Loď Äpplet (jablko) poprvé vyplula v roce 1629. Vědci její vrak objevili u ostrova Vaxholm loni v prosinci, význam nálezu potvrdily další analýzy. Objev před dvěma dny představilo švédské muzeum Vrak.
„Nález Äppletu může poskytnout klíčový dílek do skládačky vývoje švédského loďařství,“ uvedl vedoucí týmu podmořských archeologů Jim Hansson.
„Umožní nám pochopit, jak se válečné lodě vyvíjely od nestabilní Vasy až po námořního obra, který dokázal ovládat Baltské moře,“ dodal. Loď byla úmyslně potopena v roce 1659, když byla shledána jako nezpůsobilá pro plavbu po moři.
Äpplet i Vasu podle prohlášení muzea postavil stavitel Hein Jacobsson, přičemž Äpplet měla proti své sesterské lodi vylepšený design, kvůli němuž byla Vasa nestabilní, píše CNN.
Mořské dno v této oblasti, asi 30 kilometrů od Stockholmu, bylo v roce 1800 zasypáno kameny, o sto let později pak vybagrováno a archeologové se domnívali, že nic dalšího zde už nenaleznou.
Námořnictvo podle Hanssona sehrálo klíčovou roli v proměně švédského království na velmoc 17. století. Vasa se kvůli poryvům větru potopila už 1 500 metrů od břehu po prvním vyplutí. Její vrak vyzvednutý v roce 1961 má dnes vlastní muzeum a patří k nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím země.
Spolu s Vasou Švédsko na příkaz krále Gustava Adolfa postavilo další tři lodi, které úspěšně sloužily i během námořních bitev, Äpplet byla jednou z nich. Její nalezený vrak je částečně rozpadlý, kusy boků lodi odpadly, ale trup byl zachován až po spodní dělovou palubu. Části, které se oddělily, odhalily střílny pro kanóny na dvou úrovních, popisuje AFP.
Podle některých teorií Švédi vysloužilé lodě potopili záměrně, aby vytvořili zátaras pro případné útočící lodě nepřítele, píše The Guardian.
