náhledy
Přes 300 let staré překvapení čekalo na švédské vědce, kteří koncem loňského roku otevřeli rakev biskupa Pedera Winstrupa ze 17. století. Kromě mimořádně zachovalé mumie v ní našli lidský plod. V úterý o tom informovala Lundská univerzita.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
Místní duchovní byl v Lundu pohřbený od roku 1680. Jeho ostatky nabízejí podle vědců unikátní pohled na životní úroveň a zdraví skandinávské populace v raném novověku. Zachovalo se samotné tělo včetně orgánů v jeho útrobách, ale třeba také biskupovy šaty.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
Loni v prosinci se Winstrup stal posmrtně pacientem lundské univerzitní nemocnice. Lékařská vyšetření odhalila třeba zaschlý hlen v nosních dutinách, což značí, že biskup strávil poslední týdny svého života upoutaný na lůžko. Nález v plicích vědci přisuzují tuberkulóze nebo zápalu plic. Muž, který se dožil na svou dobu úctyhodných 74 let, zřejmě trpěl i aterosklerózou.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
"Ve žlučníku má také několik žlučových kamenů, což může ukazovat na častou konzumaci tučného jídla," podotýká osteoložka Carolina Ahlström Arciniová. Winstrup si zřejmě liboval i ve sladkostech, chybí mu totiž několik zubů a na těch zbylých našli odborníci kazy.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
Jedinečnou sondu do zdravotní situace novověkých Švédů umožnil neobvyklý způsob, jak jeho blízcí biskupa pohřbili. Mrtvoly se obvykle balzamují, což mimo jiné obnáší i odstranění vnitřních orgánů. Winstrupovy ostatky se však v rakvi pouze vysušily. Pomohla k tomu řada faktorů - duchovní zemřel v zimních měsících, kvůli dlouhé nemoci byl v době smrti pohublý, jeho rakví neustále proudil vzduch a lundská katedrála měla pro zachování jeho těla příhodné klimatické podmínky.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
"Můžeme poznamenat, že Winstrupova mumie je jedním z vůbec nejzachovalejších evropských těl pocházejících ze 17. století. Její informační potenciál se může směle zařadit mezi sněžného muže Ötziho a egyptské mumie," pochvaluje si ředitel historického muzea při Lundské univerzitě Per Karsten.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
Biskupovu rakev vědci neotevřeli poprvé, už před více než sto lety jeho nebývale zachovalou tvář zachytily černobílé fotoaparáty. Vyšetření s pomocí moderních technologií včetně CT však přineslo velké překvapení.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
"Jedním z největších objevů, které jsme na magnetické rezonanci učinili, bylo zjištění, že pan Winstrup v rakvi není sám. Má tam doprovod - malé dítě, asi čtyřměsíční nebo pětiměsíční lidský plod," poznamenal Karsten.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
Nedonošené nemluvně se krčilo u dna rakve pod Winstrupovýma nohama. Není jasné, o koho jde a jak se ke starci dostalo. Mohlo by jít o biskupova potomka, ale také o cizí dítě, které někdo do rakve vložil během přípravy pohřbu.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
Lundští výzkumníci se teď chystají provést testy DNA, které by měly napovědět, zda je nalezený plod skutečně Winstrupovým příbuzným.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
Peder Winstrup se narodil roku 1605 v dánské Kodani, po dlouhých 74 letech zemřel v Lundu 28. prosince 1679 a pohřben byl až po Novém roce. Výzkumníci, kteří jeho ostatky zkoumali, mají k duchovnímu zvláštní vazbu. Byl to právě on, kdo v roce 1658 navrhl, aby se v Lundu založila univerzita. Více než 350 let poté tak duchovní místním výzkumníkům ještě jednou pomohl s bádáním, byť tentokrát už posmrtně.
Autor: Gunnar Menander, Lund Universitet
Až bádání skončí, Peder Winstrup i jeho malý souputník se vrátí do hrobky v lundské katedrále, která před třemi staletími biskupovi až do smrti sloužila jako dlouholeté pracoviště. Nad městem se tyčí už od roku 1103.
Autor: Jens Hunt, Wikimedia Commons, Creative Commons