rusové s Gruzínci nedokázali ani setkat u jednoho stolu. - přečtěte si Ruská delegace odešla z ženevských jednání o Gruzii
