Čtvrtek 22. října 2020, svátek má Sabina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 22. října 2020 Sabina

SVĚT 2038: Čeká nás komplikovanější svět s chřadnoucími USA a těsnější EU

  0:01
Už za dvacet let by mohly Spojené státy postupně přicházet o svůj vliv ve světě, míní politologové. Evropská unie bude podle nich opatrně prosazovat hlubší integraci. Česko bude stát před rozhodnutím, jaký směr si zvolí ve své zahraniční politice i vztahu k Unii. U příležitosti 20 let iDNES.cz vám přinášíme první díl seriálu Svět 2038.

V roce 2038 nás čeká komplikovanější svět s chřadnoucími USA a těsnější EU | foto: Profimedia.cz

Jak bude vypadat svět za deset let? A za padesát? To jsou otázky, které si lidé pokládají odpradávna. Vývoj mezinárodních vztahů, technologií i prostého lidského vidění světa se rok od roku zrychluje. Zasahuje do něj celá řada nenadálých událostí, které jasné směřování mnohdy obrátí o sto osmdesát stupňů.

SVĚT 2038

aneb Život za 20 let

U příležitosti 20. výročí iDNES.cz jsme se rozhodli podívat do budoucnosti. V uceleném seriálu článků vám po celý rok 2018 nabídneme různé pohledy, jak by mohl vypadat svět v roce 2038. Homepage projektu najdete na adrese www.idnes.cz/svet2038

SVĚT 2038

Vzpomeňme si na teroristické útoky z 11. září 2001. Světové obchodní centrum se po nárazu letadel sesunulo k zemi a s ním i jasně načrtnutá zahraniční politika Spojených států. Málokdo rovněž čekal, že se protesty proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi v roce 2011 zvrhnou v mnohaletou občanskou válku lemovanou mrtvými civilisty, vzestupem Islámského státu i zažehnutím jedné z největších uprchlických krizí v historii.

Určité dlouhodobé trendy však i v dnešním turbulentním světě sledovat lze a nemusí mít jen obecnou podobu předpovědí „odejdeš tam, kde žiješ“ věštkyně Jolandy. Zcela vědecky lze například vyčíslit možné dopady klimatických změn. V detailech se budou odhady lišit, trend však budou mít společný. Už od zrodu internetu a sociálních sítí můžeme pozorovat také plíživý rozvoj dezinformací doprovázených vzestupem populismu.

Alespoň v obrysech je čitelný také geopolitický vývoj. Jen těžko lze předpokládat, že v roce 2038 bude svět vypadat zcela jinak, než je tomu dnes. Současné velmoci se zřejmě stále budou držet u kormidla světového dění. Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Vít Beneš upozorňuje, že by se v tomto ohledu mělo vycházet z toho, které země budou za dvacet let nejlidnatější.

Teroristický útok na budovu Světového obchodního centra změnil směřování...
Následky pětiměsíčních bojů v Rakká (17. října 2017)

„Takovými státy budou Indie, Čína a USA. Ve všech je na vzestupu nacionalismus, takže se dá říci, že lidé žijící na Zemi v roce 2038 budou za hlavní světové mocnosti nejčastěji považovat právě tyto země,“ uvedl Beneš pro iDNES.cz.

Neudržitelná hegemonie

Rusko podle něj ani v současnosti nepatří k nejsilnějším a nejvlivnějším státům a o zbytek vlivu přijde ve chvíli, kdy zahraničí ztratí zájem o jeho nerostné suroviny a zbraně. 

„Rusko je relevantní pouze z nostalgie za ‚strategickým‘ soupeřením s USA z dob studené války. Zachová si sice hypertrofovaný jaderný arzenál z nostalgie za tímto strategickým soupeřením. Problém je však v tom, že většina lidí, tedy všichni kromě ruských a amerických jestřábů a středoevropských ‚vyplašených slepic’, nepovažuje soupeření mezi USA a Ruskem za rozhodující pro budoucnost tohoto světa,“ vysvětluje Beneš.

Zcela jistou pozici však nemají ani Spojené státy. Ty by mohly přijít o pozici nejvlivnějšího státu světa ve chvíli, kdy začnou považovat jimi vytvořený globální politický a ekonomický řád za hrozbu pro své politické a ekonomické zájmy. Post-studenoválečná hegemonie USA je podle Beneše jen těžko udržitelná.

„Čína může přijít o silné postavení v případě, kdy nebude schopná nabídnout světu nic jiného než čínský nacionalismus a expanzionismus,“ míní Beneš. Pravděpodobně podle něj o část vlivu přijde i Velká Británie po vystoupení z Evropské unie.

