Studie vypočítává celospolečenskou úroveň vzdělání a zdraví v jednotlivých zemích. V roce 1990 zaujímalo Česko 20. místo, v roce 2016 až 28. Slovensko spadlo o méně příček, ale hlouběji - z 30. na 36. pozici (v roce 1990 přitom tvořily obě země jeden federální stát). Autoritářské Bělorusko (v roce 1990 bylo součástí Sovětského svazu) za stejnou dobu naopak poskočilo z 36. na 22. místo.
Vítězná trojice z roku 1990 zůstala na špici i v roce 2016. Šampionem je Finsko, druhý Island a třetí Dánsko. Pořadí dalších států se v mezidobí změnilo. Na posledním místě nahradil Niger Mali.
Spojené státy spadly z 6. na 27. příčku a jsou tedy jen těsně před Českem. Ze 4. na 11. pozici sestoupila Kanada. Tchaj-wan se naproti tomu posunul z 10. na 5. příčku.
Výsledky lze interpretovat tak, že počátkem 90. let bylo Česko na vyšší úrovni ve srovnání s tehdejším světem než dnes. V roce 2016 na tom bylo ve srovnání s obdobím před čtvrt stoletím samozřejmě lépe, ale jeho relativní pozice se zhoršila. Nechali jsme se předběhnout osmi státy, které se rozvíjejí rychleji.
„Česko vykazuje absolutní zlepšení ve všech oblastech kromě části hodnotící učení. Vzhledem k tomu, že přes drobné absolutní zlepšení Česko zaznamenává pokles v relativní pozici mezi státy, ostatní státy mají absolutní zlepšení větší,“ uvedla Jana Votápková z Institutu ekonomických studií FSV UK.
„Kromě malého absolutního zvýšení jednotlivých komponent indexu stojí za zhoršením relativní pozice Česka také zákon klesajícího mezního růstu. Kvůli němu státy s relativně špatnou počáteční pozicí předběhly Česko v roce 2016. Obdobně lze vysvětlit zhoršení relativní pozice USA, které začínaly v roce 1990 s velmi dobrými výsledky,“ dodala.
Jinak řečeno, pokud ekonomika zvyšuje lidský kapitál a HDP z velmi nízkých hodnot, investice o jednotku vyvolá větší zvýšení než zvýšení o stejnou jednotku v případě státu, jenž je na vyšší úrovni.
Studie porovnává všech 195 zemí a nabízí údajně nejkomplexnější způsob měření lidského kapitálu, který lze každoročně aktualizovat. Lidský kapitál je významným faktorem ekonomické výkonnosti, připomínají vědci.
„Naše zjištění ukazují souvislost – mezi investicemi do vzdělání a zdraví a vyšším lidským kapitálem a HDP – kterou politici k vlastní škodě ignorují,“ sdělil jeden z autorů studie Christopher Murray.
Vývoj pořadí států z hlediska lidského kapitálu - The Lancet
