Příbuzná jedné z obětí útoku ve srílanském kostele svatého Antonína truchlí nad...

Příbuzná jedné z obětí útoku ve srílanském kostele svatého Antonína truchlí nad ztrátou svého blízkého. (21. dubna 2019) | foto: Reuters

Loňský rok patřil pro křesťany k nejkrvavějším, zabíjeli je odpůrci Západu

  • 88
Rok 2019 zřejmě patřil k rokům, kdy kvůli své víře trpělo nejvíce křesťanů. Už o rok dříve jich extrémisté zavraždili přes 4 000. Pronásledování čelí hlavně v asijských a afrických zemích. Na křesťany často útočili nepřátelé Západu.

„Rok 2019 byl pro křesťany jedním z nekrvavějších,“ sdělil německému deníku Die Welt Florian Ripka z katolické humanitární organizace Církev v nouzi. Poukázal na vraždy křesťanů v Sýrii, na Filipínách, Srí Lance a v Burkině Faso. 

V Sýrii umírají křesťané a další lidé v rámci kruté občanské války, která se rozhořela v roce 2011. Na jihu Filipín zabily loni v lednu bomby v kostele kolem 20 věřících.

Na Srí Lance si o Velikonocích vyžádal masakr v kostelech a hotelích více než 250 obětí. V západoafrické Burkině Faso zahynulo od února při útocích na křesťanské instituce přes 20 lidí. 

Ripka míní, že extrémisté na celém světě považují útoky na křesťany za „legitimní alternativu k přímým úderům proti Západu“. 

„Situace je v mnoha regionech znepokojivá: na Blízkém východě, v oblasti Sahelu, ale stále více také v Asii,“ řekl Volker Kauder z Křesťansko-demokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. 

Kauder šéfoval poslancům CDU a utiskovaných křesťanů se zastává dlouhodobě. Kritizoval posilování hinduistického nacionalismu v Indii, kde podle něj napadání křesťanů a muslimů často ani nestíhají. 

Čech dokumentoval pronásledování křesťanů v Súdánu, hrozí mu trest smrti

Pronásledování křesťanů mapuje křesťanská organizace Open Doors (Otevřené dveře). Čísla za loňský rok by měla vydat začátkem toho letošního. V roce 2018 napočítala 4 136 zabitých křesťanů, což je o 1 354 více než v roce 2017. 

Za nejnebezpečnější pro křesťany označila komunistickou Severní Koreu. Za ní umístila Afghánistán, Somálsko, Libyi a Pákistán. Větší či menší útlak křesťanů ale zaznamenala ve většině zemí Asie a severní Afriky. A také v Keni, Mexiku a Kolumbii. 

Perský záliv dál financuje radikální islám

Počet zemí, v nichž jsou křesťané vystaveni státní či společenské šikaně, se během deseti let zvýšil o třetinu na 143. Loni v červenci to uvedlo americké výzkumné středisko Pew. Na světě je celkem 193 států - členů OSN.

Nejpronásledovanější náboženskou skupinou ve světě jsou křesťané

„Od Pákistánu po Nigérii mají křesťané problémy!,“ prohlásil Markus Grübel (CDU), který od loňska zastává novou funkci zmocněnce německé vlády pro světovou náboženskou svobodu. 

Z hlediska množství jsou křesťané nejvíce pronásledovanou náboženskou skupinou, míní Grübel. Dodal ale, že věrohodný boj za svobodu víry musí zahrnovat i obranu jiných vyznání. Připomněl proto, že komunistická Čína neutiskuje jen křesťany, ale i muslimské Ujgury. 

„Nevydařená sociální modernizace, války a beznaděj hlavně mladé generace vedly na mnoha místech k nestabilitě, kterou pro své účely zneužil islamismus,“ poznamenal kardinál Reinhard Marx, jenž předsedá katolické německé biskupské konferenci. 

Zároveň kritizoval, že „rigidní výklady islámu jsou nadále s pomocí spousty peněz z Perského zálivu vyváženy do Afriky a Asie“.

Česko nechce čínské křesťany

Nejohroženější jsou v muslimských zemích ti, kteří ke křesťanství přestoupí. Kauder proto chce, aby Německo nevrátilo do vlasti konvertity z řad iráckých migrantů. „Do Íránu a Afghánistánu bych křesťany zásadně nevyhošťoval,“ přidal se Grübel. 

Česko je ještě může přijmout. Případ čínských křesťanů opět posoudí vnitro

Jestli se někdo stal (upřímným) křesťanem, má podle něj posuzovat přijímající církev a nikoli stát. Stejně se vyjádřil i předseda rady německé evangelické církve Heinrich Bedford-Strohm.

Česko přes tři roky řeší, zda udělit azyl přibližně 80 čínským křesťanům. Ministerstvo vnitra zatím vyhovělo jen osmi ze 78 žádostí. Odmítnutých Číňanů se však v listopadu zastal Nejvyšší správní soud. 

Čech Petr Jašek upozorňující na pronásledování křesťanů v Súdánu v pořadu Rozstřel (únor 2017): 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video