Brexit v kresleném podání

Podle historika Iana Morrise ze Standfordovy univerzity budeme za dvacet let žít v mnohem komplikovanějším světě než dnes. O moc podle něj zřejmě budou soupeřit dvě sféry vlivu - americká, opírající se o Evropu, Blízký východ a jižní Asii, a čínská, zaměřená na východ Asie a Afriku, uvedl Morris v textu pro The Guardian.

Opatrné kroky směrem k hlubší integraci Evropské unie

Silným hráčem za dvacet let nadále bude i Evropská unie, byť jí v posledních letech euroskeptici věští brzký konec. Pokračovat bude směřování k větší integraci. 

„Propojenost Evropy i v každodenním životě je stále vyšší a vyšší, a tak potřeba jednotné regulace bude také vyšší a vyšší. Už teď lze například sledovat se zvyšujícím se pohybem osob po EU tlak na regulaci sociální oblasti - dávek, důchodů, obecně způsobu sociálního pojištění,“ uvedl pro iDNES.cz politolog Ondřej Mocek, který působí v Asociaci pro mezinárodní otázky a na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity.

Velké integrační skoky však očekávat nelze. Vývoj Evropské unie byl podle Mocka vždy spíše reaktivní než proaktivní. Největší změny Unie vždy prováděla v reakci na krize. „Unie se tak bude posouvat integračně spíše sektorově než jako celek. Tomu nasvědčují i myšlenky o zřízení pozice ministra financí EU, bankovní unie a další jednotlivá dílčí opatření,“ vysvětluje Mocek.

Předseda německé SPD Martin Schulz před pár týdny prohlásil, že z Evropské unie by se měla v následujících letech stát federace. Podle politologů však tato forma integrace není příliš pravděpodobná (více o myšlence federalizace Evropské unie se dočtete zde). 

Ředitel respektovaného think tanku Carnegie Europe Jan Techau připomíná, že integrace se zřejmě bude týkat i otázek bezpečnosti a armády. „Pokud nejsou Evropané sebevrazi, k takovému kroku Unie doufejme dříve nebo později přistoupí,“ uvádí Techau.

Čeští vojáci během cvičení hrotových sil NATO Nobel Jump na západě Polska (18....

Představa vybudování společné regulérní  evropské armády je však podle Mocka nepravděpodobná. Unie by však podle něj mohla disponovat určitými menšími speciálními ozbrojenými složkami, které by těsně spolupracovaly s NATO. „Nemyslím si, že by vznikla struktura pouze evropská, odpoutaná od transatlantického partnerství. Dojde spíše k posílení evropského pilíře v rámci NATO a tím i posílení vlastní obranyschopnosti v rámci EU,“ vysvětluje.

Podle Víta Beneše je realistická vidina vytvoření společného velitelství a společného plánování - podobně, jako funguje spolupráce v rámci Severoatlantické aliance. Takový orgán bude koordinovat vojenské nákupy, bude mít společný fond na vojenský výzkum a podobné věci, vyjmenovává možnou podobu posílené armádní obrany Unie (více o možném vzniku armády EU zde).

Bez eura a dalšího brexitu

Dosud největší ránu Unie dostala v červnu 2016, kdy se Velká Británie rozhodla pro brexit. Další státy ji však v následujících letech zřejmě následovat nebudou. „Brexit je totiž do velké míry také o vnitropolitických bojích uvnitř Británie, nikoliv jen evropský problém. Výhody plynoucí z členství zemí na kontinentu je opravdu mnoho. Nevím, co by se muselo stát, aby měl někdo opravdový zájem na tom opustit EU,“ myslí si Mocek.

Techau se ve svém textu pouští i do poměrně odvážných předpovědí. Uvádí mimo jiné, že Unie postupem let ustoupí od používání společné měny. „Euro je smyšlenou potřebou, která ale nemá opodstatnění,“ myslí si. Společná měna podle něj Evropu nemůže spojit. „Politická a ekonomická globalizace může fungovat i bez ní,“ tvrdí.

Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku
Pohled do Evropského parlamentu ve Štrasburku

Změny nelze očekávat v dlouholetém sporu o pravidelném pendlování Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem. Francie případný přesun do jednoho města vždy vetuje. I přesto parlament zcela jistě projde určitým vývojem. Nabízí se například jeho přiblížení k pravomocím národních parlamentů.

„Nepravděpodobná je naopak změna volebního systému do Evropského parlamentu, o které se už dlouho mluví. Volby do Evropského parlamentu jsou pořád volby národních stran. Málokterý volič si však uvědomuje, že skrze národní strany dává hlas i politickým skupinám v Bruselu,“ vysvětluje Mocek.

