Sven-Göran Malmgren, šéfredaktor slovníku švédštiny vydávaného švédskou akademií vždy jednou za několik let pod názvem Svenska Akademiens ordlista (SAOL, Seznam slov švédské akademie), přiznal, že debata o zařazení tohoto kontroverzního zájmena do spisovné švédštiny trvala několik let.
"Chtěli jsme si být jistí, že to není jen módní záležitost," řekl Malmgren švédskému rozhlasu. "Ale teď je to jednoduché. Je to slovo, které se v běžné mluvě už používá a plní bezesporu svou funkci," zdůvodnil rozhodnutí akademie Malmgren.
Ne všichni ve Švédsku ale jeho názor sdílejí. Kupříkladu v roce 2012 internetový průzkum veřejného mínění provedený deníkem Aftonbladet ukázal, že 96 procent dotázaných genderově neutrální zájmeno "hen" neužívá. Někteří Švédové dokonce prohlašují, že ho nikdy ani neslyšeli. V průzkumu z letošního roku nicméně 30 procent respondentů odpovědělo, že slovíčko považují za užitečné.
Výraz "hen" byl uměle vytvořen již v 60. letech minulého století, kdy se užívání všudypřítomného "han" (on) stalo politicky nekorektním. Důvodem bylo podle lingvistů vyhnout se neobratné konstrukci "han/hon" (on/ona). Nové slovíčko ale ve švédštině kořeny nezapustilo.
Okolo roku 2000 se vynořilo znovu, když se ho chopila malá komunita Švédů s odlišnou sexuální orientací. V roce 2012 pak diskusi o tomto zájmenu oživilo vydání dětské knížky Kivi och Monsterhund (Kivi a obrovitý pes), v němž se vyskytuje výlučně zájmeno "hen", které zcela nahrazuje výrazy "han" a "hon".
Autor Jesper Lundqvist uvedl, že chtěl, aby kniha pojednávala o dítěti obecně, nikoli konkrétně o malém chlapci či děvčátku. Výraz "hen" také užívá ve svém stranickém programu z roku 2012 strana Zelených, která je třetím největším politickým uskupením v zemi.
