Policisté hlídkují na předměstí  Saint-Denis (19. listopadu 2015)

Policisté hlídkují na předměstí Saint-Denis (19. listopadu 2015) | foto: AP

Francouzi mají dalšího strůjce pařížského masakru. Islamistu vydala Belgie

  • 10
Francouzské úřady v pondělí obvinily švédského islamistu z podílu na teroristických útocích v Paříži, při kterých v listopadu 2015 zemřelo 130 lidí. Pětadvacetiletého Osamu Krayema do Francie dočasně vydaly belgické úřady. V Belgii muž čelí obvinění z podílu na předloňských atentátech na bruselském letišti. Ve vazbě je od dubna 2016.

Belgické federální státní zastupitelství Krayema předalo Francii na jediný den, aby francouzským úřadům umožnilo islamistu obvinit v souvislosti s útoky, které si vyžádaly 130 obětí. Obviněn byl mimo jiné z členství v teroristické organizaci, z výroby výbušnin a z vražd s teroristickým motivem.

Belgičané vydali do Francie bratra organizátora pařížských útoků Atara

Krayem, který se narodil ve Švédsku syrským uprchlíkům, byl podle vyšetřovatelů jednou z klíčových postav teroristické buňky, jež naplánovala útoky v Paříži i v Bruselu o rok později.

Stejně jako řada dalších členů této buňky Krayem nějakou dobu pobýval v Sýrii a pak se vrátil do Evropy. Využil přitom migrační krize před třemi lety a vmísil se mezi uprchlíky putující po takzvané balkánské stezce. V Německu v říjnu 2015 Krayema vyzvednul Salah Abdeslam, jediný přeživší přímý útočník pařížských atentátů.

Krayem se také podle belgických úřadů přímo účastnil plánování a provedení atentátů na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek. Švéda zaznamenaly kamery, když do metra doprovázel jednoho ze sebevražedných atentátníků Khalida El Bakraouiho.

Už minulý týden vydala Belgie do Francie jiného islamistu Yassina Atara. V Paříži byl obviněn z podílu na přípravě teroristických útoků v klubu Bataclan a v ulicích města. Atar byl El Bakraouiho bratrancem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video