Česko ve vleku EU

Jak do takového světa bude zapadat Česká republika? Co se týče vztahů s EU, velkých posunů se podle Beneše nedočkáme. „Už delší dobu si myslím, že Česko promeškalo příležitost ke vstupu do eurozóny a že se z nás stane její satelit. Odstředivé síly českého euroskepticismu nám brání stát se součástí integračního jádra a plnohodnotným členem Unie,“ myslí si.

Dlouhodobě se mluví o příklonu České republiky k Východu. Beneš však vysvětluje, že ten už v současnosti ve svém původním smyslu slova neexistuje. „Východ byla aliance socialistických diktatur během studené války, kterou kromě vojenských vazeb spojovala i ideologie. Diktatury a socialistické diktatury sice máme i dnes, ale žádný Východ ve smyslu vojenské aliance a ideového spojenectví už neexistuje,” uvádí.

Národní Demokracie, demonstrace proti uprchlíkům a EU (3.10.2015)

Česká republika tedy podle něj bude v následujících letech stát spíše před volbou, zda chce mít provinční a izolacionistickou zahraniční politiku, nebo politiku otevřenou, aktivní a prointegrační. Velkou roli v tom pochopitelně bude hrát složení vlády i obsazení prezidentského úřadu.

„Vzhledem k tomu, že v dnešní České republice je neustálé vyčkávání a meškání považováno za ctnost českého národa, tak se obávám, že Česko nikdy tón evropské politiky udávat nebude. Raději počkáme, jestli plány a nápady ostatních vyjdou, nebo ne,” myslí si Beneš.

Ať už mluvíme o vizi světa v roce 2038 z pohledu mocností, Evropské unie nebo České republiky, do hry vždy může přijít velká událost, která odhady expertů a politologů smete ze stolu a přinese zcela jiné scénáře. Roli můžou hrát války, teroristické útoky i pro mnohé nedůležité prezidentské volby. Česko si shodou okolností svou budoucnost na nejméně dalších pět let bude volit už v následujících dnech (vše o prezidentských volbách v České republice najdete ve speciálu iDNES.cz zde).

Primář z Bulovky: Chtěli bychom zachránit všechny, ale nejde to

  • Nejčtenější

Vláda uzavřela maloobchod a služby, omezila pohyb na nákup a práci

Vláda se na mimořádném jednání rozhodla, že od čtvrtka od 6 hodin uzavře maloobchody a služby, s výjimkou prodejen se...

Protest se změnil v bitku se zraněnými, policie nasadila vodní děla a slzný plyn

Na demonstraci proti vládním opatřením se na pražském Staroměstském náměstí sešly více než dva tisíce lidí. Účastníci...

Roušky povinně ve městech i v autě s cizími, nařídil od středy Prymula

Vláda na pondělním jednání schválila povinné nošení roušek v autech. Vztahovat se nebude na řidiče, kteří pojedou sami...

Špička epidemie 11. listopadu, opatření zpřísníme, řekl Prymula poslancům

Vrchol druhé vlny epidemie koronaviru v Česku přijde okolo 11. listopadu, řekl poslancům ministr zdravotnictví Roman...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Východem republiky jde velká voda, hasiči zachraňovali majetek i lidi

Sledujeme online Celodenní déšť rozvodnil řeky na východě a severu Česka. Na desítkách míst dosáhly nejvyššího, třetího stupně povodňové...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Druhá vlna na postupu. Denní maxima hlásí celá střední Evropa vyjma Německa

Česko není jediná země Evropy, kde rychle stoupají počty nakažených covidem-19. Rekordní denní přírůstky zaznamenali na...

Nebudeme mučedníci sekularismu, říkají francouzští učitelé po hrůzné vraždě

Na půdě pařížské Sorbonny se ve středu konala tryzna za zavražděného učitele Samuela Patyho. Brutální zločin vyděsil...

ANALÝZA: Proč Čína v boji s covidem uspěla a Západ se zmítá v chaosu

Premium Zatímco Západ se potýká s druhou vlnou koronaviru, východoasijské země dokázaly virus porazit. Proč tomu tak je? Nejde...

Všichni umřete! Žena v letadle odmítla roušku, plivala a kašlala na ostatní

Na palubě letadla, které mělo namířeno z Irska do Skotska, se v neděli odehrálo drama poté, co si jedna z cestujících...

Testování s Hami: Rozdáváme 80 batolecích mlék s výbornou chutí
Testování s Hami: Rozdáváme 80 batolecích mlék s výbornou chutí

Batolecí mléka Hami pro děti od ukončeného 12. a 24. měsíce obsahují potřebné živiny, jsou obohaceny o důležité vitamíny a minerální látky a...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

Chtěla jsem udělat něco zapovězeného, říká k pornu Tarra White

Má za sebou úspěšnou kariéru ve filmech pro dospělé, její vztahy s rodinou na Moravě však poznamenala. „Příbuzní se...